Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.

„Zasažené velitelské centrum v posledních měsících využívali agenti Hamásu k přípravě teroristických akcí proti izraelské armádě na libanonském území a k výcviku pro teroristické útoky proti Státu Izrael,“ uvedla izraelská armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) k pátečnímu útoku.

Ajn Hilva, který leží nedaleko přístavu Sajdá (Sidon), je největší palestinský uprchlický tábor v Libanonu a žije v něm na 70 tisíc lidí. Vytvořen byl v roce 1948 spolu s dalšími tábory pro Palestince, kteří po vzniku Izraele utíkali či byli nuceně vysídleni Izraelci. Žijí tam také Palestinci vysídlení za občanské války v Libanonu (1975–1990) a v posledních letech tam utíkali také Palestinci ze Sýrie.

Izraelská armáda na tábor Ajn Hilva útočila také loni v listopadu, kdy zabila třináct lidí, včetně jedenácti dětí, napsala AFP. I tehdy tvrdila, že cílila na výcvikové středisko Hamásu, který to popřel.

V údolí Bikáa útočila izraelská armáda i minulý týden, kdy uvedla, že cílila na členy teroristického hnutí Palestinský islámský džihád. Zabila přitom čtyři lidi.

Údery navzdory dohodě o příměří

Izrael na jihu Libanonu provádí letecké údery navzdory dohodě o příměří s tamním militantním hnutím Hizballáh z listopadu 2024, které zprostředkovaly Spojené státy a Francie a které ukončilo několik měsíců trvající válku mezi těmito dlouholetými nepřáteli. Izrael se v dohodě zavázal postupně stáhnout svou armádu z libanonského území a Hizballáh měl z jihu Libanonu odstranit své vojenské kapacity. Izraelští vojáci ale na jihu Libanonu zůstávají dál v několika oblastech a viní Hizballáh, že se z jihu Libanonu také zcela vojensky nestáhl.

Letitý konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem, který je mocnou vojenskou silou v Libanonu a má i zastoupení v tamní vládě a parlamentu, se vyostřil v říjnu 2023 po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, po němž následovala izraelská ofenziva v Pásmu Gazy. Hizballáh pak začal téměř denně ostřelovat izraelské území a izraelská armáda bombardovala pozice Hizballáhu na jihu země. V září 2024 Izrael výrazně zesílil letecké útoky, které rozšířil téměř na celou zemi. Podle libanonské vlády při nich zemřely i stovky civilistů.

S Hamásem Izrael uzavřel za zprostředkování Spojených států, Egypta a Kataru loni v říjnu příměří v Gaze, obě strany se ale vzájemně obviňují z jeho porušování. Izraelská armáda od října 2025 v Pásmu Gazy podle tamních úřadů zabila na šest stovek Palestinců. Izrael tvrdí, že cílí pouze na ozbrojence či osoby, které překročily linii vymezenou na základě amerického mírového plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 42 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 2 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...