Asi třetina firem testuje na covid i bez povinnosti, ta se nejspíš vrátí při zhoršení epidemie

Nahrávám video
Události: Testování na koronavirus ve firmách
Zdroj: ČT24

Zhruba třetina českých firem zůstala u plošného testování svých zaměstnanců i přesto, že už to není povinné. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Asi polovina společností počítá s tím, že pokud by se situace ohledně koronaviru opět zhoršila, začaly by testovat samy a nečekaly by na nařízení vlády. Teď musejí zaměstnavatelé povinně kontrolovat jen ty pracovníky, kteří se vracejí ze zahraničí.

Například v hotelu Bellevue v Českém Krumlově chodí stále na testy každý týden všichni zaměstnanci. Výjimky nejsou, testují se i očkovaní. „My se snažíme, abychom chránili za prvé sami sebe, svoje kolegy a samozřejmě naše klienty, naše hosty, takže tomu věříme a nadále se testovat budeme,“ vysvětluje generální ředitel Bellevue Hotels Egon Hampl.

To ve společnosti Lenzing Biocel Paskov, kde ze dřeva vyrábí buničinu asi čtyři sta zaměstnanců, mají pravidla mírnější. I tak od povinnosti neustoupili. „V současnosti testujeme ty zaměstnance, kteří nejsou očkovaní. Je jich asi 140 a testujeme je antigenními testy,“ říká ředitelka společnosti Kateřina Kupková.

Podobně to mají i v mladoboleslavské automobilce. Každý neočkovaný zaměstnanec tam prochází odběrem i potom, co se z povinnosti stala jen dobrovolná věc. „Zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti. Testování probíhá na základě dohody mezi Škoda Auto a sociálním partnerem Odbory KOVO pro zajištění co nejvyšší ochrany zaměstnanců,“ uvádí mluvčí Martina Gillichová.

Opět povinné při zhoršení epidemie

Povinné testování zaměstnanců patřilo mezi nejnákladnější firemní proticovidová opatření. I proto po jeho konci většina českých společností od tohoto kroku upustila. Mezi nimi i českokrumlovský výrobce rámů na obrazy. „Reálně byl záchyt pozitivně nakažených velmi nízký. I z toho důvodu jsme se rozhodli nadále netestovat,“ popisuje jednatel firmy Larson – Juhl Tomáš Rubáček. K testování by se vrátili při zhoršení epidemické situace a po dohodě s odbory. Anebo při opětovném zavedení této povinnosti.

„Vyhodnotíme tu situaci a půjdeme nějakou cestou buď plošného testování ve firmách, nebo opět třeba spíše regionálně zaměřeného v rámci vyšší incidence v konkrétních regionech,“ avizuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

O případném testování a jeho formě se podle ministra zdravotnictví rozhodne v srpnu. To požaduje i Svaz průmyslu, aby se firmy stihly včas připravit.

Testy chtějí hlavně velké firmy

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi dvěma sty firmami, které dohromady zaměstnávají asi sto tisíc lidí, své zaměstnance pravidelně i teď testují spíš velké firmy. Jednadvacet procent podniků testuje ty zaměstnance, kteří neprokáží bezinfekčnost. Třináct procent firem nabízí službu jako benefit. A tři procenta oslovených podniků testují plošně bez výjimek.

Ne všichni s testováním souhlasí. S odmítáním se od 1. července setkalo 15 procent firem. K testu nelze zaměstnance donutit. Pokud ovšem firma změní vnitřní směrnice, z dobrovolnosti se stává povinnost.

Povinné je pro zaměstnance testování před nástupem na pracoviště po návratu ze zahraničí. Výjimka platí opět pro očkované a po prodělání nemoci.

Téměř dvě pětiny firem jsou přitom ještě přísnější, než nařizuje ministerstvo. Jedenáct procent z nich vyžaduje test bez ohledu na to, kde zaměstnanec dovolenou trávil. Stejný podíl firem požaduje negativní test i od těch, kteří jsou plně očkovaní nebo nemoc prodělali.

Jak na návrat ze zahraničí

Právě návraty ze zahraničí a negativní testy před vstupem na pracoviště jsou tím, s čím si firmy často nevědí rady. Šestnáct procent z nich se už podle Svazu průmyslu a dopravy setkalo s tím, že jim zaměstnanci odmítli sdělit, kde byli na dovolené. Řada firem tak tápe především po právní stránce, zda může tyto informace po pracovnících požadovat.

Ve firmě Klaus Timber vyrábějí jednorázové palety. Většinu z nich posílají do Německa. Zhruba polovina z bezmála 240 zaměstnanců je naočkovaná. Plošně už proto netestují. Aktuálně řeší, jak po návratu zkontrolují ty, kteří si vezmou dovolenou.

„Zatím je to v řešení a výsledek nemám, nesetkali jsme se s tím, že by se naši zaměstnanci vraceli ze zahraniční dovolené,“ říká personalistka firmy Jana Jiřincová.

Požadavek na negativní test

Podobný problém řešili i ve skladu společnosti Trenýrkárna v pražském Zličíně. Firma je sice o poznání menší, pokud se ale některý ze třiceti zaměstnanců vydá do zahraničí, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní a měl by přijít do práce s negativním výsledkem testu.

„Když zaměstnanci odjíždějí na dovolenou, tak od nich nemůžeme získat informaci o tom, kam jedou. Tudíž nemůžeme vědět, jestli navštíví stát, který je třeba v červené zóně,“ říká marketingový manažer Petr Polák.

Situaci vyřešili tak, že zaměstnance poučili a důvěřují jim, že po dovolené v zahraničí sami přijdou do práce s už vystaveným certifikátem. Tato forma podle vedení firmy funguje. „V praxi to funguje tak, že zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci čestné prohlášení, že nebyl na zahraniční dovolené, respektive zda má povinnost předložit tu bezinfekčnost, nebo ne, takže možnosti jsou,“ myslí si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Ve společnosti Ahold vytvořili vlastní elektronický systém, ve kterém každý zaměstnanec, který odjíždí na dovolenou nahlásí, jaké země navštíví. „Po návratu tabulku ještě aktualizují tak, abychom v případě, že se rozhodli navštívit ještě jinou zemi, měli aktuální informaci a potom kontrolujeme dodržování všech těch opatření,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.

Firmy po zaměstnancích vyžadují certifikát z laboratoře. Jde buďto o PCR, nebo o antigenní test. Záleží i na podmínkách pro návrat z dané země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...