Hospodářství Evropské unie, ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta. Ve své jarní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise (EK), která v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížila původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle Komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější. Konkrétně česká ekonomika pak podle těchto odhadů spadne o 6,2 procenta. A kvůli koronaviru také prudce v celé EU i eurozóně klesly maloobchodní tržby.
Ekonomiku EU čeká letos rekordní propad, varuje Komise. Příští rok by ale mohlo být lépe
Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu Komise šestiprocentní růst.
Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5 %) a Španělskem (minus 9,4 %), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta.
Česká ekonomika pak podle prognózy spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.
Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. „Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit,“ prohlásil Dombrovskis.
Snaha zastavit šíření viru se podle Komise negativně projeví i na dalších ekonomických indikátorech. Celkový objem investic podle dnešního odhadu klesne v celé unii i v zemích platících eurem o více než 13 procent.
Nezaměstnanost v EU vzroste z loňských 6,7 procenta na devět procent. V eurozóně bude ještě o šest desetin bodu vyšší, zatímco loni dosáhla 7,5 procenta.
Meziroční inflace, kterou se Evropská centrální banka (ECB) v zájmu podpory hospodářského růstu snaží udržovat těsně pod dvěma procenty, letos v 27 unijních zemích klesne průměrně na 0,6 procenta a v eurozóně bude jen dvě desetiny nad nulovou hodnotou.
V příštím roce naproti tomu očekává EK ve většině ukazatelů zotavení, jehož síla bude podle eurokomisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho záležet na rychlosti rušení koronavirových restrikcí, finančních možnostech států či významu nejvíce zasažených odvětví pro hospodářství konkrétních zemí. Gentiloni připomněl, že EU se v rámci chystaného fondu oživení a příštího víceletého rozpočtu bude snažit o to, aby byly rozdíly v dopadu pandemie na jednotlivé státy co nejmenší.
„Tato divergence ohrožuje jednotný trh a eurozónu, ale je možné ji omezit přijetím rozhodných společných evropských opatření. Musíme se k této výzvě postavit čelem,“ prohlásil ve středu Gentiloni. Státy EU již předběžně schválily první balíček okamžitých stimulů v objemu zhruba 540 miliard eur (15 bilionů korun). Na parametry zmíněného fondu však mají rozdílné názory a očekává se, že vyjednávání se potáhnou několik měsíců.
Česká ekonomika spadne o 6,2 procenta, odhaduje Komise
Propad české ekonomiky o 6,2 procenta, jak odhaduje EK, je více než za finanční krize v roce 2009. Podle ní se ani v příštím roce česká ekonomika nedostane na loňskou úroveň, růst Komise odhaduje na pět procent.
Exportně zaměřené české hospodářství doplatí podle analytiků Komise kromě poklesu výroby také na menší poptávku v jiných zemích. Nezaměstnanost by měla v příštím roce vzrůst přibližně na pět procent, mírně se naopak sníží inflace, zejména v souvislosti s poklesem cen ropy a nižší poptávkou.
Nejvýraznější by měl být pokles hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy by podle Komise mohl dosáhnout až devíti procent. V dalších kvartálech očekává Komise zmírnění tempa poklesu, ačkoliv dopady na některá odvětví jako dopravu či turistický ruch se mohou projevovat déle.
Komise podotkla, že skutečná hloubka propadu české ekonomiky bude záviset na tom, jak účinné budou záchranné stimuly, které chystá vláda. Kvůli tomu, že kabinet plánuje do strádajících odvětví napumpovat desítky miliard korun, se podle Komise zhorší stav českých veřejných financí.
Dnešní prognóza očekává v Česku výrazný pokles investic, a to až kolem 15 procent. Způsobí jej například nejistota mezi investory či nedostatek krátkodobé pracovní síly kvůli uzavření hranic.
Maloobchodní tržby v eurozóně i EU kvůli koronaviru prudce klesly
Maloobchodní tržby v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu prudce klesly. Členské země totiž ve snaze bránit šíření nemoci covid-19 zavedly přísná omezení pohybu a nařídily zavřít některé obchody. V zemích platících eurem tržby meziměsíčně klesly o 11,2 procenta, v celé EU pak o 10,4 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Ještě v únoru tržby mírně rostly, a to o 0,6 procenta v eurozóně a o 0,5 procenta v EU.
V meziročním srovnání tak březnové tržby v eurozóně klesly o 9,2 procenta. Obrat obchodů v EU se pak snížil o 8,2 procenta.
Obrat nepotravinářských obchodů v eurozóně se meziměsíčně propadl o 23,1 procenta. Tržby z prodeje pohonných hmot klesly o 20,8 procenta, tržby obchodů s potravinami, nápoji a tabákem ale o pět procent vzrostly. Podobný byl vývoj i v celé EU.
Z jednotlivých členských zemí klesly tržby nejvíce v Bulharsku, kde to bylo o 18,1 procenta. Ve Francii se snížily o 17,4 procenta, v Lucembursku o 16,4 procenta. V Irsku se tržby o 0,1 procenta zvýšily.