Asi třetina firem testuje na covid i bez povinnosti, ta se nejspíš vrátí při zhoršení epidemie

Nahrávám video

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Například v hotelu Bellevue v Českém Krumlově chodí stále na testy každý týden všichni zaměstnanci. Výjimky nejsou, testují se i očkovaní. „My se snažíme, abychom chránili za prvé sami sebe, svoje kolegy a samozřejmě naše klienty, naše hosty, takže tomu věříme a nadále se testovat budeme,“ vysvětluje generální ředitel Bellevue Hotels Egon Hampl.

To ve společnosti Lenzing Biocel Paskov, kde ze dřeva vyrábí buničinu asi čtyři sta zaměstnanců, mají pravidla mírnější. I tak od povinnosti neustoupili. „V současnosti testujeme ty zaměstnance, kteří nejsou očkovaní. Je jich asi 140 a testujeme je antigenními testy,“ říká ředitelka společnosti Kateřina Kupková.

Podobně to mají i v mladoboleslavské automobilce. Každý neočkovaný zaměstnanec tam prochází odběrem i potom, co se z povinnosti stala jen dobrovolná věc. „Zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti. Testování probíhá na základě dohody mezi Škoda Auto a sociálním partnerem Odbory KOVO pro zajištění co nejvyšší ochrany zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Martina Gillichová.

Opět povinné při zhoršení epidemie

Povinné testování zaměstnanců patřilo mezi nejnákladnější firemní proticovidová opatření. I proto po jeho konci většina českých společností od tohoto kroku upustila. Mezi nimi i českokrumlovský výrobce rámů na obrazy. „Reálně byl záchyt pozitivně nakažených velmi nízký. I z toho důvodu jsme se rozhodli nadále netestovat,“ popisuje jednatel firmy Larson – Juhl Tomáš Rubáček. K testování by se vrátili při zhoršení epidemické situace a po dohodě s odbory. Anebo při opětovném zavedení této povinnosti.

„Vyhodnotíme tu situaci a půjdeme nějakou cestou buď plošného testování ve firmách, nebo opět třeba spíše regionálně zaměřeného v rámci vyšší incidence v konkrétních regionech,“ avizuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O případném testování a jeho formě se podle ministra zdravotnictví rozhodne v srpnu. To požaduje i Svaz průmyslu, aby se firmy stihly včas připravit.

Testy chtějí hlavně velké firmy

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma sty firmami, které dohromady zaměstnávají asi sto tisíc lidí, své zaměstnance pravidelně i teď testují spíš velké firmy. Jednadvacet procent podniků testuje ty zaměstnance, kteří neprokáží bezinfekčnost. Třináct procent firem nabízí službu jako benefit. A tři procenta oslovených podniků testují plošně bez výjimek.

Ne všichni s testováním souhlasí. S odmítáním se od 1. července setkalo 15 procent firem. K testu nelze zaměstnance donutit. Pokud ovšem firma změní vnitřní směrnice, z dobrovolnosti se stává povinnost.

Povinné je pro zaměstnance testování před nástupem na pracoviště po návratu ze zahraničí. Výjimka platí opět pro očkované a po prodělání nemoci.

Téměř dvě pětiny firem jsou přitom ještě přísnější, než nařizuje ministerstvo. Jedenáct procent z nich vyžaduje test bez ohledu na to, kde zaměstnanec dovolenou trávil. Stejný podíl firem požaduje negativní test i od těch, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali.

Jak na návrat ze zahraničí

Právě návraty ze zahraničí a negativní testy před vstupem na pracoviště jsou tím, s čím si firmy často nevědí rady. Šestnáct procent z nich se už podle Svazu průmyslu a dopravy setkalo s tím, že jim zaměstnanci odmítli sdělit, kde byli na dovolené. Řada firem tak tápe především po právní stránce, zda může tyto informace po pracovnících požadovat.

Ve firmě Klaus Timber vyrábějí jednorázové palety. Většinu z nich posílají do Německa. Zhruba polovina z bezmála 240 zaměstnanců je naočkovaná. Plošně už proto netestují. Aktuálně řeší, jak po návratu zkontrolují ty, kteří si vezmou dovolenou.

„Zatím je to v řešení a výsledek nemám, nesetkali jsme se s tím, že by se naši zaměstnanci vraceli ze zahraniční dovolené,“ říká personalistka firmy Jana Jiřincová.

Požadavek na negativní test

Podobný problém řešili i ve skladu společnosti Trenýrkárna v pražském Zličíně. Firma je sice o poznání menší, pokud se ale některý ze třiceti zaměstnanců vydá do zahraničí, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní a měl by přijít do práce s negativním výsledkem testu.

„Když zaměstnanci odjíždějí na dovolenou, tak od nich nemůžeme získat informaci o tom, kam jedou. Tudíž nemůžeme vědět, jestli navštíví stát, který je třeba v červené zóně,“ říká marketingový manažer Petr Polák.

Situaci vyřešili tak, že zaměstnance poučili a důvěřují jim, že po dovolené v zahraničí sami přijdou do práce s už vystaveným certifikátem. Tato forma podle vedení firmy funguje. „V praxi to funguje tak, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci čestné prohlášení, že nebyl na zahraniční dovolené, respektive zda má povinnost předložit tu bezinfekčnost, nebo ne, takže možnosti jsou,“ myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ve společnosti Ahold vytvořili vlastní elektronický systém, ve kterém každý zaměstnanec, který odjíždí na dovolenou nahlásí, jaké země navštíví. „Po návratu tabulku ještě aktualizují tak, abychom v případě, že se rozhodli navštívit ještě jinou zemi, měli aktuální informaci a potom kontrolujeme dodržování všech těch opatření,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Firmy po zaměstnancích vyžadují certifikát z laboratoře. Jde buďto o PCR, nebo o antigenní test. Záleží i na podmínkách pro návrat z dané země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 8 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 22 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...