Energetická společnost ČEZ mění dividendovou politiku. Představenstvo firmy v pondělí rozhodlo, že bude do budoucna vyplácet 80 až 100 procent čistého zisku, očištěného o mimořádné vlivy, namísto 60 až 100 procent, jak tomu bylo dosud, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Hlavním důvodem je podle něj aktualizace strategie ČEZu, která nepředpokládá významné akvizice a investice do obnovitelných zdrojů v zahraničí. Podle analytiků ale zásadní změnu nepřináší a může být součástí kompromisu mezi Hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Dividendu z loňského zisku bude schvalovat valná hromada ČEZu 26. června. Vedení společnosti v polovině května oznámilo, že z loňského zisku navrhne vyplatit dividendu 24 korun na akcii. Firma uvedla, že tak navrhuje vydat na dividendách 99 procent zisku očištěného o mimořádné vlivy, což je podle jejího generálního ředitele Daniela Beneše dosud nejvyšší podíl. Mezi akcionáře by se mělo rozdělit asi 12,9 miliardy korun, očištěný čistý zisk ČEZu loni činil 13,1 miliardy korun. Podle analytiků jde přesto o zklamání, loni ČEZ dával 33 korun na akcii.
Naposledy nižší dividendu vyplácela firma v roce 2007, kdy činila dvacet korun na akcii, připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. V roce 2010 přitom činila dividenda 53 korun na akcii a od té doby se postupně snižuje právě až na nyní navrhovanou úroveň 24 korun.
„Stát by měl na základě tohoto návrhu dostat z ČEZu pouze něco málo přes devět miliard korun. Loni přitom inkasoval takřka o tři a půl miliardy více, když mu ČEZ poslal 12,4 miliardy korun. Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně o více než deset procent. Další zdražování přitom přijde už letos a v dalších letech,“ komentuje výši dividend Kovanda.
Poslední kroky managementu ČEZu u investic, dividend a poskytování informací jsou minimálně podivné, zmínil také analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud jde o dividendu, management podle něj šalamounsky mluví o výplatě 99 procent očištěného čistého zisku. Kdyby byla vůle vyplatit vyšší dividendu, a tak doplnit příjmy státního rozpočtu, mohli by zahrnout také 200 miliard korun nerozděleného zisku nebo vyplácet 80 až 100 procent nekonsolidovaného čistého zisku, dodal.
Zástupce části minoritních akcionářů firmy Michal Šnobr na Twitteru uvedl, že v pátek podal protinávrh, ve kterém požaduje z loňského zisku vyplacení dividendy 35 korun na akcii. Akcionáři kolem Šnobra iniciovali loni valnou hromadu, která se uskutečnila na konci listopadu. Šlo o první valnou hromadu ČEZu svolanou na popud minoritního akcionáře.
Zúžení výplatního poměru je pouze kosmetickou záležitostí, míní analytici
I podle analytiků Komerční banky (KB) nová dividendová politika žádnou zásadní změnu nepřináší. „Již nedávno zveřejněný návrh dividendy indikoval, že management svoji dividendovou politiku zřejmě příliš nezmění. Nově nastavená pravidla tak tato očekávání potvrzují. Zúžení výplatního poměru je pouze kosmetickou záležitostí. Minoritními akcionáři byl podán návrh na výplatu 35 korun na akcii, my však vidíme jen minimální šance na jeho prosazení,“ uvedl analytik KB Miroslav Frayer.
V následujících letech tak očekávájí analytici KB výplatu na horní hranici uvedeného pásma, a to i vzhledem k tomu, že firmu v horizontu téměř deseti let nečekají žádné významnější investice spojené s výstavbou nového jaderného zdroje.
„Nové nastavení dividendové politiky dle nás zohledňuje i nutnost v následujících třech letech refinancovat dluh v objemu přesahujícím 60 miliard korun, což vysvětluje opatrnost managementu nerozdělovat více jak 100 procent konsolidovaného čistého zisku. Dovedeme si však představit, že po refinancování dluhu a za předpokladu, že management nezmění svoji investiční či akviziční politiku, by mohlo dojít k další změně dividendové politiky, která by umožnila krátkodobě i výplatu přesahující sto procent,“ dodal Frayer.
Změna strategie je podle analytiků KB logická vzhledem k tomu, jak neúspěšné projekty byly v jižní a východní Evropě. A největší otazník stále visí nad výstavbou nového jaderného zdroje v Česku.
„V nejbližších letech se však žádného rozhodnutí nedočkáme, a proto si myslíme, že by se pozornost investorů měla orientovat především na rostoucí ziskovost a tvorbu volné hotovosti firmy. Dle nás cena akcie stále zbytečně moc reflektuje riziko financování nerentabilního projektu, protože v konečné fázi za mnoho let se může jednat o ekonomicky přijatelnější varianty, jak nahradit dosluhující jaderné zdroje,“ přiblížil Frayer.
Kovanda: Místo rozmáchlé expanze bude ČEZ více ze svého zisku odvádět státu
Firma přehodnocuje dividendovou politiku primárně z politických důvodů, ačkoli jako hlavní důvod změny uvádí omezení zahraničních investic, tvrdí Kovanda.
„Jenže právě i toto omezení je výsledkem politického tlaku, ponejvíce ze strany premiéra Andreje Babiše, který je dlouhodobým kritikem zahraniční expanze ČEZu. Odkaz na její neúspěšnost používá i v politickém boji, když kritizuje ,staré pořádky' před svým vstupem do politiky. Zahraniční expanzi, zejména na Balkán, rozjel ČEZ z velké části v minulém desetiletí, před Babišovým vstupem do politiky, protože hnutí ANO vzniklo v roce 2011,“ popsal Kovanda.
A upřesňuje, že současné vedení ČEZu politicky „chrání“ prezident Miloš Zeman, jenž je současně Babišovým politickým spojencem. „Takže zúžení výplatního poměru pro výplatu dividendy lze číst jako součást kompromisu mezi Hradem a premiérem: stávající vedení ČEZu zůstane, ale už nebude pokračovat v rozmáchlé expanzi, a místo toho bude více ze svého zisku odvádět státu,“ vysvětluje.
Výsledky ČEZu se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy korun z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL. Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně téměř o 11 miliard korun.
Z pozvánky na červnovou valnou hromadu vyplývá, že ČEZ se chce více soustředit na český trh. V zahraničí se do budoucna zaměří hlavně na služby související s moderní decentrální energetikou. O přijetí nové strategie budou rozhodovat akcionáři. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZu tak vesměs končí podle přání resortu.
Beneš v rozhovoru pro pondělní vydání Hospodářských novin (HN) uvedl, že firma plánuje kromě dříve avizovaného Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZu neví, ale že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny.
ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Už delší dobu hledá kupce pro svá aktiva v Bulharsku, nyní jedná s tamní finanční skupinou Eurohold. Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl. „Určitě chceme všechny projekty dotáhnout do konce, a pak se budeme zamýšlet nad tím, co dál,“ řekl deníku.
