Evropský plyn zlevňuje. Češi s jeho spotřebou přestávají šetřit, tvrdí šéf Pražské plynárenské

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají vyšší teploty největší vliv na letošní úspory energií, Češi prý ale po zavedení vládního stropu s plynem šetřit přestávají. Nadále zlevňují i ceny ropy.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu v TTF klesla o zhruba šest procent. Sestoupila tak až na 39,65 eura za MWh.

Ceny zemního plynu loni výrazně vzrostly kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Na vrcholu se platilo přes 300 eur za megawatthodinu. Dříve se plyn přitom dlouhodobě obchodoval kolem 20 eur za MWh. Pod 60 eur za megawatthodinu cena plynu klesla v polovině ledna, pod 50 eur pak sestoupila v polovině února.

K energetické krizi vedla vysoká závislost na ruském plynu. Příčin poklesu ceny v posledních měsících je několik – dobře naplněné jsou zásobníky zemního plynu a mírné počasí přispívá k poklesu poptávky po této surovině. V poslední době cenu tlačí dolů také obavy z bankovní krize, protože finanční krize jsou obvykle spojeny se zátěží pro ekonomiku, a tedy s nižší poptávkou po energiích.

Češi loni spotřebovali nejméně plynu za osm let

V Česku během celého loňského roku klesla spotřeba plynu meziročně o 20 procent. Češi podle Energetického a regulačního úřadu spotřebovali 7,54 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo nejméně za posledních osm let. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, sdělil dále úřad.

Češi ale postupně plynem šetřit přestávají, uvedl v pondělí předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. „Za leden a únor je v Praze vliv počasí na spotřebu plynu 90 procent a jen deset procent je vliv úspor zákazníků. Po zastropování cen prostě zákazníci přestávají šetřit. Cenové signály fungují lépe než osvětové kampaně,“ napsal Pacovský. Jaká byla během obou měsíců celková spotřeba ve srovnání s loňskem, neuvedl.

Mírná zima hraje klíčovou roli v úsporách ve spotřebě i podle největšího dodavatele plynu v Česku, společnosti innogy. Změnu v trendu úspor u zákazníků ale firma nezaznamenala. „Naopak sledujeme obrovský nárůst zájmu našich zákazníků o sledování vývoje spotřeby v naší aplikaci,“ uvedl mluvčí Pavel Grochál. Z dat innogy podle něj vyplývá, že úspory se nyní meziročně pohybují kolem dvaceti procent.

Vláda od začátku letošního roku stanovila cenový strop na energie. Spotřebitelé tak za megawatthodinu (MWh) elektřiny zaplatí maximálně 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Většina velkých dodavatelů však v posledních týdnech začala zlevňovat a nabízí tarify i s cenami pod vládním stropem.

Zlevňuje i ropa

V pondělí kromě plynu klesly také ceny ropy, sestoupily na nejnižší úroveň za 15 měsíců. Krátce po poledni cena severomořské ropy Brent vykazovala pokles o 1,6 procenta na 71,80 dolaru za barel. Předtím se propadla až na 70,12 dolaru za barel.

Také americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) krátce po poledni ztrácela zhruba 1,6 procenta a nacházela se na 65,65 dolaru za barel. Předtím se její cena dostala až pod 65 dolarů za barel.

Pokles ukazuje, že problémy bankovního sektoru a obavy z hospodářské recese ovlivňují nejen ceny plynu, ale právě i ropy. Pondělnímu poklesu cen nezabránila ani víkendová dohoda o tom, že největší švýcarská banka UBS převezme domácího konkurenta Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém.

Akcie bankovních společností v pondělí pokračovaly v poklesu, což signalizuje, že důvěra investorů v bankovní sektor zůstává křehká, napsala agentura Reuters. Na trhu navíc panují obavy z předpokládaného zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou ve Spojených státech.