Cestovní ruch v tuzemském pohraničí skomírá. Cizinci nejezdí sem, Češi ven

Nahrávám video
Události v regionech: Propad tržeb podnikatelů v pohraničí
Zdroj: ČT24

Rakušané a Němci už do českého pohraničí téměř nejezdí. Tržby podnikatelů zde od konce září výrazně klesly, někde až o 70 procent. Na Českokrumlovsku cizinci zrušili pobyty kvůli obavám z koronaviru. Češi zatím váhají s rezervacemi. Hotely a restaurace jsou tak téměř prázdné.

Jihočeské městečko Vyšší Brod leží jen šest kilometrů od hranic s Rakouskem. Na turistech je závislý i místní hotel. Ještě před měsícem byl plný Rakušanů, v říjnu ale zůstali doma. „Měli jsme velký propad ve srovnání s uplynulým rokem, v některých týdnech až o 50 procent,“ řekl majitel zdejšího hotelu Šumava Jiří Franc. Něco takového za 25 let podnikání nezažil.

Pečlivě zde dodržují všechna hygienická doporučení. Jenže Rakušany teď výlety do Česka nelákají. Ve všední dny je tu pár lidí, o víkendech je to lepší. „Říkají: ,Ještě jsme k vám chtěli přijet na šumavský řízek, trošku si odpočinout, protože nevíme, jak to bude. Co když zase zavřou hranice,‘“ nastínil Franc.

Rezervace váznou, hoteliéři nabízejí záruky

Nezvykle prázdná je i vyšebrodská cukrárna. Klid je také u Lipenské přehrady. Resort s 92 apartmány pro 500 lidí vypadá opuštěně. „Zářijová obsazenost byla celkem dobrá, ale v říjnu zaznamenáváme pokles padesát procent, ta obsazenost je už velmi nízká,“ podotkl jednatel Lipno Lake Resort Luboš Krejza. 

Přitom tady každý apartmán má vlastní vstup, hosté se tak nemusí potkat. Přesto lidé váhají. „Bojí se rezervovat dopředu, neví, zda se dostanou do karantény, neví, zda nepřijdou o své vynaložené finanční prostředky,“ doplnil Krejza.

Volná místa jsou i u silvestrovských pobytů, které loni touto dobou byly stoprocentně obsazeny. Češi se v nejisté době bojí o zálohy za pobyt. Resort proto upravil podmínky. „V okamžiku, když onemocní covidem nebo budou v karanténě kvůli covidu, tak společně přesuneme rezervaci na jiný termín,“ vysvětlil Krejza. Když se nedohodnou, vrátí lidem všechny peníze. A podobně uvažuji další hoteliéři. Zlevňovat zatím nebudou. 

Jednodenní výlety ještě ano, delší už ne

Strach lidí z cestování, spojený s onemocněním covid-19, komplikuje život podnikatelům také v dalších pohraničních oblastech. Poblíž Německa a Polska, ale také na druhé straně hranic.

V horské boudě Krmelec u Kraví hory v krkonošské Malé Úpě – kousek od česko-polské hranice – tvořili Poláci i více než třetinu hostů. „Poslední měsíc nebo tři týdny je opravdu výrazný úbytek, až tu nejsou skoro žádní turisté,“ přiblížil majitel boudy Karel Chotek.

Také pivovar s ubytováním Trautenberk v Malé Úpě hlásí úbytek polských nocležníků. Jednodenních výletů Poláků za místním pivem však zatím neubylo. „Přijedou, občerství se v naší restauraci, udělají si jednodenní výlet a následně odjíždí zpět do Polska,“ vysvětlil sládek pivovaru Vojtěch Kaprálek. 

Do ciziny přijíždí i méně návštěvníků z Česka

Na polské straně Krkonoš naopak ubylo návštěvníků z Česka. Například v případě bývalých uranových dolů v Kowarech bývalo turistů z Čech až dvacet procent. Dnes je to minimum, podle odhadů tak jedno procento. Příjíždějí jen Poláci.

Podobná situace je i na hranicích s Německem v Petrovicích. Úbytek klientů je tady v řádu desítek procent. „Je to posledních asi deset dní zpátky, co přestali skoro úplně jezdit. Je to špatné, protože nevyděláme ani my, ani naši šéfové,“ podotkl číšník Petr Beneš. Málo zahraničních návštěvníků ve městě potvrzuje i majitel místního obchodu Van Huynh Cao.

Na vině je epidemická situace v České republice. Němci se proto bojí jezdit do Čech. Letošní rok tak provozovatelům obchodů a služeb zachránila letní sezona. „Léto bylo lepší, až teď posledních čtrnáct dní je to hodně slabé,“ řekla kadeřnice Tereza Němečková. 

Provozovatelé se pak shodnou, že pokud situace bude trvat déle než jen několik týdnů, může to pro ně znamenat i existenční problémy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 31 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...