Asi třetina firem testuje na covid i bez povinnosti, ta se nejspíš vrátí při zhoršení epidemie

6 minut
Události: Testování na koronavirus ve firmách
Zdroj: ČT24

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Například v hotelu Bellevue v Českém Krumlově chodí stále na testy každý týden všichni zaměstnanci. Výjimky nejsou, testují se i očkovaní. „My se snažíme, abychom chránili za prvé sami sebe, svoje kolegy a samozřejmě naše klienty, naše hosty, takže tomu věříme a nadále se testovat budeme,“ vysvětluje generální ředitel Bellevue Hotels Egon Hampl.

To ve společnosti Lenzing Biocel Paskov, kde ze dřeva vyrábí buničinu asi čtyři sta zaměstnanců, mají pravidla mírnější. I tak od povinnosti neustoupili. „V současnosti testujeme ty zaměstnance, kteří nejsou očkovaní. Je jich asi 140 a testujeme je antigenními testy,“ říká ředitelka společnosti Kateřina Kupková.

Podobně to mají i v mladoboleslavské automobilce. Každý neočkovaný zaměstnanec tam prochází odběrem i potom, co se z povinnosti stala jen dobrovolná věc. „Zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti. Testování probíhá na základě dohody mezi Škoda Auto a sociálním partnerem Odbory KOVO pro zajištění co nejvyšší ochrany zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Martina Gillichová.

Opět povinné při zhoršení epidemie

Povinné testování zaměstnanců patřilo mezi nejnákladnější firemní proticovidová opatření. I proto po jeho konci většina českých společností od tohoto kroku upustila. Mezi nimi i českokrumlovský výrobce rámů na obrazy. „Reálně byl záchyt pozitivně nakažených velmi nízký. I z toho důvodu jsme se rozhodli nadále netestovat,“ popisuje jednatel firmy Larson – Juhl Tomáš Rubáček. K testování by se vrátili při zhoršení epidemické situace a po dohodě s odbory. Anebo při opětovném zavedení této povinnosti.

„Vyhodnotíme tu situaci a půjdeme nějakou cestou buď plošného testování ve firmách, nebo opět třeba spíše regionálně zaměřeného v rámci vyšší incidence v konkrétních regionech,“ avizuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O případném testování a jeho formě se podle ministra zdravotnictví rozhodne v srpnu. To požaduje i Svaz průmyslu, aby se firmy stihly včas připravit.

Testy chtějí hlavně velké firmy

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma sty firmami, které dohromady zaměstnávají asi sto tisíc lidí, své zaměstnance pravidelně i teď testují spíš velké firmy. Jednadvacet procent podniků testuje ty zaměstnance, kteří neprokáží bezinfekčnost. Třináct procent firem nabízí službu jako benefit. A tři procenta oslovených podniků testují plošně bez výjimek.

Ne všichni s testováním souhlasí. S odmítáním se od 1. července setkalo 15 procent firem. K testu nelze zaměstnance donutit. Pokud ovšem firma změní vnitřní směrnice, z dobrovolnosti se stává povinnost.

Povinné je pro zaměstnance testování před nástupem na pracoviště po návratu ze zahraničí. Výjimka platí opět pro očkované a po prodělání nemoci.

Téměř dvě pětiny firem jsou přitom ještě přísnější, než nařizuje ministerstvo. Jedenáct procent z nich vyžaduje test bez ohledu na to, kde zaměstnanec dovolenou trávil. Stejný podíl firem požaduje negativní test i od těch, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali.

Jak na návrat ze zahraničí

Právě návraty ze zahraničí a negativní testy před vstupem na pracoviště jsou tím, s čím si firmy často nevědí rady. Šestnáct procent z nich se už podle Svazu průmyslu a dopravy setkalo s tím, že jim zaměstnanci odmítli sdělit, kde byli na dovolené. Řada firem tak tápe především po právní stránce, zda může tyto informace po pracovnících požadovat.

Ve firmě Klaus Timber vyrábějí jednorázové palety. Většinu z nich posílají do Německa. Zhruba polovina z bezmála 240 zaměstnanců je naočkovaná. Plošně už proto netestují. Aktuálně řeší, jak po návratu zkontrolují ty, kteří si vezmou dovolenou.

„Zatím je to v řešení a výsledek nemám, nesetkali jsme se s tím, že by se naši zaměstnanci vraceli ze zahraniční dovolené,“ říká personalistka firmy Jana Jiřincová.

Požadavek na negativní test

Podobný problém řešili i ve skladu společnosti Trenýrkárna v pražském Zličíně. Firma je sice o poznání menší, pokud se ale některý ze třiceti zaměstnanců vydá do zahraničí, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní a měl by přijít do práce s negativním výsledkem testu.

„Když zaměstnanci odjíždějí na dovolenou, tak od nich nemůžeme získat informaci o tom, kam jedou. Tudíž nemůžeme vědět, jestli navštíví stát, který je třeba v červené zóně,“ říká marketingový manažer Petr Polák.

Situaci vyřešili tak, že zaměstnance poučili a důvěřují jim, že po dovolené v zahraničí sami přijdou do práce s už vystaveným certifikátem. Tato forma podle vedení firmy funguje. „V praxi to funguje tak, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci čestné prohlášení, že nebyl na zahraniční dovolené, respektive zda má povinnost předložit tu bezinfekčnost, nebo ne, takže možnosti jsou,“ myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ve společnosti Ahold vytvořili vlastní elektronický systém, ve kterém každý zaměstnanec, který odjíždí na dovolenou nahlásí, jaké země navštíví. „Po návratu tabulku ještě aktualizují tak, abychom v případě, že se rozhodli navštívit ještě jinou zemi, měli aktuální informaci a potom kontrolujeme dodržování všech těch opatření,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Firmy po zaměstnancích vyžadují certifikát z laboratoře. Jde buďto o PCR, nebo o antigenní test. Záleží i na podmínkách pro návrat z dané země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
před 7 hhodinami

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 10 hhodinami

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025
Načítání...