Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě, řekl ve čtvrtek vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil. Národní rozpočtová rada uvedla, že návrh rozpočtu neponechává prostor pro nečekané výdaje.
Deficit 320 miliard znamená přiblížení rozpočtu realitě, míní Hamáček
„Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě,“ řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. „Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý,“ řekl.
ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.
Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o padesát miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Analytici čekali menší navržený deficit
Schodek státního rozpočtu na rok 2021 ve výši 320 miliard korun je vyšší, než mnozí ekonomové očekávali, navíc s přihlédnutím k tomu, že neobsahuje ani plány na zrušení superhrubé mzdy.
Nakonec se tak podle nich může stát, že schodek rozpočtu na příští rok bude vyšší než reálné výsledky letošního rozpočtu. Rozpočtová politika tak může podle některých ekonomů vyvolat v roce 2022 úsporná opatření a zvýšení daní, které zpomalí vývoj ekonomiky. Vyplývá to z ankety agentury ČTK.
„Představený návrh nás překvapil svou výší deficitu oproti našemu původnímu předpokladu 270 miliard korun. Nicméně aktuální postup ministerstva financí pokládáme za návrat k předchozí konzervativní praxi, kdy byl předkládán raději vyšší návrh deficitu státního rozpočtu, který následně skončil s lepším výsledkem,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.
Náhlý skok z malého schodku na velký
Pode hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška přípravu státního rozpočtu na rok 2021 zřejmě provází chaos. „Ani ne týden poté, co média odcitovala zmínku ministryně financí o překvapivě malé výši schodku, předkládá ministerstvo financí návrh se schodkem skoro trojnásobně vyšším. Ten bude tak pravděpodobně vyšší než letošní schodek, a to i bez efektů případného zrušení superhrubé mzdy,“ uvedl.
Zhruba v polovině září ministryně Schillerová uvedla, že zatím chystá rozpočet se schodkem 116 miliard korun.
Sobíšek doplnil, že rozpočtová politika čím dál více připomíná neúspornou jízdu systémem plyn-brzda. „Situace zřejmě vyvolá v roce 2022 nutnost výdajových restrikcí a citelného zvýšení daní, které ekonomiku opět zbrzdí,“ dodal.
Jak zareagují finanční trhy?
„Představený návrh rozpočtu je podstatně vyšší, než jsme doposud očekávali, a schodek dosahuje výše 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Přitom neobsahuje případně další návrhy, které neprošly doposud legislativním procesem a které mohou finální deficit dále navýšit,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Dále uvedl, že průměrný doposud očekávaný deficit v zemích regionu střední Evropy je kolem 4,5 procenta HDP, v eurozóně necelých pět procent HDP. „Podle dosavadního návrhu rozpočtu bude tak patřit ČR mezi země s vyšším deficitem, což může představovat určité riziko z pohledu reakce finančních trhů,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy schodek 320 miliard korun stále představuje spíše optimistický odhad hospodaření státního rozpočtu v příštím roce. „Stále nelze vyloučit, že schodek v příštím roce bude vyšší než schodek v roce letošním, který by se mohl pohybovat kolem 350 miliard,“ uvedl.
Úkol pro příští roky: stabilizovat dluh
Analytik Natland Petr Bartoň uvedl, že při započtení úprav daně z příjmu, které návrh neobsahuje, se schodek rozpočtu dostává zhruba 420 miliard korun. „To je v podstatě srovnatelné s 460 miliardami “covidového„ deficitu letos. Ani nejpesimističtější epidemiologové přitom nepředpokládají, že by epidemie měla být příští rok stejně silná (a nebezpečná) jako letos,“ uvedl.
„Plánovaný schodek pro příští rok se zdá být poměrně vysoký. V příštích letech bude nezbytné zajistit soulad veřejných financí s předpokládaným vývojem ekonomiky a úrokových sazeb tak, aby se vládní dluh v relaci k HDP stabilizoval, případně opět začal klesat,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Rozpočtová rada: Chybí prostor pro řešení nečekaných situací
Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun neponechává žádný prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Navíc postup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu vede k dalšímu rozmělňování rozpočtových pravidel. Ve čtvrtečním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň zopakovala, že návrh nezajistí dodržení limitů daných aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
„Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální,“ uvedla rada.
- O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele stanula od ledna 2018 bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Pokud by byl podle rady v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by prohloubení strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. Zákonný limit je přitom čtyři procenta. „To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší,“ uvedla rada.
Ministerstvo financí by mělo také podle ní vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.
„Čeští poslanci, kteří si od vlády při schvalování půlbilionového deficitu na letošní rok vyžádali předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027, dokument v daném termínu do 30. září neobdrželi,“ upozornila rada.