Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.

„Jakékoli povzbuzení ekonomiky v důsledku snížení cel v blízké budoucnosti bude pravděpodobně částečně vyváženo prodlouženým obdobím nejistoty,“ řekl AP ekonom Michael Pearce ze společnosti Oxford Economics. „Vzhledem k tomu, že administrativa pravděpodobně obnoví cla jinými, trvalejšími prostředky, se celková celní sazba může nakonec ustálit na současné úrovni,“ dodal.

Nejvyšší soud v pátek rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.

Trump následně verdikt soudu označil za hluboké zklamání a ohlásil rozhodnutí zavést nové desetiprocentní clo na základě jiného zákona, které bude platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku či suroviny. V sobotu pak Trump oznámil, že toto nové clo bude patnáctiprocentní.

Nahrávám video
Události: Celní politika USA a dopad na firmy
Zdroj: ČT24

Mnoho firem se připravuje na roky soudních sporů. Floridský výrobce hraček Basic Fun se minulý týden připojil k dalším podnikům v žalobě, která se snaží získat zpět už zaplacená cla. I když je generální ředitel společnosti Jay Foreman znepokojen jakýmikoli novými cly, která by Trump mohl zavést, nemyslí si, že se hraček dotknou. Přesto říká: „Obávám se, že se kolem toho bude vést neustálý boj, alespoň v příštích třech letech.“

Trump oznámil plán na zavedení cel již při své druhé inauguraci. První začala platit loni v únoru. Cla několikrát oznamoval, zaváděl, zmírňoval či rušil.

Po několika odkladech zavedl s platností od 7. srpna 2025 takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Pohybovala se v rozmezí od deseti do padesáti procent. S některými zeměmi Spojené státy mezitím uzavřely obchodní dohodu, která cla snížila. V některých případech se dohoda stále dolaďuje.

Dopady na Evropu

Dosavadní cla vůči EU pro běžné zboží činila 15 procent, nyní mají být deset procent. I přes rozhodnutí amerického soudu ale podle dosavadních zpráv nadále platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent.

Avizované desetiprocentní clo je o něco mírnější variantou, řekl Berka před sobotním zvýšením sazby na patnáct procent. Pro tuzemskou ekonomiku jsou ale dle něj problematická zejména zmíněná cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je tak největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel, zmínil.

„Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích,“ dodal Berka.

Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. „Prezident (USA) má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona,“ odhadl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.

Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. „Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 7 mminutami

Írán vyslal na Izrael balistické střely

Írán v noci na sobotu vyslal na Izrael několik balistických střel. Při útoku střelou nesoucí kazetovou munici byl v oblasti města Bnej Brak ve středním Izraeli zraněn jeden člověk. Údery také způsobily výpadek proudu ve městě Roš Haajin u Tel Avivu a zřícení budovy na telavivském předměstí Ramat Gan, píše server The Times of Israel. Židovský stát pak znovu udeřil na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu.
04:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko kvůli Rusku pracuje na protidronové zdi. Má chránit východní hranici NATO

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.
před 2 hhodinami

Trump nařídil vyplatit mzdy všem zaměstnancům ministerstva vnitřní bezpečnosti

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.
před 5 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Obvinění mají v sobotu stanout před soudem ve Westminsteru, píše deník The Guardian.
před 8 hhodinami

USA ztratily v Perském zálivu druhý bojový letoun v krátké době, píší média

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které v pátek citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů. The New York Times v pátek večer informovaly s odkazem na dva zdroje o zřícení dalšího amerického letounu v Perském zálivu, jehož pilot byl údajně zachráněn.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nástupce Bondiové už nechce řešit kauzu Epstein. Zveřejnili jsme vše, tvrdí

Nový úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche, který ve funkci nahradil odvolanou Pam Bondiovou, uvedl, že by se jeho resort měl přestat zabývat složkami o zesnulém sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Blanche to prohlásil v rozhovoru se stanicí Fox News. Zároveň tvrdil, že ministerstvo zveřejnilo všechny spisy k případu. To ale není pravda, napsal server The Hill.
před 11 hhodinami

Kubánské úřady hlásí propouštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...