Evropské i americké akcie obnovily pokles, převažují obavy z šíření viru

Akcie na evropských trzích ve středu obnovily pokles a obchodování uzavřely na nejnižší úrovni za téměř sedm let. Mezi investory převládají obavy z dalšího šíření nového koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí sice postupně organizují soubory opatření na pomoc ekonomikám i jednotlivým firmám, dopad na trhy se ale zatím příliš neprojevuje. Třetím dnem už také klesaly ceny ropy, americká lehká West Texas Intermediate (WTI) byla nejlevnější za 18 let. Americký akciový index Dow Jones se ve středu propadl o 6,3 procenta. Přišel tak již o téměř všechny zisky, které si připsal od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2017.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,92 procenta na 279,66 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou úroveň od poloviny roku 2013. Od začátku měsíce již index ztratil čtvrtinu své hodnoty. „Domnívám se, že se již pravděpodobně nacházíme v hospodářské recesi,“ uvedl analytik Cameron Brand ze společnosti EPFR.

Výrazně oslabily akciové trhy také v Británii i v Německu. Hlavní londýnský index FTSE 100 odepsal 4,05 procenta na 5080,58 bodu, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztratil dokonce 5,56 procenta na 8441,71 bodu.

Pražská burza v obavách z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku dál padá a zůstává na nejnižších hodnotách za 11 let. Index PX ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Akcie Monety Money Bank ztratily 17 procent, výrazně šly dolů i cenné papíry dalších bank. Česká koruna poprvé od června 2015 oslabila nad 27,50 korun za euro a prvně za téměř tři roky překonala hranici 25 korun za dolar. 

Trhy budou zřejmě nadále silně kolísat

„Mezi investory stále převládá panika ohledně narůstajícího počtu nových infekcí v eurozóně. Hrozí tak, že výjimečný stav a karantény v klíčových zemí Evropské měnové unie mohou přetrvat déle, než se původně očekávalo. Trhy proto budou v následujících týdnech výrazně kolísat v reakci na nové zprávy ohledně pandemie. Kroky centrálních bank a vlád se naplno projeví až v horizontu měsíců, proto lze očekávat oživení ve střednědobém horizontu,“ komentuje vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Hlavní index evropských akcií v úterý zpevnil o více než dvě procenta. K růstu přispělo mimo jiné oznámení Španělska, že výrazně podpoří ekonomiku, aby zmírnilo dopady koronaviru. Investoři se ale více obávají následků, jaké bude mít pandemie na finanční výsledky firem v dlouhodobějším výhledu.

Analytici finančního ústavu JP Morgan upozornili zejména na problémy leteckých společností, protože poptávka po osobní letecké dopravě kvůli nákaze prudce klesla. To má dopady i na firmy, které jsou s tímto odvětvím úzce spjaty. Zhruba 15 procent tak ve středu například odepisují akcie MTU Aero Engines. 

Akcie v USA obnovily pokles

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 6,30 procenta a uzavřel na 19 898 bodech. Širší index S&P 500 uzavřel slabší o 5,18 procenta, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak odepsal 4,70 procenta.

Podle serveru americké byznysové televize CNBC uzavře newyorská akciová burza (NYSE) dočasně svůj slavný obchodní sál/parket (trading floor), kde stále pracují živí lidé, a plně přejde od pondělí 23. března na elektronické obchodování. Důvodem je šíření koronaviru.  

V úterý americké akcie posilovaly díky nadějím, že stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní hospodářské dopady pandemie způsobené novým koronavirem. Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku balíkem opatření v objemu až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). Nová opatření představila rovněž americká centrální banka (Fed).

Na trhu panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských škod způsobených koronavirem.

„Máme tady skutečně bezprecedentní situaci,“ uvedli ekonomové Deutsche Bank. Předpověděli také, že globální ekonomika se v prvním pololetí dostane do recese. Zároveň předpokládají, že se následně dostaví relativně rychlé oživení. Analytici banky JP Morgan pak předpověděli, že ekonomika Spojených států by kvůli dopadům šíření nového koronaviru mohla v prvním čtvrtletí klesnout o čtyři procenta, ve druhém o 14 procent a za celý rok ztratit 1,5 procenta. Podle agentury Reuters je to zatím jedna z nejhorších prognóz ekonomických následků nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Banka Goldman Sachs prognózuje pád ceny ropy Brent až na 20 dolarů za barel

Ceny ropy třetím dnem klesají, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) je nejlevnější za více než 18 let a středomořská ropa Brent se prodává nejlevněji za 17 let. Omezení dopravy a volného pohybu lidí kvůli pandemii způsobené novým koronavirem výrazně zhoršila výhled poptávky po této surovině. K poklesu cen přispívá i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Barel WTI kolem 18:30 SEČ zlevňoval o 18,7 procenta na 21,92 dolaru. Naposledy se obchodoval za tak nízké ceny v březnu 2002, tedy v době, kdy byla Čína teprve na začátku silného ekonomického rozmachu, což v dalších letech přispělo k růstu spotřeby suroviny. WTI zlevňuje i přesto, že ve středu zveřejněné týdenní údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vykázaly ve Spojených státech výrazný pokles zásob benzinu a nafty.

Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu ztrácela 11,9 procenta na 25,31 dolaru za barel. Byla tak nejlevnější od roku 2003.

„Propad poptávky se kvůli šíření koronaviru prohlubuje,“ uvedla banka Goldman Sachs ve zprávě, v níž prognózuje pád ceny severomořské ropy Brent ve druhém čtvrtletí až na 20 dolarů za barel. Za takovou cenu se naposledy tento typ ropy prodával v roce 2002.

Většina zemí zasažených pandemií včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. V důsledku toho se snižuje poptávka po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo.

Ceny pohonných hmot v Česku teď také znatelně zlevňují, právě kvůli padajícím cenám ropy. „Průměrná cena benzinu totiž v noci z pondělí na úterý spadla z 30,58 na 30,28 koruny za litr, plyne ze středečních údajů CCS. Třicetihaléřové zlevnění benzinu ze dne na den se v posledních deseti letech přihodilo jinak jen jednou. Dne 12. prosince 2014 zlevnil benzin přes noc dokonce o 34 haléřů,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Benzin je tak nyní nejlevnější od listopadu 2017, nafta zase od dubna 2018. „Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v Česku. Jak benzin, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...