Čína stále bojuje s epidemií koronaviru. Nemoc, která už si vyžádala jeden a půl tisíce lidských životů, způsobuje také ekonomické ztráty. Oslabují akciové trhy, zemi chybějí suroviny, řada továren zůstala po novoročních svátcích zavřená. Podle analytiků je zatím předčasné odhadovat konečné finanční dopady, slabost druhé největší ekonomiky planety ale může pocítit většina světa.
Dopady epidemie koronaviru už pociťuje řada firem. Na konečné zúčtování je ale ještě brzy
Dopady epidemie koronaviru už pociťuje řada firem (zdroj: ČT24)
„Pokud by se měl přibrzdit import čínského zboží, paradoxně to trochu pomůže hrubému domácímu produktu, pochopitelně to samozřejmě negativně ovlivní firmy, které obchodují s Čínou a zásobují národní český trh,“ konstatuje vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu, ministr dopravy Karel Havlíček (nestr. za ANO).
Dovoz zboží z Číny do Česka je v porovnání s vývozem zhruba desetinásobný. Z Číny celkově loni putovalo na tuzemský trh zboží v hodnotě přes 615 miliard, české firmy pak opačným směrem vyvezly zboží za víc než 56 miliard korun. Nejčastěji do Česka přichází elektronika nebo součástky pro montáž strojů a automobilů.
Epidemie koronaviru ale komplikuje provoz i českým firmám, které působí přímo na čínském trhu. Řada z nich totiž používá součástky od dodavatelů z Číny a právě ty jim v posledních dnech příliš nechodí.
Příkladem může být 3D tiskárna Prusa Research, která se opírá hned o sedmnáct čínských dodavatelů a (v součtu) sto jejich položek. „Máme třeba paletu motorů, která je jedna ze složitěji nahraditelných součástek. Pohybují tiskárnou při tisku, zásobu máme třeba na dva měsíce,“ říká například majitel tiskárny Josef Průša.
Místo lidí se zákazníci obslouží sami díky tabletu
Problémů ale nejsou ušetřeny ani české firmy, které mají svoje výroby přímo v Číně. Ty totiž musí kvůli nařízením zabraňujícím šíření viru omezovat provoz.
„Některé společnosti prodloužily dny volna, jiné se musejí vypořádat třeba s tím, že v některých částech země je určený počet lidí, kteří mohou ve stejný čas pracovat na jednom podlaží. A to se týká i těch českých, některé z nich si na místě svoje zaměstnance ponechaly,“ říká zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.
Mluvčí společnosti HomeCredit Milan Tománek potvrzuje, že tam, kde je to možné, lidé pracují z domova. „Užíváme k tomu technologie, včetně prodejních, jsme on-line, lidi v zásadě nepotřebujeme ani v obchodě, můžeme tam nechat jen tablet, kde se klient obslouží sám,“ vysvětluje.
Volkswagenu propadly prodeje o desetinu
Statistikové už teď kvůli koronaviru mluví například o výrazném poklesu prodejů chytrých telefonů. Za první čtvrtletí by to mohlo být až o polovinu. Konkrétní ekonomické následky si ale zatím firmy většinou odhadovat netroufnou především proto, že nevědí, jak dlouho bude mimořádný stav trvat.
„Důležité pro trhy je, že efekt je pouze jednorázový, takže pokud trhy potom budou přesvědčeny, že problém tady není, tak výpadek nebude tak významný. Z pohledu tuzemské ekonomiky jsou pro mě významnější čísla, která přichází z německého nebo evropského průmyslu,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Německý průmysl ale zaznamenává největší propad za posledních deset let. A například Volkswagenu, pod který patří i Škoda Auto, se kvůli koronaviru propadly lednové prodeje na tamním trhu o deset procent. A zatímco továrnám Škody v Česku podle firmy nedostatek součástek zatím nehrozí, Volkswagen některé továrny v Číně otevře až v pondělí.
„Momentálně je export součástek vyráběných v Číně do ostatních zemí zastavený. Nejsou také možné včasné dodávky z jiných zemí do Číny,“ uvedl mluvčí Volkswagenu Joern Roggenbuck.
Zhoršované výhledy
Epidemie bude mít také výrazný dopad na tržby leteckých společností. Podle Boeingu snižuje poptávku po osobní přepravě a podkopává oživení té nákladní. A mezinárodní finanční instituce zatím zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky. Například podle ratingové agentury S&P Global Ratings poroste čínská ekonomika letos jen pětiprocentním tempem.
„Přitom ještě ve své minulé prognóze její letošní expanzi odhadovala na 5,7 procenta. To však bylo ještě před propuknutím nákazy koronavirem, jak ji nyní sledujeme v přímém přenosu,“ konstatoval v týdnu hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Výhledy zhoršují ale i další globální instituce a banky. Třeba švýcarská banka UBS předpokládá, že Čína letos poroste tempem 5,4 procenta, místo dosavadního odhadu 5,9 procenta. Z modelu České národní banky přitom plyne, že pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky o 0,25 až 0,3 procentního bodu.
„Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa 5,8 procenta letos tempem 5,4 procenta, ministerstvo financí by mělo předpokládat růst české ekonomiky pod úrovní dvou procent,“ poukazuje Kovanda s tím, že MF zatím počítá ve své prognóze stále s dvouprocentním růstem tuzemské ekonomiky.
„A pokud bude růst ještě nižší, třeba pětiprocentní, jak předpokládá S&P Global Ratings, zdá se být odhad letošního růstu české ekonomiky, jak jej odhaduje ČNB, tedy na úrovni 2,3 procenta, naprostým sci-fi,“ dodal Kovanda.
Pro samotnou Čínu je Evropská unie druhým největším exportním trhem po Spojených státech. Do USA míří zhruba 19 procent celkového čínského exportu, do Unie přes 16 procent.