Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 24 korun za akcii před zdaněním. Téměř po 19 hodinách jednání o tom rozhodla valná hromada firmy. Jde o nejnižší dividendu za posledních 12 let. Mezi akcionáře bude rozděleno 12,9 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá zhruba devět miliard korun. Firma také schválila změnu strategie svého směřování – chce se ještě více zaměřit na český trh. Novým členem dozorčí rady se stal šéf výboru pro audit firmy Jan Vaněček, který nahradil Šárku Viklerovou.
ČEZ vyplatí nejnižší dividendu za 12 let a víc se zaměří na Česko. Novým členem dozorčí rady je Vaněček
2 minuty
ČEZ vyplatí nejnižší dividendu za 12 let
Valná hromada ČEZu začala ve středu v 11:00 a trvala tak přes 20 hodin, což je nejdéle v historii. Vedení firmy zodpovědělo přes čtyři sta dotazů minoritních akcionářů. A až kolem čtvrteční šesté hodiny ráno se rozhodlo, že podnik vyplatí dividendu pouze ve výši 24 korun na akcii – tedy nejméně za 12 let. Valná hromada tak nevyslyšela volání minoritních akcionářů kolem Michala Šnobra, kteří žádali dividendu ve výši 35 korun na akcii.
Nižší výši dividendy naposledy akcionáři ČEZu schválili na valné hromadě v roce 2007 ze zisku roku 2006, kdy činila 20 korun za akcii. Nejvyšší byla za rok 2009, a to 53 korun za akcii, loni ČEZ vyplatil 33 korun za akcii – stát tak inkasoval téměř o tři a půl miliardy korun více, než dostane teď. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš dříve uvedl, že letos firma vyplatí akcionářům na dividendách 99 procent zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je dosud nejvyšší podíl.
„Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh do května počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně i o více než deset procent. Další zdražování, byť mírnější, přitom přijde už letos a v dalších letech,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Zatímco trh v květnu nízký návrh dividendy překvapil, jeho schválení valnou hromadou již očekával. Aktuální rozhodnutí ČEZu o výplatě poměrně nízké dividendy by tak podle Kovandy už mělo být v akciích společnosti do značné míry „započítáno“.
Nad elektrárnou Počerady stále visí otazník
Tím, že prošel návrh vedení ČEZu, nebyl schvalován protinávrh zástupce části minoritních akcionářů Michala Šnobra, který požadoval z loňského zisku vyplacení dividendy 35 korun na akcii. Akcionáři kolem Šnobra iniciovali loni valnou hromadu, která se uskutečnila na konci listopadu. Šlo o první valnou hromadu ČEZu svolanou na popud minoritního akcionáře.
Šnobr v noci řekl, že akcionáři, které sdružuje, budou kvůli možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady iniciovat svolání další valné hromady ČEZu. Důvodem podle něj je, že bod nebyl zařazen na aktuální valnou hromadu firmy a ze strany představenstva společnosti na ní byly dotazy k tématu nedostatečně zodpovězeny. „S prodejem nesouhlasíme kvůli tomu, že jde o strategický, významný majetek,“ uvedl.
„Jedná se o objektivně rozumný pohled, neboť Počerady jsou umístěny na dlouhodobě strategicky výhodném místě. Může na jejich místě stát i elektrárna nová. Potřebná infrastruktura je tam pro to zajištěna. Cena, kterou by ČEZ prodejem získal, tak není adekvátní, je příliš nízká. ČEZ by elektrárnu prodávat neměl i přesto, že s takovým krokem by bylo nejspíše spojeno několikamiliardové penále. Přínos ponechání si elektrárny v portfoliu skupiny bude dlouhodobě nesrovnatelně vyšší,“ míní Kovanda.
Vaněček členem dozorčí rady
Novým členem dozorčí rady se stal šéf výboru pro audit firmy Jan Vaněček, který nahradil Šárku Viklerovou. Dozorčí rada mimo jiné také volí a odvolává členy představenstva firmy. Jako kandidáta do dozorčí rady ČEZu schválil Vaněčka vládní výbor pro personální nominace už loni v červenci.
Šéf komunistů Vojtěch Filip loni v létě v rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) připustil, že s prezidentem Milošem Zemanem řešili to, že Vaněček se nestal členem dozorčí rady ČEZu už na valné hromadě firmy, která se uskutečnila loni v červnu. „Myslím si, že je v pořádku, aby šéf auditního výboru byl i členem dozorčí rady. To není nic nelegitimního,“ řekl tehdy deníku Filip.
Připomněl také, že Vaněčka do čela auditního výboru ČEZu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí.
Nová strategie? ČEZ se chce zbavovat majetku v zahraničí
Akcionáři odhlasovali také aktualizaci strategie firmy. ČEZ se chce ještě více soustředit na český trh. V zahraničí se do budoucna zaměří hlavně na služby související s moderní decentrální energetikou. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš dříve uvedl, že firma plánuje kromě dříve avizovaného Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku.
Aktuálně schválená strategie má čtyři priority. První z nich je zajistit co nejefektivnější provoz a optimální využití výrobního portfolia firmy v ČR, druhá zabezpečit moderní distribuci a péči o energetické potřeby zákazníků, třetí počítá s rozvojem nové energetiky (obnovitelné zdroje, komplexní energetické služby – ESCO) zejména v ČR a čtvrtá s rozvojem energetických služeb ve stabilních regionech Evropy.
Jednání valné hromady přerušil na 45 minut protest aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Do sálu kongresového centra Cubex, kde se akce konala, vniklo kolem středečního poledne šest aktivistů. Další dvacítka zůstala stát v přísálí nad schodištěm. Protestovali proti možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Na výzvu policie budovu v poklidu opustili.
Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZu tak vesměs končí podle přání resortu. Výsledky ČEZu se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, klesl proti roku 2017 o 37 procent na 13,1 miliardy korun.
