Evropské i ruské akcie po propadu posilují, rubl podpořila intervence centrální banky

Ruský rubl po čtvrtečním propadu na rekordní minimum posiluje, vzpamatovávají se i ruské akcie. Hlavní index moskevské burzy RTS vykazoval v pátek kolem deváté hodiny ranní středoevropského času růst zhruba o čtyřiadvacet procent. Předchozí den se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu propadl o osmatřicet procent. Posilují i evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 k pátečnímu večeru stoupl o 3,32 procenta na 453,53 bodu.

Americký dolar vykazoval vůči rublu pokles o 2,6 procenta na 83,10 rublu. Ve čtvrtek se přitom vyšplhal až na 89,60 rublu. „Očekáváme, že dolar zůstane v rozpětí 83 až 85 rublu za dolar,“ uvedla společnost Promsvjazbank.

Rubl podpořila první intervence ruské centrální banky na devizovém trhu od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Jak poznamenala agentura Reuters, očekává se, že centrální banka nyní podnikne další kroky, aby zmírnila dopad poklesu kurzu tamní měny na inflaci, která se už teď pohybuje v blízkosti devíti procent.

Centrální banka by podle analytiků například mohla uskutečnit mimořádné zvýšení úroků. Podobně postupovala v roce 2014, kdy jednorázově zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 až na 17 procent. 

Podle banky Morgan Stanley je nyní pravděpodobné mimořádné zvýšení základní úrokové sazby minimálně o čtyři procentní body. Pravidelné zasedání ruské centrální banky je naplánováno na 18. března, v současnosti činí základní úrok 9,5 procenta.

Finanční trhy rovněž posuzují nové sankce západních zemí vůči Kremlu. Ty zatím nezahrnují odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, jejich terčem není ani vývoz ruského plynu a ropy. 

Americké akcie v zpevnily druhý den za sebou. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 2,51 procenta na 34 058,75 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 2,24 procenta na 4384,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,64 procenta na 13 694,62 bodu.

Trh se odrazil od prudkého výprodeje, který předcházel ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Někteří analytici mají za to, že výprodej akcií byl možná přehnaný. Index S&P 500 se začátkem týdne dostal do pásma korekce, což znamená, že z lednového maxima už klesl o více než deset procent.

Evropské akcie rostou

Na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech navázaly i akcie evropské. Bankovní sektor posílil o 4,3 procenta a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy.

Ve čtvrtek panevropský index ztratil kvůli ruskému úroku na Ukrajinu téměř 3,3 procenta. Páteční zpevnění nicméně nezvrátilo ztráty za celý týden, a tak evropské akcie oslabily druhý týden za sebou. Panevropský index ztratil ze svého lednového maxima osm procent.

Evropské akcie pátečním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Na trhu však stále přetrvává napětí. Rusko pokračuje v invazi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní komunitu k dalším krokům proti Moskvě.

Hlavní index německých akcií DAX v pátek vykázal růst o 3,67 procenta na 14 567,23 bodu. O 5,24 procenta posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Pařížský akciový index CAC 40 přidal 3,55 procenta na 6752,43 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 3,91 procenta na 7489,46 bodu.

Koruna zpevnila k euru i dolaru

Kurz koruny se po čtvrtečním propadu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu částečně zotavil. Ve vztahu k euru česká měna zpevnila o 25 haléřů na 24,67 korun za euro. Vůči dolaru od čtvrtečního podvečera do pátečních 17:00 hodin posílila o 47 haléřů na 21,94 korun za americký dolar, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Dění na Ukrajině ve čtvrtek oslabilo korunu vůči oběma hlavním světovým měnám na nejslabší úroveň od loňského prosince. „Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 korun za euro a následně zkorigoval k 24,70 korunám za euro. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 procenta, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv,“ uvedl ekonom Michal Brožka z Komerční banky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 51 mminutami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 5 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...