Ideální by bylo podpořit v utrácení domácnosti, které nejvíce čelí poklesu příjmů, říká ekonom Jurajda

Nahrávám video
UK: Stát se zadlužuje, co mají dělat lidé?
Zdroj: ČT24

Ideální by podle ekonoma CERGE-EI a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Štěpána Jurajdy bylo, pokud by se v současné situaci podařilo podpořit domácnosti, které čelí poklesu příjmů tak, aby mohly utrácet. „Protože když dáte dodatečnou korunu někomu, kdo má obavy ze ztráty práce nebo o ni už přišel, tak velkou část té dodatečné koruny utratí. A tím roztočí fiskální multiplikátory domácí poptávky,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Podle druhého hosta, dluhové poradkyně Barbary Halířové, by měly zejména nízkopříjmové domácnosti vydávat prostředky jen na to opravdu nezbytné.

Prezident Miloš Zeman ve středu při projednávání rozpočtu na příští rok ve sněmovně uvedl, že vládě nezbývá v této koronavirové době nic jiného než se zadlužit.

„To, že se vláda agresivně snaží nahradit pokles, ať už exportu, investic firem, které jsou ve velké nejistotě, nebo spotřeby domácností, je určitě v pořádku. Vyplatí se podpora spotřeby, může se nám vrátit i v tom smyslu rozpočtovém, pokud domácnosti budou utrácet, bude menší pokles příjmů státního rozpočtu,“ konstatuje Jurajda.

Dodává však, že záleží na tom, zda výdaje za nárůst dluhu odpovídají buď investicím do budoucí produktivity, anebo fiskálním multiplikátorům, což znamená podpoře příjmu nízkopříjmových domácností nebo domácností, které více trpí ekonomickou krizí. „A z tohohle pohledu třeba návrh zrušení superhrubé mzdy této logice neodpovídá, protože většinu prostředků dodatečně věnuje právě těm, kteří je uspoří,“ vysvětluje Jurajda.

Druhý host pořadu, dluhová poradkyně Institutu prevence a řešení předlužení Barbara Halířová souhlasí s tím, že pokud budou utrácet domácnosti, které zatím práci mají, nebo ti, kteří mají dostatečné příjmy, podpoří tím ekonomiku a s tím i zmíněné nízkopříjmové rodiny. Na druhou stranu ale apeluje i na to, aby v současnosti šetřily zejména domácnosti s nízkým příjmem. „Aby se  snažily svoje výdaje snížit na jenom ty absolutně nezbytné,“ uvedla.

Přesné číslo, kolik lidí se nyní dostalo nově s druhou vlnou pandemie do potíží, přestože tu jarní ještě zvládli, k dispozici nemá. „Ale určitě se míra lidí, kteří se ozývají s tím, že potřebují nějakou radu, pomoc nebo podporu hodně zvýšila. Je to trojnásobný nárůst směrem k našemu institutu,“ upřesnila.

Podle Jurajdy si lze udělat obrázek o situaci například díky šetření Život během pandemie, které ukazuje, jak velká část domácností nebo respondentů výzkumu čelí velkým obavám za ztráty práce, případně jim vypadla část příjmů.

„Podzaměstnaných a těch, kteří o práci nebo stabilní práci přišli, je téměř pětina. A domácností, které mají velké obavy ze ztráty práce, je v tuto chvíli podobné množství, jako tomu bylo na jaře, v dubnu, tedy skoro čtvrtina. Takže situace je vážná,“ doplnil.

Jurajda dodal, že zatím v různých státem přijímaných opatřeních nevidí ta, která by se zaměřovala právě na příjmy domácností, jež ekonomicky trpí nejvíce. „Například rozšíření okruhu domácností, které pobírají přídavky na děti nebo zrušení superhrubé mzdy, které disproporčně dodává dodatečnou korunu nízkopříjmovým domácnostem a motivuje je tak třeba k práci,“ upřesnil ekonom.

Dluhová poradkyně Halířová zdůraznila, že je důležité, aby se lidé alespoň těsně před tím, než se dostanou na úplnou příjmovou nulu, snažili kontaktovat nějakou podpůrnou poradenskou organizaci. „A začali co nejdříve komunikovat se svými věřiteli nebo s těmi subjekty, kterým mají něco hradit,“ říká s tím, že cílem může být si vyjednat například delší dobu splácení, aby se nedostali rovnou do vymáhacího procesu.

„Bohužel řada lidí dnes už v tom vymáhacím procesu je, někteří jsou už i v exekuci. Máme tady jediný nástroj v republice na řešení, což je insolvenční zákon. V současné době a s tím, jak se ještě bude dále vyvíjet ekonomická situace, je ale nezbytně nutné, aby došlo k jeho další úpravě,“ míní Halířová.

Doplňuje, že se v tuto chvíli aktuálně řeší novela insolvenčního zákona a zkrácení doby oddlužení na tři roky pro OSVČ. To je podle ní opravdu nezbytné, protože jen tak lidé, kteří se dostali do dluhové pasti, dostanou šanci na nový restart.

„Aby se právě mohli znovu zapojit do ekonomiky státu a mohli začít znovu utrácet. I když to nebude teď, ale bude to za nějakou dobu, je důležité, aby se doba zkrátila,“ uvedla.

V exekucích se teď někdy zabavují i počítače dětem, to by se dít nemělo, říká Halířová

Současná doba si tak podle ní vybírá tvrdou daň. Uvedla, že na Exekutorskou komoru chodí stížnosti od lidí, u kterých probíhají takzvané mobiliární exekuce. „Ty se neměly při první vlně vůbec konat. A víme o tom, že byly i nějaké excesy, v tuto chvíli se opravdu stává, že se zabavují v některých domácnostech i někdy darované počítače dětem, které je potřebují pro distanční výuku,“ přiblížila.

S novým startem lidem má podle Jurajdy pomáhat také státní aktivní politika zaměstanosti – jenže se tak neděje. „Je to u nás oblast, která je dlouhodobě zanedbávaná, i z důvodu, že jsme měli velmi nízkou nezaměstnanost. Úřady práce třeba loni poskytly jenom deset tisíc rekvalifikačních kurzů,“ konstatuje.

Upozorňuje dále, že chybí i jejich vyhodnocení, takže se neví, které z kurzů opravdu fungují a pomáhají. „A do budoucna nevidím, že by tento typ politik byl dostatečně velkou součástí třeba připravovaného národního plánu obnovy,“ dodal.

Upozornil také na to, že lidé, kteří jsou v dluhové pasti nebo čelí velkému poklesu příjmů a nemají úspory, jsou zároveň těmi, kteří velmi často nebudou dodržovat epidemiologická doporučení. „Takže se vlastně opravdu společnosti vyplatí nejenom ekonomicky, ale i zdravotně, dodatečnou podporu nebo třeba pomoc s oddlužením těmto domácnostem poskytnout,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 17 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...