Do Česka se dostaly další čtyři tuny polského drůbežího se salmonelou. Směřovaly do Zlínského kraje

Veterináři objevili na českém trhu další zhruba čtyři tuny drůbežího masa z Polska, ve kterých byly bakterie salmonely. Šlo o dvě zásilky, které směřovaly k příjemcům ve Zlínském kraji. Jednu z nich, ve které byla chlazená kuřata o celkové hmotnosti 2250 kilogramů, již zákazníci nejspíš po tepelné úpravě masa zkonzumovali. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ministerstvo zemědělství bude chtít o situaci jednat s polskou velvyslankyní a kontaktuje polského ministra zemědělství.

„Obě zásilky směřovaly k příjemcům ve Zlínském kraji. V prvním případě se jednalo o 2250 kilogramů chlazených kuřat bez drobů distribuovaných do porcovny v Žalkovicích na Kroměřížsku. Ve druhém případě šlo o více než jeden a půl tuny vakuově balených mrazených slepic, jejichž příjemcem byl obchodník z obce Podolí u Uherského Hradiště,“ uvedl Vorlíček.

U první zásilky byl podle veterinářů výrobcem Hybro, Zaklad Produkcyjny Kaniów, datum spotřeby bylo do posledního března. „Z porcovny společnosti Solertia Group ze Žalkovic směřovalo dle dokumentů dodaných porcovnou kuřecí maso ke zhruba 25 odběratelům – především stravovacím zařízením – v několika krajích České republiky. SVS situaci dále prošetřuje,“ dodal veterinární mluvčí. 

V druhé zásilce šlo o mražené slepice, které firma Kovář plus z Podolí distribuovala ke 14 odběratelům. „Vzhledem k tomu, že se jedná o mražený produkt s datem spotřeby až v březnu 2020, je pravděpodobné, že část masa může být ještě u obchodníků či v mrazničkách konečných spotřebitelů. Maso je v takovém případě možné vrátit v místě nákupu,“ dodal mluvčí. Dodavatelem této zásilky byla podle veterinářů firma Zaklady miesne „Brado - 2“ z Waclowic.

Podle Vorlíčka se podařilo stáhnout přibližně 400 kilogramů masa. „Dá se předpokládat, že zachycené množství mražených slepic se ještě zvýší,“ dodal.

Jednatel společnosti Kovář plus František Kovář ČTK řekl, že firma odběratele již kontaktovala, podle něj šlo o stravovací provozy i koncové prodejny.

Případů je víc, Toman chce od polské strany opatření

Veterináři poslední dobou informují zhruba každý týden o nálezech zásilky polského masa se salmonelou. Minulý týden uvedli, že se do Česka dostalo 540 kilogramů polského kuřecího se salmonelou, část masa se snědla, část veterináři dohledali. V předminulém týdnu pak šlo o půltunovou zásilku řízků z Polska se salmonelou.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) požádal o schůzku s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou. „V následujících dnech také ministerstvo odešle dopis polskému ministrovi zemědělství Janu Krzysztofu Ardanowskému. Budeme chtít, aby se situací, kdy se k nám opakovaně dostává závadné drůběží maso, zabývali a přijali adekvátní opatření,“ uvedl Bílý.

Současně také odešlou dopis eurokomisaři pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisu Andriukaitisovi, aby ho informovali o „opakovaných problémových záchytech drůbežího masa“. Prioritou ministerstva je podle mluvčího ochrana českých spotřebitelů.

Tepelné zpracování minimalizuje riziko

Salmonela způsobuje akutní průjmové onemocnění. Podle Vorlíčka je při dostatečné tepelné úpravě masa se salmonelou riziko nákazy minimální. Bakterie jsou podle SVS zničeny při tepelné úpravě nad 70 stupňů Celsia po dobu deseti minut, případně při úpravě při vyšší teplotě po kratší dobu, nebo nižší teplotě po delší dobu. Je ale třeba dát pozor na riziko kontaminace dalších potravin, když člověk například použije stejný nůž, prkénko či nádobí na syrové maso a poté třeba na zeleninu.

V Česku letos platila od konce února do konce března mimořádná opatření kvůli nálezu salmonely ve zhruba 700kilogramové zásilce hovězího z Polska a předchozímu pomalému informování o dovozu masa z jatek, která v polském Mazovském vojvodství porážela nemocné krávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...