Evropské i ruské akcie po propadu posilují, rubl podpořila intervence centrální banky

Ruský rubl po čtvrtečním propadu na rekordní minimum posiluje, vzpamatovávají se i ruské akcie. Hlavní index moskevské burzy RTS vykazoval v pátek kolem deváté hodiny ranní středoevropského času růst zhruba o čtyřiadvacet procent. Předchozí den se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu propadl o osmatřicet procent. Posilují i evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 k pátečnímu večeru stoupl o 3,32 procenta na 453,53 bodu.

Americký dolar vykazoval vůči rublu pokles o 2,6 procenta na 83,10 rublu. Ve čtvrtek se přitom vyšplhal až na 89,60 rublu. „Očekáváme, že dolar zůstane v rozpětí 83 až 85 rublu za dolar,“ uvedla společnost Promsvjazbank.

Rubl podpořila první intervence ruské centrální banky na devizovém trhu od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Jak poznamenala agentura Reuters, očekává se, že centrální banka nyní podnikne další kroky, aby zmírnila dopad poklesu kurzu tamní měny na inflaci, která se už teď pohybuje v blízkosti devíti procent.

Centrální banka by podle analytiků například mohla uskutečnit mimořádné zvýšení úroků. Podobně postupovala v roce 2014, kdy jednorázově zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,5 až na 17 procent. 

Podle banky Morgan Stanley je nyní pravděpodobné mimořádné zvýšení základní úrokové sazby minimálně o čtyři procentní body. Pravidelné zasedání ruské centrální banky je naplánováno na 18. března, v současnosti činí základní úrok 9,5 procenta.

Finanční trhy rovněž posuzují nové sankce západních zemí vůči Kremlu. Ty zatím nezahrnují odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, jejich terčem není ani vývoz ruského plynu a ropy. 

Americké akcie v zpevnily druhý den za sebou. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, stoupl o 2,51 procenta na 34 058,75 bodu. Širší index S&P 500 si připsal 2,24 procenta na 4384,65 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,64 procenta na 13 694,62 bodu.

Trh se odrazil od prudkého výprodeje, který předcházel ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Někteří analytici mají za to, že výprodej akcií byl možná přehnaný. Index S&P 500 se začátkem týdne dostal do pásma korekce, což znamená, že z lednového maxima už klesl o více než deset procent.

Evropské akcie rostou

Na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech navázaly i akcie evropské. Bankovní sektor posílil o 4,3 procenta a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy.

Ve čtvrtek panevropský index ztratil kvůli ruskému úroku na Ukrajinu téměř 3,3 procenta. Páteční zpevnění nicméně nezvrátilo ztráty za celý týden, a tak evropské akcie oslabily druhý týden za sebou. Panevropský index ztratil ze svého lednového maxima osm procent.

Evropské akcie pátečním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Na trhu však stále přetrvává napětí. Rusko pokračuje v invazi a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní komunitu k dalším krokům proti Moskvě.

Hlavní index německých akcií DAX v pátek vykázal růst o 3,67 procenta na 14 567,23 bodu. O 5,24 procenta posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Pařížský akciový index CAC 40 přidal 3,55 procenta na 6752,43 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 3,91 procenta na 7489,46 bodu.

Koruna zpevnila k euru i dolaru

Kurz koruny se po čtvrtečním propadu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu částečně zotavil. Ve vztahu k euru česká měna zpevnila o 25 haléřů na 24,67 korun za euro. Vůči dolaru od čtvrtečního podvečera do pátečních 17:00 hodin posílila o 47 haléřů na 21,94 korun za americký dolar, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Dění na Ukrajině ve čtvrtek oslabilo korunu vůči oběma hlavním světovým měnám na nejslabší úroveň od loňského prosince. „Její kurz dosáhl ve čtvrtek úrovně 25,10 korun za euro a následně zkorigoval k 24,70 korunám za euro. Její týdenní oslabení tak činilo 1,6 procenta, což je s ohledem na rizika relativně malý výkyv,“ uvedl ekonom Michal Brožka z Komerční banky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 17 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 19 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...