Nad očekávání silný růst českého hospodářství vede k přepisování prognóz pro letošní i příští rok. Česká bankovní asociace nyní očekává, že hrubý domácí produkt letos stoupne o 4,3 procenta. Stojí za tím oživení investic a mohutnější spotřeba domácností. O rychlém vývoji ekonomiky svědčí i to, že v červenci bankéři předpokládali 3,2 procenta a v dubnu „jen“ 2,6 %. Příznivě vypadá také příští rok, kde se odhad zlepšuje na 3,2 procenta z dřívějších 2,7 procenta.
Asociace uvádí, že spotřebu domácností podpoří vysoká zaměstnanost a růst mezd nad šest procent. To pak i při inflaci kolem 2,5 procenta dává široký prostor pro rostoucí výdaje domácností.
Navíc překvapily i investice, kdy v druhém čtvrtletí rostly o téměř osm procent. Dříve byly přitom považovány za slabinu ekonomického vývoje. Podle dostupných informací si podniky zatím financují investice především z vlastních zdrojů. Vzhledem k obnovení investičního cyklu v eurozóně předpokládají bankéři i vyšší sklon firem pod zahraniční kontrolou k reinvesticím zisku v české ekonomice.
Oživení investic a zdražování práce v době nedostatku zaměstnanců pak bude mít i další dopad. „Podniky chronicky hlásí nedostatek pracovníků a jejich mzdové požadavky jako stále výraznější bariérou dalšího rozvoje. Budou se tedy postupně snažit nahrazovat pracovníky automatizací či robotizací,“ řekl analytik UnicreditBank Patrik Rožumberský.
„Trh práce je hlavní anomálií, abnormalitou, kterou v ekonomice v současné době sledujeme, pokud abstrahujeme od trhu nemovitostí. Příští rok se můžeme dostat k paradoxní situaci, kdy bude větší nabídka volných pracovních míst než volných pracovníků. To znamená, že tlak na růst mezd je všudypřítomný a je otázkou, jakým způsobem se bude do ekonomiky promítat,“ uvedla hlavní ekonomka asociace Eva Zamrazilová.
Domnívá se také, že hrozí rozvoj mzdově-inflační spirály, protože je již čtvrtým rokem vyšší růst mezd než růst produktivity práce.
Optimistický výhled pro příští rok
V příštím roce by opět měla být hlavním tahounem domácí poptávka, „vcelku rovnoměrně rozložená mezi spotřebu a investice“.
Bankéři čekají, že přetlak na trhu práce dál zesílí, podíl nezaměstnaných znovu mírně klesne a průměrná mzda stoupne příbližně o 6,5 procenta. Inflace by se měla podle centrální banky pohybovat kolem dvou procent, reálná kupní síla by tak mohla vzrůst nad čtyři procenta.
„Spotřeba domácností v příštím roce vzroste o 3,5 %, což bude již čtvrtý rok robustního růstu nad 3 procenta. Investiční poptávka rovněž poroste solidním tempem kolem 4 %, stále výrazněji se bude projevovat vliv čerpání peněz z EU fondů“, odhaduje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Asociace očekává, že dražší ropa bude sice vykompenzována slabším dolarem, ale narůstat budou domácí inflační tlaky. Ty pramení z přetlaku na trhu práce. Bankéři proto čekají rychlejší zvyšování úrokových sazeb.
„Normalizace měnové politiky bude doprovázena zpomalením růstu úvěrů domácnostem z téměř 8 % v roce 2017 na přibližně 5,5 % v roce 2018. Domácnosti se po delší době mohou dočkat úročení na některých typech vkladů, což by společně se zdražením hypoték mělo ochladit příliš silný zájem o nákup nemovitostí“, soudí Zeisel.
