Je absurdní ceny elektřiny odvíjet od lipské burzy, tvrdí Míl. Odstřižení by podle Sedláka byl krok vedle

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce s Mílem a Sedlákem o energetice
Zdroj: ČT24

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Míl v diskuzi uvedl, že doufá ve vládní podporu návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi. „To je první cesta, kterou bychom se měli vydat,“ řekl Míl. Není podle něj pravdou, že by takové řešení trvalo dlouho, zálohy za elektřinu by se díky tomu mohly začít snižovat třeba již na podzim, tvrdí.

Země s uvedeným návrhem podle bývalého generálního ředitele ČEZ přišly s logikou toho, že evropský trh s elektřinou prakticky neexistuje. Je cenově tažen nahoru nesmyslnou německou politikou, kde z velmi drahého plynu vyrábíte drahou elektřinu, tvrdí Míl.

Česká republika podle něj vyveze ročně asi 15 terawatthodin elektrické energie, zbytek se musí spotřebovat v tuzemsku. Podle Míla je tak absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. V momentě, kdy se stát stane sám obchodníkem, tak to bude podle něj výhodnější.

Takovou zásadní změnu v obchodování s elektřinou Sedlák odmítá. „Evropa díky tomu, že je volný trh, tak v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat,“ vysvětlil. Podotkl, že je v sousedním Německu eletřina o něco levnější, a tak tlačí ceny dolů i u nás.

Česko by tak podle Sedláka nemělo odstupovat od společného trhu s energiemi. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ dodal Sedlák.

Obnovitelné zdroje

Míl ale není v zásadě proti obnovitelným zdrojům, které mohou přinést úspory energií a zmenšit závislost na ruském plynu. Podle něj ale není potřeba, aby stát dotoval, ale ať dá peníze všem spotřebitelům, nikoliv jen těm nejzranitelnějším.

„Ve chvíli, kdy budeme nahrazovat jednu závislost jinou závislostí a nakupovat pouze zemní plyn, dává to smysl v nejbližších letech, ale potřebujem rozvíjet i ty zdroje, které jsou na zahraničních dodávkách nezávislé,“ sdělil Sedlák.

Uznal, že resort průmyslu zatím neumí využít potenciál, který jednoduchá řešení pro úspory energií, nabízí. Ať už jde například o zateplení střechy. „Ušetří vám to zhruba dvacet procent spotřeby v rodinném domku. Můžete udělat komplexní rekonstrukci a ušetříte více než šedesát až sedmdesát procent energie, kterou tam spotřebováváte. Pořídíte tepelné čerpadlo, nahradíte úplně kotel na zemní plyn,“ vyjmenoval Sedlák.

Mluvil také například o stažení termostatu, menším využívání klimatizace v létě nebo omezení dopravy vlastním autem. Právě lepší spotřebitelské chování může ušetřit podle Sedláka peníze za ruský plyn a posílit tak nezávislost Česka.

Sedlák také vzpomenul, že Česká republika za posledních deset let v otázce obnovitelných zdrojů moc neudělala. Podle něj tak nyní musí posílit investice v této kapitole. 

„Úspory jsou v pořádku, tepelná čerpadla jsou v pořádku. Máte-li přebytečného čtvrt milionu, proč ne fotovoltaiku na střeše, ale nahrazujeme jednu závislost jinou, protože sedmdesát procent surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů má pod kontrolou Čína, dodávky jdou také z Číny a hlavně o to víc zvyšujeme spotřebu plynu,“ uzavřel Míl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 8 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...