Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.

„Jakékoli povzbuzení ekonomiky v důsledku snížení cel v blízké budoucnosti bude pravděpodobně částečně vyváženo prodlouženým obdobím nejistoty,“ řekl AP ekonom Michael Pearce ze společnosti Oxford Economics. „Vzhledem k tomu, že administrativa pravděpodobně obnoví cla jinými, trvalejšími prostředky, se celková celní sazba může nakonec ustálit na současné úrovni,“ dodal.

Nejvyšší soud v pátek rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.

Trump následně verdikt soudu označil za hluboké zklamání a ohlásil rozhodnutí zavést nové desetiprocentní clo na základě jiného zákona, které bude platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku či suroviny. V sobotu pak Trump oznámil, že toto nové clo bude patnáctiprocentní.

Nahrávám video

Mnoho firem se připravuje na roky soudních sporů. Floridský výrobce hraček Basic Fun se minulý týden připojil k dalším podnikům v žalobě, která se snaží získat zpět už zaplacená cla. I když je generální ředitel společnosti Jay Foreman znepokojen jakýmikoli novými cly, která by Trump mohl zavést, nemyslí si, že se hraček dotknou. Přesto říká: „Obávám se, že se kolem toho bude vést neustálý boj, alespoň v příštích třech letech.“

Trump oznámil plán na zavedení cel již při své druhé inauguraci. První začala platit loni v únoru. Cla několikrát oznamoval, zaváděl, zmírňoval či rušil.

Po několika odkladech zavedl s platností od 7. srpna 2025 takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Pohybovala se v rozmezí od deseti do padesáti procent. S některými zeměmi Spojené státy mezitím uzavřely obchodní dohodu, která cla snížila. V některých případech se dohoda stále dolaďuje.

Dopady na Evropu

Dosavadní cla vůči EU pro běžné zboží činila 15 procent, nyní mají být deset procent. I přes rozhodnutí amerického soudu ale podle dosavadních zpráv nadále platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent.

Avizované desetiprocentní clo je o něco mírnější variantou, řekl Berka před sobotním zvýšením sazby na patnáct procent. Pro tuzemskou ekonomiku jsou ale dle něj problematická zejména zmíněná cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je tak největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel, zmínil.

„Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích,“ dodal Berka.

Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. „Prezident (USA) má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona,“ odhadl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.

Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. „Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina po ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a desítky zraněných

Jednoho mrtvého a kolem čtyřiceti zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině, informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění osmnáct lidí, další zranění hlásí Oděsa, Záporožská oblast či Chersonská oblast, kde mělo dojít i ke zmíněnému úmrtí. Podle Moskvy útočily v noci také ukrajinské drony.
před 4 mminutami

Při letecké show v Idahu se srazily dvě stíhačky

Při letecké show na vojenské základně v americkém státě Idaho se ve vzduchu srazily dvě stíhačky. Posádky se bezpečně katapultovaly, píše s odvoláním na organizátory agentura AP. Na místě jsou záchranáři, úřady budou věc vyšetřovat.
před 40 mminutami

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
02:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přibývá ruských turistů v Evropě

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.
před 2 hhodinami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 11 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 11 hhodinami
Načítání...