Americké akcie v den nástupu Bidena rostly. Těžily ale spíše z dobrých výsledků firem

Americké akcie při středeční inauguraci nového prezidenta Spojených států Joea Bidena posílily a obchodování uzavřely na nových rekordních maximech. Někteří analytici však upozornili, že spíše než s inaugurací to mělo souvislost se začátkem nové výsledkové sezony amerických firem. Ve čtvrtek americké akcie stagnovaly, prudce pak klesla cena digitální měny bitcoin, investoři se totiž bojí regulace v USA. Tu naznačila nová americká ministryně financí Janet Yellenová.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si ve středu připsal 0,83 procenta a uzavřel na 31 188,38 bodu. Širší index S&P 500 se zvýšil o 1,39 procenta na 3851,85 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, vzrostl o 1,97 procenta na 13 457,25 bodu.

Mezi skokany dne patřila společnost Netflix, jejíž akcie stouply téměř o 17 procent. Firma ve své výsledkové zprávě oznámila, že počet jejích předplatitelů překonal 200 milionů, a předpověděla, že si již nebude muset půjčovat miliardy dolarů na financování tvorby svých televizních pořadů a filmů. Tento výsledek pomohl právě indexu Nasdaq Composite. 

Americké akcie se ve středu vyšplhaly na rekordní hodnoty, když se přihnala poslední várka silných firemních zisků. V té době Biden skládal přísahu vrchního velitele.

Co má větší vliv?

Středa „může mít méně společného s inaugurací než se začátkem nové výsledkové sezony, kde se očekávají dobré zprávy“, řekl pro server americké byznysové televize CNBC Jim Paulsen, hlavní investiční stratég Leuthold Group.

„Možná je to jen odraz globálně synchronizovaného hospodářského oživení podpořeného bezprecedentními stimuly a blížícím se očkováním. S takovou kulisou to může jít nahoru bez ohledu na to, kdo je prezidentem,“ dodal Paulsen.

Zároveň se však očekává, že Biden bude pracovat na svém návrhu zákona o koronavirové pomoci v hodnotě 1,9 bilionu dolarů, dodal server. 

Jak reagovaly akcie ve čtvrtek

Hlavní akciové indexy v Asii uzavřely čtvrteční obchodování smíšeně. Například japonský Nikkei 225 stoupl o 0,82 procenta a australský S&P ASX 200 přidal 0,79 procenta. Dařilo se také šanghajskému indexu SSE Composite, který vzrostl o 1,07 procenta. Naopak například hongkongský index Hang Seng mírně klesl (−0,12 procenta), stejně jako indický BSE Sensex (−0,34 procenta). 

Hlavní akciové indexy v Evropě končily ve čtvrtek v mírném poklesu. Například britský FTSE 10 ztratil 0,37 procenta, německý DAX klesl o 0,11 procenta a francouzský CAC 40 o 0,67 procetna. Celoevropský STOXX 600 přidal 0,01 procenta. Index pražské burzy PX uzavřel čtvrteční obchodování nižší o 1,47 procenta, což byl její nejvýraznější pokles za poslední měsíc. 

Kolem 20:00 všechny tři hlavní americké akciové indexy velmi mírně rostly. Dow Jonesův index a S&P 500 zhruba o 0,10 procenta. Technologický Nasdaq pak o 0,5 procenta. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Trump akcie pozorně sledoval

Bývalý americký prezident Donald Trump sledoval výsledky akciových trhů velmi pozorně a nejednou na svém –⁠ dnes již firmou zrušeném –⁠ twitterovém účtu upozorňoval na překonání některých důležitých mezníků. Mnohokrát se také dožadoval na centrální bance (Fedu) některých kroků, které by akciím prospěly.

