Je absurdní ceny elektřiny odvíjet od lipské burzy, tvrdí Míl. Odstřižení by podle Sedláka byl krok vedle

39 minut
Otázky Václava Moravce s Mílem a Sedlákem o energetice
Zdroj: ČT24

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Míl v diskuzi uvedl, že doufá ve vládní podporu návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi. „To je první cesta, kterou bychom se měli vydat,“ řekl Míl. Není podle něj pravdou, že by takové řešení trvalo dlouho, zálohy za elektřinu by se díky tomu mohly začít snižovat třeba již na podzim, tvrdí.

Země s uvedeným návrhem podle bývalého generálního ředitele ČEZ přišly s logikou toho, že evropský trh s elektřinou prakticky neexistuje. Je cenově tažen nahoru nesmyslnou německou politikou, kde z velmi drahého plynu vyrábíte drahou elektřinu, tvrdí Míl.

Česká republika podle něj vyveze ročně asi 15 terawatthodin elektrické energie, zbytek se musí spotřebovat v tuzemsku. Podle Míla je tak absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. V momentě, kdy se stát stane sám obchodníkem, tak to bude podle něj výhodnější.

Takovou zásadní změnu v obchodování s elektřinou Sedlák odmítá. „Evropa díky tomu, že je volný trh, tak v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat,“ vysvětlil. Podotkl, že je v sousedním Německu eletřina o něco levnější, a tak tlačí ceny dolů i u nás.

Česko by tak podle Sedláka nemělo odstupovat od společného trhu s energiemi. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ dodal Sedlák.

Obnovitelné zdroje

Míl ale není v zásadě proti obnovitelným zdrojům, které mohou přinést úspory energií a zmenšit závislost na ruském plynu. Podle něj ale není potřeba, aby stát dotoval, ale ať dá peníze všem spotřebitelům, nikoliv jen těm nejzranitelnějším.

„Ve chvíli, kdy budeme nahrazovat jednu závislost jinou závislostí a nakupovat pouze zemní plyn, dává to smysl v nejbližších letech, ale potřebujem rozvíjet i ty zdroje, které jsou na zahraničních dodávkách nezávislé,“ sdělil Sedlák.

Uznal, že resort průmyslu zatím neumí využít potenciál, který jednoduchá řešení pro úspory energií, nabízí. Ať už jde například o zateplení střechy. „Ušetří vám to zhruba dvacet procent spotřeby v rodinném domku. Můžete udělat komplexní rekonstrukci a ušetříte více než šedesát až sedmdesát procent energie, kterou tam spotřebováváte. Pořídíte tepelné čerpadlo, nahradíte úplně kotel na zemní plyn,“ vyjmenoval Sedlák.

Mluvil také například o stažení termostatu, menším využívání klimatizace v létě nebo omezení dopravy vlastním autem. Právě lepší spotřebitelské chování může ušetřit podle Sedláka peníze za ruský plyn a posílit tak nezávislost Česka.

Sedlák také vzpomenul, že Česká republika za posledních deset let v otázce obnovitelných zdrojů moc neudělala. Podle něj tak nyní musí posílit investice v této kapitole. 

„Úspory jsou v pořádku, tepelná čerpadla jsou v pořádku. Máte-li přebytečného čtvrt milionu, proč ne fotovoltaiku na střeše, ale nahrazujeme jednu závislost jinou, protože sedmdesát procent surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů má pod kontrolou Čína, dodávky jdou také z Číny a hlavně o to víc zvyšujeme spotřebu plynu,“ uzavřel Míl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
před 9 hhodinami

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
před 13 hhodinami

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
před 17 hhodinami

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
před 21 hhodinami

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
27. 12. 2025
Načítání...