Brusel chystá koronavirový balíček. Podle některých europoslanců by Unie měla odčinit své zaváhání

3 minuty
Události: Záchrana evropské ekonomiky
Zdroj: ČT24

Evropská unie by měla urychleně přijít s robustním plánem na obnovu ekonomik stižených koronavirovou krizí. Shodli se na tom ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu na úvod mimořádné plenární schůze, během níž budou schvalovat balíček návrhů Evropské komise určený na okamžitou pomoc zdravotnictví, zasaženým firmám či zranitelným lidem.

 „Evropa by se měla omluvit, ale omluva nestačí. Víme, že budeme potřebovat více, mnohem více. Protože zítřejší svět bude vypadat úplně jinak než svět včerejší,“ prohlásila na úvod debaty von der Leyenová. Německá politička již dříve uvedla, že EU selhala v době, kdy se Itálie začala uzavírat do karantény a ostatní země ani Brusel jí nepřispěchaly na pomoc.

Odkud mají jít peníze

Komise chce prorůstové investice začlenit do příštího sedmiletého rozpočtu, jehož upravený návrh hodlá předložit do konce dubna. Podle von der Leyenové však budou státy potřebovat mnohem více peněz, než obsahují dosud přislíbené či schválené kroky.

Země EU se zatím dokázaly shodnout na využití úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, garancí Evropské investiční banky či podpory Evropské komise pro krátkodobé zaměstnávání, v otázce dalších možných kroků, jako je společné sdílení dluhu, však nejsou jednotné. 

Podle zástupce nejsilnější poslanecké frakce lidovců Estebana Gonzálese Ponse by Unie mohla dřívější selhání odčinit rychlou domluvou na rázné pomoci při boji s hospodářskými následky pandemie. Musela by však začít fungovat efektivněji. „Čína postaví jednu nemocnici za stejnou dobu, za níž se Evropská rada stihne nanejvýš svolat,“ konstatoval španělský poslanec.

Jeho krajanka a šéfka frakce socialistů v Evropském parlamentu Iratxe Garcíaová podotkla, že stejně důležitý jako rychlost bude i objem peněz, které státy EU na solidární pomoc vyčlení.

„Nestačí navýšení rozpočtu, musíme vytvořit skutečnou investiční strategii a plán pomoci pro klíčové sektory, abychom zajistili budoucnost Evropy,“ uvedla levicová politička. Evropská komise odhaduje, že státy mohou potřebovat až tři biliony eur (54 bilionů korun), dosavadní stimuly však nabízejí celkově sotva čtvrtinu.

Charanzová: Využít zdroje co nejrychleji

Podle české zástupkyně liberální frakce Dity Charanzové je důležité, aby návrhy týkající se okamžité pomoci odstranily zbytečnou administrativu, díky čemuž by jednotlivé země mohly dostat peníze co nejrychleji.

„Členským zemím umožníme využít dnešní rozpočet do posledního eura k boji s pandemií,“ uvedla Charanzová k návrhu, podle něhož budou moci státy použít pro zdravotnictví a pomoc firmám nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem.

Vedle tohoto návrhu umožňujícího větší pružnost ve využití zdrojů ze strukturálních fondů budou poslanci hlasovat také o uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad. Očekává se, že schválí rovněž finanční pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Konečné hlasování je na programu v pátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...