Americké akcie za Trumpa odrážely dlouhodobý a silný hospodářský růst Spojených států, který srazila až covidová epidemie. Například Dow Jonesův index se v lednu 2017 (v době nástupu Trumpa) pohyboval kolem 20 200 bodů a od té doby většinou rostl, ještě v lednu 2020 překročil hranici 29 tisíc bodů. Poté však v březnu stejného roku zaznamenal přechodné dno (kolem 19 100 bodů), ale pak zase začal růst až k novým rekordům. Letos počátkem ledna, ještě za Trumpa, se dostal nad 31 tisíc bodů.

Dolar slábl vůči euru, posilovala britská libra

Americký dolar ve čtvrtek opět oslaboval, protože příznivé ekonomické údaje a optimismus ohledně dalších stimulačních opatření ve Spojených státech podporují poptávku po rizikovějších měnách s vyššími výnosy. Euro si krátce před 18:00 SEČ vůči dolaru připisovalo 0,3 procenta na 1,2144 USD.

Růstu jednotné evropské měny nezabránily ani vyhlídky na déletrvající opatření proti koronaviru v zemích eurozóny. Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změn. Poukázala však na negativní dopady pandemie covidu-19 a slíbila, že v případě potřeby přikročí k rozšíření opatření na podporu ekonomiky.

Britská libra posilovala kvůli očekávání, že hospodářské oživení v Británii by díky vysokému tempu očkování proti covidu-19 mohlo být rychlejší než v jiných předních ekonomikách. Libra ve čtvrtek vystoupala na nové maximum za dva a půl roku vůči dolaru a na nové osmiměsíční maximum vůči euru.

Bitcoin klesal, investoři se bojí regulace

Cena digitální měny bitcoin ve čtvrtek prudce klesla, v jednu chvíli odepisovala skoro deset procent a dostala se zhruba na 31 310 dolarů (přes 672 600 korun). Kryptoměna se tak ještě více vzdálila rekordu z 8. ledna, kdy se její cena přiblížila 42 tisícům dolarů (asi 902 200 korun). Investoři se obávají možné regulace kryptoměn ze strany nové americké vlády.

Krátce před 14:00 SEČ bitcoin podle specializovaného webu Coindesk odepisoval zhruba 6,5 procenta a pohyboval se kolem 32 385 dolarů. Agentura Reuters v souvislosti s poklesem ceny poukazuje na sílící obavy z toho, že bitcoin je teď jednou z bublin finančního trhu.

Nastupující americká ministryně financí Janet Yellenová v úterý při vystoupení v Senátu konstatovala, že kryptoměny se mohou využívat pro nezákonné činnosti. Kongres k regulaci kryptoměn Yellenová vyzývala ze stejných důvodů už v roce 2014, tehdy z pozice šéfky americké centrální banky (Fed).

„Myslím si, že mnoho se jich používá přinejmenším jako prostředek transakce, hlavně pro nezákonné financování,“ řekla v úterý Yellenová. „Myslím, že bychom měli posoudit možnosti, jak jejich použití omezit a ujistit se, aby nedocházelo k praní špinavých peněz,“ dodala.

Úterní poznámky nastupující ministryně financí měly zásadní dopad, řekl agentuře Reuters Joseph Edwards z makléřské společnosti Enigma Securities. Propad ceny bitcoinu považuje za dočasný. Není podle něj jasné, jak a zda vůbec americká vláda proti kryptoměnám zakročí.

Varování přišlo i z Británie

Britský Úřad pro finanční etiku (FCA) minulý týden varoval, aby lidé, kteří nakupují kryptoměny, byli připraveni na výrazné ztráty a také na eventualitu, že mohou přijít o všechno. Bitcoiny a další kryptoměny, na rozdíl třeba od akcií, nejsou v Británii a dalších zemích pojištěny.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Loni se cena bitcoinu zhruba zečtyřnásobila. Bitcoin v poslední době těžil hlavně z poptávky ze strany větších investorů. Významně mu pomáhá i politika centrálních bank a tisk dalších peněz pro boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...