Hrozí nedostatek nafty, tvrdí Bloomberg. Zasáhnout může především chudší státy

V nejbližších měsících bude téměř každý region na světě zápolit s nedostatkem nafty, tvrdí agentura Bloomberg. A to v době, kdy krize v zásobování téměř všech globálních trhů s energiemi zhoršila inflaci a utlumila ekonomický růst. Důsledky mohou být obrovské, upozornila agentura Bloomberg. Nejvíce může krize zasáhnout chudší státy. Komodity si nemůže dovolit dostatek třeba Srí Lanka, odhaduje agentura.

Cena nafty se na promptním trhu v newyorském přístavu v souvislosti s poklesem zásob a napjatým vývozem od začátku letošního roku zvýšila zhruba o padesát procent. Odborník na energetiku z Bakerova institutu pro veřejnou politiku při Riceově univerzitě Mark Finley odhaduje, že ve Spojených státech růst cen nafty bude znamenat pro ekonomiku dodatečné náklady sto miliard dolarů (2,4 bilionu korun).

„Všechno, co se v naší ekonomice pohybuje, je spojeno s naftou,“ říká Finley. „Přesun je jedna věc. Další je, že lidé by mohli případně zmrznout,“ varuje. V USA jsou zásoby nafty a topného oleje pro toto roční období nejnižší za čtyřicet let, kdy se tento údaj sleduje.

Severozápadní Evropa se také potýká s nízkými zásobami, které by tento měsíc měly klesnout na minimum a do března příštího roku se snížit ještě více. Globální vývozní trhy jsou tak napjaté, že chudší země jako Pákistán jsou odstřiženy od trhu.

„Ohledně nafty je to určitě největší krize, jakou jsem kdy zažil,“ prohlásil bývalý ředitel italské rafinerie Saras Dario Scaffardi.

Vliv pandemie

Dodávky ropy na trh jsou sice napjaté, velkým problémem je ale přeměna ropy na paliva, jako je nafta a benzin. Částečně je to důsledkem pandemie. Když pandemická omezení prudce snížila poptávku, rafinerské firmy zavřely některé ze svých nejméně ziskových provozů.

Odklon od fosilních paliv také snížil investice do tohoto odvětví. Od roku 2020 se kapacita rafinerií ve Spojených státech snížila o více než jeden milion barelů denně. V Evropě snížily produkci rafinerií také stávky zaměstnanců a narušení lodní dopravy.

Situace by se mohla dál zhoršit s blížícím se odklonem Unie od ruských dodávek. Evropa je závislá na naftě více než jakýkoliv jiný region na světě. Podle údajů společnosti Vortexa se ročně do regionu dopraví zhruba pět set milionů barelů na lodích, z toho asi polovina je naložena v ruských přístavech. Spojené státy také zastavily dovoz z Ruska, které bylo minulou zimu důležitým dodavatelem na jeho východní pobřeží.

Trhlina

Na východním pobřeží USA již nedostatek způsobil zavedení přídělového systému a zahájení nouzových protokolů, a to zima ještě nezačala. Dlouhodobý nedostatek nafty v celých Spojených státech je ale nepravděpodobný, protože země je čistým vývozcem tohoto paliva.

Lokální výpadky a prudký nárůst cen však budou pravděpodobně častější. Spotřebitelé na severovýchodě USA budou mít i v tom nejlepším případě tuto zimu nejvyšší účty za energie za poslední desetiletí. Severovýchod USA je nejhustěji osídlený kout, kde teploty v zimě klesají pod bod mrazu, a je tak nejvíce závislý na topném oleji pro udržení tepla v domácnostech.

Od února sankce EU zakážou dodávky ropy z Ruska po moři. Ruské barely bude nutné nějak nahradit, aby ekonomika regionu fungovala jako v současnosti. Zda a jak se to podaří, zatím není jasné. Vzhledem k tomu, že se termín sankcí rychle blíží, Evropa stále dováží obrovské množství nafty z Ruska, ale také ze Saúdské Arábie, Indie a dalších zemí. Podle společnosti Vortexa byl říjnový dovoz po moři nejvyšší nejméně od začátku roku 2016.

Problémy zhorší také zimní mrazy v Evropě. Podle poradenské společnosti Wood Mackenzie se očekává, že v březnu klesnou zásoby v celé severozápadní Evropě nejníže od roku 2011. „Pokud přestane být Rusko dodavatelem, způsobí to velkou trhlinu v systému, kterou bude opravdu obtížné opravit,“ myslí si Scaffardi.

Trpí hlavně chudší státy

Kvůli globálnímu nedostatku a vysokým cenám je pro vývozce, jako jsou Čína a Indie, finančně výhodnější posílat náklady do zemí v Evropě, které jsou ochotny platit velkou přirážku. Konzultační společnosti FGE odhaduje, že celkový vývoz pohonných hmot z Číny stoupne do konce roku o 500 tisíc barelů denně na téměř 1,2 milionu barelů denně. Zda to bude stačit k zaplnění celosvětového výpadku v dodávkách, to se teprve uvidí.

Zatím touto situací trpí chudší země, které si nemohou dovolit platit tolik. Například Srí Lanka, která bojuje s nedostatkem financí, si není schopna při současných cenách zajistit dostatek pohonných hmot. Thajsko prodloužilo snížení daně z nafty, aby ochránilo spotřebitele před rostoucími cenami, a vláda očekává, že tak přijde na příjmech o 551 milionů dolarů. Vietnam hodlá přijmout mimořádná opatření, aby zvýšil dodávky.

Krize v dodávkách nafty uškodila globální ekonomice, říká šéfka výzkumu společnosti Energy Aspects Amrita Senová. K řešení nedostatku nafty budou podle ní nakonec nutné nové kapacity rafinerií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 11 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 16 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...