Cestovní ruch v tuzemském pohraničí skomírá. Cizinci nejezdí sem, Češi ven

5 minut
Události v regionech: Propad tržeb podnikatelů v pohraničí
Zdroj: ČT24

Rakušané a Němci už do českého pohraničí téměř nejezdí. Tržby podnikatelů zde od konce září výrazně klesly, někde až o 70 procent. Na Českokrumlovsku cizinci zrušili pobyty kvůli obavám z koronaviru. Češi zatím váhají s rezervacemi. Hotely a restaurace jsou tak téměř prázdné.

Jihočeské městečko Vyšší Brod leží jen šest kilometrů od hranic s Rakouskem. Na turistech je závislý i místní hotel. Ještě před měsícem byl plný Rakušanů, v říjnu ale zůstali doma. „Měli jsme velký propad ve srovnání s uplynulým rokem, v některých týdnech až o 50 procent,“ řekl majitel zdejšího hotelu Šumava Jiří Franc. Něco takového za 25 let podnikání nezažil.

Pečlivě zde dodržují všechna hygienická doporučení. Jenže Rakušany teď výlety do Česka nelákají. Ve všední dny je tu pár lidí, o víkendech je to lepší. „Říkají: ,Ještě jsme k vám chtěli přijet na šumavský řízek, trošku si odpočinout, protože nevíme, jak to bude. Co když zase zavřou hranice,‘“ nastínil Franc.

Rezervace váznou, hoteliéři nabízejí záruky

Nezvykle prázdná je i vyšebrodská cukrárna. Klid je také u Lipenské přehrady. Resort s 92 apartmány pro 500 lidí vypadá opuštěně. „Zářijová obsazenost byla celkem dobrá, ale v říjnu zaznamenáváme pokles padesát procent, ta obsazenost je už velmi nízká,“ podotkl jednatel Lipno Lake Resort Luboš Krejza. 

Přitom tady každý apartmán má vlastní vstup, hosté se tak nemusí potkat. Přesto lidé váhají. „Bojí se rezervovat dopředu, neví, zda se dostanou do karantény, neví, zda nepřijdou o své vynaložené finanční prostředky,“ doplnil Krejza.

Volná místa jsou i u silvestrovských pobytů, které loni touto dobou byly stoprocentně obsazeny. Češi se v nejisté době bojí o zálohy za pobyt. Resort proto upravil podmínky. „V okamžiku, když onemocní covidem nebo budou v karanténě kvůli covidu, tak společně přesuneme rezervaci na jiný termín,“ vysvětlil Krejza. Když se nedohodnou, vrátí lidem všechny peníze. A podobně uvažuji další hoteliéři. Zlevňovat zatím nebudou. 

Jednodenní výlety ještě ano, delší už ne

Strach lidí z cestování, spojený s onemocněním covid-19, komplikuje život podnikatelům také v dalších pohraničních oblastech. Poblíž Německa a Polska, ale také na druhé straně hranic.

V horské boudě Krmelec u Kraví hory v krkonošské Malé Úpě – kousek od česko-polské hranice – tvořili Poláci i více než třetinu hostů. „Poslední měsíc nebo tři týdny je opravdu výrazný úbytek, až tu nejsou skoro žádní turisté,“ přiblížil majitel boudy Karel Chotek.

Také pivovar s ubytováním Trautenberk v Malé Úpě hlásí úbytek polských nocležníků. Jednodenních výletů Poláků za místním pivem však zatím neubylo. „Přijedou, občerství se v naší restauraci, udělají si jednodenní výlet a následně odjíždí zpět do Polska,“ vysvětlil sládek pivovaru Vojtěch Kaprálek. 

Do ciziny přijíždí i méně návštěvníků z Česka

Na polské straně Krkonoš naopak ubylo návštěvníků z Česka. Například v případě bývalých uranových dolů v Kowarech bývalo turistů z Čech až dvacet procent. Dnes je to minimum, podle odhadů tak jedno procento. Příjíždějí jen Poláci.

Podobná situace je i na hranicích s Německem v Petrovicích. Úbytek klientů je tady v řádu desítek procent. „Je to posledních asi deset dní zpátky, co přestali skoro úplně jezdit. Je to špatné, protože nevyděláme ani my, ani naši šéfové,“ podotkl číšník Petr Beneš. Málo zahraničních návštěvníků ve městě potvrzuje i majitel místního obchodu Van Huynh Cao.

Na vině je epidemická situace v České republice. Němci se proto bojí jezdit do Čech. Letošní rok tak provozovatelům obchodů a služeb zachránila letní sezona. „Léto bylo lepší, až teď posledních čtrnáct dní je to hodně slabé,“ řekla kadeřnice Tereza Němečková. 

Provozovatelé se pak shodnou, že pokud situace bude trvat déle než jen několik týdnů, může to pro ně znamenat i existenční problémy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 38 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...