Evropské i americké akcie obnovily pokles, převažují obavy z šíření viru

Akcie na evropských trzích ve středu obnovily pokles a obchodování uzavřely na nejnižší úrovni za téměř sedm let. Mezi investory převládají obavy z dalšího šíření nového koronaviru a jeho dopadů na ekonomiku. Vlády jednotlivých zemí sice postupně organizují soubory opatření na pomoc ekonomikám i jednotlivým firmám, dopad na trhy se ale zatím příliš neprojevuje. Třetím dnem už také klesaly ceny ropy, americká lehká West Texas Intermediate (WTI) byla nejlevnější za 18 let. Americký akciový index Dow Jones se ve středu propadl o 6,3 procenta. Přišel tak již o téměř všechny zisky, které si připsal od inaugurace Donalda Trumpa v lednu 2017.

Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,92 procenta na 279,66 bodu. To představuje jeho nejnižší závěrečnou úroveň od poloviny roku 2013. Od začátku měsíce již index ztratil čtvrtinu své hodnoty. „Domnívám se, že se již pravděpodobně nacházíme v hospodářské recesi,“ uvedl analytik Cameron Brand ze společnosti EPFR.

Výrazně oslabily akciové trhy také v Británii i v Německu. Hlavní londýnský index FTSE 100 odepsal 4,05 procenta na 5080,58 bodu, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztratil dokonce 5,56 procenta na 8441,71 bodu.

Pražská burza v obavách z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku dál padá a zůstává na nejnižších hodnotách za 11 let. Index PX ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Akcie Monety Money Bank ztratily 17 procent, výrazně šly dolů i cenné papíry dalších bank. Česká koruna poprvé od června 2015 oslabila nad 27,50 korun za euro a prvně za téměř tři roky překonala hranici 25 korun za dolar. 

Trhy budou zřejmě nadále silně kolísat

„Mezi investory stále převládá panika ohledně narůstajícího počtu nových infekcí v eurozóně. Hrozí tak, že výjimečný stav a karantény v klíčových zemí Evropské měnové unie mohou přetrvat déle, než se původně očekávalo. Trhy proto budou v následujících týdnech výrazně kolísat v reakci na nové zprávy ohledně pandemie. Kroky centrálních bank a vlád se naplno projeví až v horizontu měsíců, proto lze očekávat oživení ve střednědobém horizontu,“ komentuje vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Hlavní index evropských akcií v úterý zpevnil o více než dvě procenta. K růstu přispělo mimo jiné oznámení Španělska, že výrazně podpoří ekonomiku, aby zmírnilo dopady koronaviru. Investoři se ale více obávají následků, jaké bude mít pandemie na finanční výsledky firem v dlouhodobějším výhledu.

Analytici finančního ústavu JP Morgan upozornili zejména na problémy leteckých společností, protože poptávka po osobní letecké dopravě kvůli nákaze prudce klesla. To má dopady i na firmy, které jsou s tímto odvětvím úzce spjaty. Zhruba 15 procent tak ve středu například odepisují akcie MTU Aero Engines. 

Akcie v USA obnovily pokles

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 6,30 procenta a uzavřel na 19 898 bodech. Širší index S&P 500 uzavřel slabší o 5,18 procenta, index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak odepsal 4,70 procenta.

Podle serveru americké byznysové televize CNBC uzavře newyorská akciová burza (NYSE) dočasně svůj slavný obchodní sál/parket (trading floor), kde stále pracují živí lidé, a plně přejde od pondělí 23. března na elektronické obchodování. Důvodem je šíření koronaviru.  

V úterý americké akcie posilovaly díky nadějím, že stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní hospodářské dopady pandemie způsobené novým koronavirem. Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku balíkem opatření v objemu až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). Nová opatření představila rovněž americká centrální banka (Fed).

Na trhu panuje nejistota ohledně rozsahu hospodářských škod způsobených koronavirem.

„Máme tady skutečně bezprecedentní situaci,“ uvedli ekonomové Deutsche Bank. Předpověděli také, že globální ekonomika se v prvním pololetí dostane do recese. Zároveň předpokládají, že se následně dostaví relativně rychlé oživení. Analytici banky JP Morgan pak předpověděli, že ekonomika Spojených států by kvůli dopadům šíření nového koronaviru mohla v prvním čtvrtletí klesnout o čtyři procenta, ve druhém o 14 procent a za celý rok ztratit 1,5 procenta. Podle agentury Reuters je to zatím jedna z nejhorších prognóz ekonomických následků nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Banka Goldman Sachs prognózuje pád ceny ropy Brent až na 20 dolarů za barel

Ceny ropy třetím dnem klesají, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) je nejlevnější za více než 18 let a středomořská ropa Brent se prodává nejlevněji za 17 let. Omezení dopravy a volného pohybu lidí kvůli pandemii způsobené novým koronavirem výrazně zhoršila výhled poptávky po této surovině. K poklesu cen přispívá i cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Barel WTI kolem 18:30 SEČ zlevňoval o 18,7 procenta na 21,92 dolaru. Naposledy se obchodoval za tak nízké ceny v březnu 2002, tedy v době, kdy byla Čína teprve na začátku silného ekonomického rozmachu, což v dalších letech přispělo k růstu spotřeby suroviny. WTI zlevňuje i přesto, že ve středu zveřejněné týdenní údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vykázaly ve Spojených státech výrazný pokles zásob benzinu a nafty.

Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu ztrácela 11,9 procenta na 25,31 dolaru za barel. Byla tak nejlevnější od roku 2003.

„Propad poptávky se kvůli šíření koronaviru prohlubuje,“ uvedla banka Goldman Sachs ve zprávě, v níž prognózuje pád ceny severomořské ropy Brent ve druhém čtvrtletí až na 20 dolarů za barel. Za takovou cenu se naposledy tento typ ropy prodával v roce 2002.

Většina zemí zasažených pandemií včetně Spojených států a Kanady spolu s evropskými a asijskými zeměmi podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru. V důsledku toho se snižuje poptávka po ropě a ropných produktech, jako je benzin a letecké palivo.

Ceny pohonných hmot v Česku teď také znatelně zlevňují, právě kvůli padajícím cenám ropy. „Průměrná cena benzinu totiž v noci z pondělí na úterý spadla z 30,58 na 30,28 koruny za litr, plyne ze středečních údajů CCS. Třicetihaléřové zlevnění benzinu ze dne na den se v posledních deseti letech přihodilo jinak jen jednou. Dne 12. prosince 2014 zlevnil benzin přes noc dokonce o 34 haléřů,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Benzin je tak nyní nejlevnější od listopadu 2017, nafta zase od dubna 2018. „Vzhledem k vývoji na trzích se ale dá předpokládat další citelný pokles cen ropy a také pohonných hmot v Česku. Jak benzin, tak nafta v příštích týdnech zlevní hluboko pod 30 korun za litr,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 16 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 23 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...