Marta Nováková: Na dostavbě Dukovan se bude podílet řada firem. Technologie by měla zůstat v českých rukou

Nahrávám video

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) vidí jako jeden ze svých největších úspěchů to, že se posunula otázka výstavby nového jaderného bloku na úroveň vlády. Uvedla to v Interview ČT24. Navíc se podle ní podařilo více zapojit – minimálně po stránce informativní a doporučující – všechny parlamentní politické strany, protože půjde o strategické rozhodnutí, které nemůže rozhodovat pouze vládnoucí koalice. O výstavbu nových jaderných bloků v Česku mají zájem firmy minimálně ze šesti zemí, tendr na nový blok v Dukovanech by mohl být zahájen už příští rok.

Za hlavní problém nyní považuje bývalá ministryně finanční a investorský model výstavby, který je třeba dojednat. Právě nejasnosti okolo způsobu financování brzdí plány na možnou dostavbu jaderného bloku už několik let. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Jenže ČEZ není jen státní, má řadu drobných akcionářů, které by stavba jaderných bloků mohla poškodit. 

Podle vládního zmocněnce Jaroslava Míla letos stát uzavře s ČEZem dvě smlouvy. První – rámcová – by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá – řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru – do konce roku.

„Nechci hodnotit, jestli je to hodně, nebo málo. Jsem přesvědčena, že je zapotřebí ty kroky hlavně udělat dobře,“ uvedla k tomu bývalá ministryně Nováková. Tedy především politicky, geopoliticky a finančně, dodala. Během loňského roku přitom Nováková hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. 

Zájemci o dostavbu nových jaderných bloků
Zdroj: ČT24

V Interview ČT24 také odmítala obavy, že by se česká jaderná energetika dostala do ruských rukou: všechna jednání podle ní směřují k tomu, aby jaderná energetika – ať se stane dodavatelem kdokoliv – byla v českých rukou.

Navíc je přesvědčena, že to nebude jeden dodavatel. „Na jednotlivých technologických částech se bude podílet celá skupina dodavatelů. Celá technologie by pak měla zůstat v českých rukou bez závislosti na dodavateli,“ zdůraznila. Na tom je prý shoda od samého začátku přípravy výstavby.  

Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany
Zdroj: ČT24

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) nedávno uvedl, že se dá s Evropskou unií vyjednat stavba nového bloku v Dukovanech, i když Evropský parlament schválil nařízení, podle kterého patří jaderná energetika mezi špinavé zdroje. 

Podle něj je budoucnost evropské jaderné energetiky o velkém boji a lobbingu na úrovni Evropské unie ze strany států, které se bez tohoto druhu energie neobejdou. Kromě Česka jmenoval také Slovensko, Francii nebo skandinávské země. 

Podle Jaroslava Míla by mohl být dukovanský tendr zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky.

„Čtvrtý operátor se nehledá snadno, když mu vyhrožujeme sektorovou daní“

Bývalá ministryně Nováková mluvila v Interview ČT24 také o tom, jak se od počátku svého působení v resortu zabývala mobilními daty a možnou cestou k jejich zlevnění. Podle svých slov věděla, že legislativní regulace nebude jednoduchá, vzhledem k tomu, že na trhu působí tři soukromé dominantní subjekty.

„Vytvářeli jsme jim poměrně příznivé podmínky pro snížení nákladů,“ řekla. Jako příklad uvedla pronájem kmitočtového spektra a možnost zlevnění výstavby sítě. 

Podle ní povede cesta k nižším datům přes vyšší konkurenci. Vyřešit se musí jednak situace na velkoobchodním trhu, kdy nemají virtuální operátoři možnost přístupu k  velkoobchodním cenám a nevytvářejí tak konkurenci pro tři hlavní hráče. Teď prý Česko čeká na rozhodnutí Evropské komise, které umožní Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) nařídit snížení velkoobchodních cen.

Druhou cestou ke zvýšení konkurence a následnému snížení cen mobilních dat  je pak vstup čtvrtého operátora. „Hledali jsme ho intenzivně, bavili se o podmínkách, za kterých přijde, protože aukce ještě nebyla vypsaná,“ uvedla exministryně Nováková. Hledání je ale podle ní obtížné, zvláště „když čtvrtému operátorovi vyhrožujeme, že zavedeme sektorovou daň“. 

Právě mobilní data také stála za ministerským koncem Novákové, která v únoru čelila kritice poté, co v rozhovoru pro pořad ČT 168 hodin hledala důvod pro drahá mobilní data v Česku v přílišném využívání bezdrátových wi-fi sítí.

ČTÚ nyní připravuje podmínky aukce frekvencí v pásmu 700 MHz, nový hráč má dostat přednost a zvýhodněné podmínky pro vstup a počáteční rozvoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 7 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled