Je absurdní ceny elektřiny odvíjet od lipské burzy, tvrdí Míl. Odstřižení by podle Sedláka byl krok vedle

39 minut
Otázky Václava Moravce s Mílem a Sedlákem o energetice
Zdroj: ČT24

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Míl v diskuzi uvedl, že doufá ve vládní podporu návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi. „To je první cesta, kterou bychom se měli vydat,“ řekl Míl. Není podle něj pravdou, že by takové řešení trvalo dlouho, zálohy za elektřinu by se díky tomu mohly začít snižovat třeba již na podzim, tvrdí.

Země s uvedeným návrhem podle bývalého generálního ředitele ČEZ přišly s logikou toho, že evropský trh s elektřinou prakticky neexistuje. Je cenově tažen nahoru nesmyslnou německou politikou, kde z velmi drahého plynu vyrábíte drahou elektřinu, tvrdí Míl.

Česká republika podle něj vyveze ročně asi 15 terawatthodin elektrické energie, zbytek se musí spotřebovat v tuzemsku. Podle Míla je tak absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. V momentě, kdy se stát stane sám obchodníkem, tak to bude podle něj výhodnější.

Takovou zásadní změnu v obchodování s elektřinou Sedlák odmítá. „Evropa díky tomu, že je volný trh, tak v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat,“ vysvětlil. Podotkl, že je v sousedním Německu eletřina o něco levnější, a tak tlačí ceny dolů i u nás.

Česko by tak podle Sedláka nemělo odstupovat od společného trhu s energiemi. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ dodal Sedlák.

Obnovitelné zdroje

Míl ale není v zásadě proti obnovitelným zdrojům, které mohou přinést úspory energií a zmenšit závislost na ruském plynu. Podle něj ale není potřeba, aby stát dotoval, ale ať dá peníze všem spotřebitelům, nikoliv jen těm nejzranitelnějším.

„Ve chvíli, kdy budeme nahrazovat jednu závislost jinou závislostí a nakupovat pouze zemní plyn, dává to smysl v nejbližších letech, ale potřebujem rozvíjet i ty zdroje, které jsou na zahraničních dodávkách nezávislé,“ sdělil Sedlák.

Uznal, že resort průmyslu zatím neumí využít potenciál, který jednoduchá řešení pro úspory energií, nabízí. Ať už jde například o zateplení střechy. „Ušetří vám to zhruba dvacet procent spotřeby v rodinném domku. Můžete udělat komplexní rekonstrukci a ušetříte více než šedesát až sedmdesát procent energie, kterou tam spotřebováváte. Pořídíte tepelné čerpadlo, nahradíte úplně kotel na zemní plyn,“ vyjmenoval Sedlák.

Mluvil také například o stažení termostatu, menším využívání klimatizace v létě nebo omezení dopravy vlastním autem. Právě lepší spotřebitelské chování může ušetřit podle Sedláka peníze za ruský plyn a posílit tak nezávislost Česka.

Sedlák také vzpomenul, že Česká republika za posledních deset let v otázce obnovitelných zdrojů moc neudělala. Podle něj tak nyní musí posílit investice v této kapitole. 

„Úspory jsou v pořádku, tepelná čerpadla jsou v pořádku. Máte-li přebytečného čtvrt milionu, proč ne fotovoltaiku na střeše, ale nahrazujeme jednu závislost jinou, protože sedmdesát procent surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů má pod kontrolou Čína, dodávky jdou také z Číny a hlavně o to víc zvyšujeme spotřebu plynu,“ uzavřel Míl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...