Česko bude lákat čtvrtého mobilního operátora, schválila vláda. Ale až pro budoucí síť 5G

Česko bude v druhé polovině letošního roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět lákat čtvrtého mobilního operátora. Vláda schválila návrh podmínek aukce, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Od příchodu čtvrtého operátora si slibuje pokles cen.

Chystaná aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz by mohla vynést kolem osmi miliard korun, podobně jako předchozí soutěž o frekvence pro LTE v roce 2013. „Jsou to veřejné konzultace a každý zájemce má možnost se toho zúčastnit a obrátit se na Český telekomunikační úřad. My jako vláda budeme aktivní a budeme se snažit vyhledat investory,“ uvedl Babiš.

Český telekomunikační úřad počítá s tím, že by lákal čtvrtého mobilního operátora ke vstupu na trh přednostní možností podat nabídku na vyhrazený blok 10 MHz z celkových 30 MHz v pásmu 700 MHz. Nový operátor by vedle třetiny z nabízených frekvencí zároveň získal právo na národní roaming v sítích stávajících operátorů do doby, než postaví síť vlastní. Frekvence mají operátoři získat na 15 let. „Potřebujeme jistotu, že stávající operátoři toho nového na trhu pustí,“ uvedl Babiš.

Vedle stávajících operátorů T-Mobilu, O2 a Vodafonu o kmitočty projevil zájem Nordic Telecom, který provozuje síť v pásmu 420 MHz. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by se aukce mohli zúčastnit investoři z Evropy, ale například i z Jižní Koreje nebo USA.

Podle operátorů nejsou ceny ve skutečnosti tak vysoké

Vláda si od příchodu čtvrtého operátora slibuje pokles cen, zopakoval Babiš. Podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Operátoři se brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku.

Zájem o dění na mobilním trhu zvýšil nedávný výrok ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO), podle níž si za vysokou cenu mobilních dat mohou sami Češi. Podle ní spíš hledají připojení k bezdrátovým wi-fi sítím. Vybudování mobilních sítí stálo operátory miliardy korun a data jsou podle Novákové drahá proto, že je využívá jen malá skupina lidí.

Do situace se v březnu vložil premiér Babiš, který si vyžádal ceníky operátorů. Následně na Twitteru získaný dokument o „reálných cenách mobilních dat“, který mu dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), ostře zkritizoval.

Obsah šestistránkové prezentace označil za neuvěřitelný, chybí v ní podle něj základní údaje, o které žádal. Asociace v dokumentu odkazuje například na studii z letošního ledna, podle které jsou ceny dat v Česku pod průměrem Evropské unie. „Pokud je toto maximum, co může APMS dodat, pak další jednání s ní postrádá smysl,“ uvedl Babiš.

Soutěž má skončit začátkem příštího roku

Český telekomunikační úřad již dříve oznámil, že by soutěž měla začít ve druhé polovině letošního roku, tak aby skončila na začátku roku 2020. V pololetí příštího roku by operátoři mohli získat příslušné kmitočty ze soutěže. Frekvence v pásmu 700 MHz se uvolní po přechodu televizního vysílání na nový standard DVB-T2 v příštím roce, pásmo 3,4 až 3,6 GHz je volné.

Operátoři, kteří v aukci získají frekvence v pásmu 700 MHz, by podle dosažené velikosti spektra měli mít povinnost podat nabídku do veřejné zakázky ministerstva vnitra na zajištění komunikace krizových a bezpečnostních složek. Proti původnímu záměru tak ministerstvo vnitra nezíská část nabízených kmitočtů na vybudování vlastní sítě pro bezpečnostní složky.

Sítě 5G umožňují datové přenosy o rychlosti přes jeden Gbit/s, což je desetinásobek v současnosti dosahovaných rychlostí v sítích LTE. Mají umožnit rozvoj oblastí, jako je autonomní řízení nebo internet věcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 6 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 12 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...