Cestovní ruch v tuzemském pohraničí skomírá. Cizinci nejezdí sem, Češi ven

Nahrávám video

Rakušané a Němci už do českého pohraničí téměř nejezdí. Tržby podnikatelů zde od konce září výrazně klesly, někde až o 70 procent. Na Českokrumlovsku cizinci zrušili pobyty kvůli obavám z koronaviru. Češi zatím váhají s rezervacemi. Hotely a restaurace jsou tak téměř prázdné.

Jihočeské městečko Vyšší Brod leží jen šest kilometrů od hranic s Rakouskem. Na turistech je závislý i místní hotel. Ještě před měsícem byl plný Rakušanů, v říjnu ale zůstali doma. „Měli jsme velký propad ve srovnání s uplynulým rokem, v některých týdnech až o 50 procent,“ řekl majitel zdejšího hotelu Šumava Jiří Franc. Něco takového za 25 let podnikání nezažil.

Pečlivě zde dodržují všechna hygienická doporučení. Jenže Rakušany teď výlety do Česka nelákají. Ve všední dny je tu pár lidí, o víkendech je to lepší. „Říkají: ,Ještě jsme k vám chtěli přijet na šumavský řízek, trošku si odpočinout, protože nevíme, jak to bude. Co když zase zavřou hranice,‘“ nastínil Franc.

Rezervace váznou, hoteliéři nabízejí záruky

Nezvykle prázdná je i vyšebrodská cukrárna. Klid je také u Lipenské přehrady. Resort s 92 apartmány pro 500 lidí vypadá opuštěně. „Zářijová obsazenost byla celkem dobrá, ale v říjnu zaznamenáváme pokles padesát procent, ta obsazenost je už velmi nízká,“ podotkl jednatel Lipno Lake Resort Luboš Krejza. 

Přitom tady každý apartmán má vlastní vstup, hosté se tak nemusí potkat. Přesto lidé váhají. „Bojí se rezervovat dopředu, neví, zda se dostanou do karantény, neví, zda nepřijdou o své vynaložené finanční prostředky,“ doplnil Krejza.

Volná místa jsou i u silvestrovských pobytů, které loni touto dobou byly stoprocentně obsazeny. Češi se v nejisté době bojí o zálohy za pobyt. Resort proto upravil podmínky. „V okamžiku, když onemocní covidem nebo budou v karanténě kvůli covidu, tak společně přesuneme rezervaci na jiný termín,“ vysvětlil Krejza. Když se nedohodnou, vrátí lidem všechny peníze. A podobně uvažuji další hoteliéři. Zlevňovat zatím nebudou. 

Jednodenní výlety ještě ano, delší už ne

Strach lidí z cestování, spojený s onemocněním covid-19, komplikuje život podnikatelům také v dalších pohraničních oblastech. Poblíž Německa a Polska, ale také na druhé straně hranic.

V horské boudě Krmelec u Kraví hory v krkonošské Malé Úpě – kousek od česko-polské hranice – tvořili Poláci i více než třetinu hostů. „Poslední měsíc nebo tři týdny je opravdu výrazný úbytek, až tu nejsou skoro žádní turisté,“ přiblížil majitel boudy Karel Chotek.

Také pivovar s ubytováním Trautenberk v Malé Úpě hlásí úbytek polských nocležníků. Jednodenních výletů Poláků za místním pivem však zatím neubylo. „Přijedou, občerství se v naší restauraci, udělají si jednodenní výlet a následně odjíždí zpět do Polska,“ vysvětlil sládek pivovaru Vojtěch Kaprálek. 

Do ciziny přijíždí i méně návštěvníků z Česka

Na polské straně Krkonoš naopak ubylo návštěvníků z Česka. Například v případě bývalých uranových dolů v Kowarech bývalo turistů z Čech až dvacet procent. Dnes je to minimum, podle odhadů tak jedno procento. Příjíždějí jen Poláci.

Podobná situace je i na hranicích s Německem v Petrovicích. Úbytek klientů je tady v řádu desítek procent. „Je to posledních asi deset dní zpátky, co přestali skoro úplně jezdit. Je to špatné, protože nevyděláme ani my, ani naši šéfové,“ podotkl číšník Petr Beneš. Málo zahraničních návštěvníků ve městě potvrzuje i majitel místního obchodu Van Huynh Cao.

Na vině je epidemická situace v České republice. Němci se proto bojí jezdit do Čech. Letošní rok tak provozovatelům obchodů a služeb zachránila letní sezona. „Léto bylo lepší, až teď posledních čtrnáct dní je to hodně slabé,“ řekla kadeřnice Tereza Němečková. 

Provozovatelé se pak shodnou, že pokud situace bude trvat déle než jen několik týdnů, může to pro ně znamenat i existenční problémy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 17 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 22 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled