Biometrické ověření plateb využívá čtvrtina Čechů, ukazuje průzkum Mastercard

Čtvrtina Čechů potvrzuje platby v e-shopech prostřednictvím otisku prstu nebo scanu obličeje. Biometrické ověření plateb umožňují dvě třetiny českých bank. Jde o jeden ze způsobů silného ověření zákazníka převážně při placení na internetu, které před rokem zavedla evropská směrnice PSD2, řekl generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Michal Čarný.

PSD2, která začala platit 14. září 2019, měla za cíl zajistit bezpečnost plateb. Nejdůležitějším faktorem je zaručení ochrany spotřebitele prostřednictvím dvoustupňového ověření totožnosti. Od uživatele se tak požaduje prokázání jeho totožnosti dvěma ze tří možných způsobů, tedy pomocí něčeho, co zná (heslo), co má (mobilní telefon) a čím je (otisk prstu, sken oční duhovky apod.).

Přechodné období, během kterého mohou banky zavést potřebná opatření, trvá pouze do konce letošního roku.

Směrnice PSD2 rovněž specifikuje možnosti výjimek ze silné autentizace, tedy situace, kdy nemusí být spotřebitel ověřován, a to pro usnadnění procesu nákupu s ohledem na nízké riziko podvodu a současně na obtížnou proveditelnost tohoto ověření. Uplatnění těchto výjimek umožňuje již čtvrtina českých bank. Dvě třetiny jsou na tuto možnost připravené.

Téměř všechny banky vydávající platební karty již podporují nový autentizační protokol EMV 3DS, který je zásadní pro úspěšné splnění všech požadavků zmíněné směrnice PSD2. Prozatím běží podpora starého i nového protokolu souběžně. To, který z nich je při platbě využit, záleží na obchodníkovi, který ověření iniciuje. Nejpozději od příštího roku však budou muset všichni EU obchodníci používat už jen nový protokol.

Česko patří k lídrům

„Česko se v zavádění opatření, která umožňují silné ověření zákazníka, řadí mezi evropské lídry. V rámci ověřování pomocí nového protokolu jsme v Evropě druzí v četnosti jeho využívání. Z hlediska nasazení biometrie při ověřování má Česko mezi top deseti evropskými vydavateli karet s biometrií pět bank,“ uvedl Čarný.

Mastercard spolupracuje s bankami na zavádění silného ověření zákazníka. „Jednou z takových služeb je indikátor rizikovosti transakce. Ta automaticky doplňuje každou transakci kartou Mastercard a upozorňuje vydavatelskou banku o úrovni její rizikovosti,“ upozornil ředitel rozvoje produktů a inovací Mastercard pro střední a východní Evropu Luděk Slouka.

„PSD2 otevřelo v bankovnictví zcela novou kapitolu. Po prvním roce začínáme teprve tušit, jak velký dopad na branži bude mít. Už dnes je ale jasné, že transakční data v rukou klientů přinesou transparentnější a férovější finanční služby,“ řekl odborník na elektronické finance Lukáš Vršecký.

Počet vydaných platebních karet v Česku letos v prvním pololetí stoupl o dvě stě tisíc na 12,9 milionu. Bezkontaktních karet bylo 12,3 milionu, vyplývá ze statistik, které koncem srpna zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011.

Počet transakcí platebními kartami u obchodníků vzrostl letos ve druhém čtvrtletí meziročně o 41 milionů na 368 milionů a objem transakcí stoupl o 29 miliard na 236 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 2 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...