Situace, kdy se dostávají do Česka ze zahraničí závadné potraviny, se opakuje. Jen minulý měsíc vydala Státní veterinární správa v souvislosti s dovozem kuřecího masa z Polska 25 mimořádných opatření. Testy v mase znovu prokázaly bakterie salmonely. Pět předchozích omezení naopak veterináři ukončili. Vedle konkrétních rizik inspektoři odhalují i produkty neznámého původu. Nejedná se přitom jen o dodávky z Polska.
„U drůbežího masa se salmonela vyskytuje častěji. Pokud ale člověk postupuje správnou hygienickou praxí, to znamená, že konzumuje maso řádně tepelně opracované, není jeho zdraví ohroženo,“ připomíná mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Na podniky, kde veterináři závadné maso objeví, uvalí přísná opatření: na český trh pak nesmějí uvolnit další maso do té doby, než prokáží jeho nezávadnost. „Pokud by maso uvolnily na trh dříve, a neměly by výsledek laboratorního vyšetření, který je negativní, porušily by mimořádná veterinární opatření. Za to může být uložena sankce až do dvou milionů korun,“ zdůrazňuje ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Veterináři kontrolují dodávky masa ze zahraničí posledního půl roku častěji. Přísnější kontroly odstartovala kauza s hovězím masem z polských jatek, kde poráželi údajně i nemocné kusy dobytka. Maso z inkriminovaných jatek se dostalo i do Česka. Díky kontrolám pak inspektoři objevili salmonelu třeba i v polském hovězím.
Veterinární správa ale neřeší jen případy se salmonelou. Tento týden například nařídili stažení mražených kuřecích řízků z Německa. Balení totiž může obsahovat úlomky tvrdých plastů. V rozinkách z Íránu zase našli minerální olej, který se nesmí v potravinářství vůbec používat.
V březnu celníci například zjistili, že teplota a hygienické podmínky v jednom z kontrolovaných vozidel nevyhovují skladování a přepravě masa. Autu chyběla i registrace pro přepravu živočišných produktů. I přes to měl řidič v dodávce více než padesát kilogramů krevet a mušlí z Francie.
V další dodávce, kterou policisté s veterináři zastavili na dálnici, bylo přes tunu masa a vnitřností bez označení, tedy neznámého původu. „Maso je vždy zabaveno, znehodnoceno a musí být zlikvidováno v asanačním podniku,“ popisuje Semerád další osud vadného masa.
Při obchodování s masem neznámého původu mohou veterináři uložit pokutu až do výše 50 milionů korun.
Češi si dávají větší pozor, jaké maso kupují
I kvůli podobným prohřeškům se Češi častěji než dřív v obchodech dívají na původ potravin. V průzkumu společnosti GfK více než polovina respondentů uvedla, že považuje za důležité, že je potravina vyrobená v tuzemsku. O původ potravin se naopak vůbec nezajímá pět procent oslovených.
Odpovídá tomu i chování zákazníků v obchodech: v dotazování totiž víc než polovina uvedla, že vědomě koupila tuzemský výrobek na úkor zahraničního.
Laboratoře odhalí v potravinách i zbytky kosmetiky
V současnosti se ale toho kontroluje u potravin mnohem více než jen to, zda v sobě maso nemá salmonelu. Zkoumá se například kvalita medu, nutriční složení potravin nového typu, jako jsou třeba jedlí cvrčci. V tomto případě pomáhá i magnetická rezonance.
„Dokáže sejmout řekněme otisk prstu určitého produktu. Například vína. Dokážeme zjistit, jestli nebylo přidáno něco, co tam přidáno být nemělo,“ vysvětluje vědecký ředitel výzkumné infrastruktury METROFOOD-CZ na České zemědělské univerzitě v Praze Pavel Klouček.
Zda jsou v medu nepovolená antibiotika, odhaluje kapalinový chromatograf a hmotnostní spektrometr. „Stanovujeme například rezidua pesticidů, ale i nových polutantů, jako jsou kosmetické produkty nebo léčiva, která jsou bohužel dnes v životním prostředí a potravinách běžně přítomná,“ upozorňuje Klouček.
Výstupem pak jsou nové vědecké metody pro stanovování kvality nebo původu potravin. Používat je mohou laboratoře po celé Evropě. „Poskytneme jim referenční materiály, návody, laboratorní postupy nebo konzultace,“ vysvětluje koordinátorka METROFOOD-CZ Lenka Kouřimská. Cílem naopak není analyzovat jednotlivé potraviny, které by přinášeli sami spotřebitelé.
