Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily po čtvrtečním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Ty počítají mimo jiné s posílením dotací pro menší podniky na úkor větších.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před Úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky. 

„Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let,“ uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

„Ztráty produkčních zemědělců, kteří vyrábějí většinu českých potravin, potvrzuje také zveřejněná kalkulačka od ministerstva zemědělství. Agrární komora a Zemědělský svaz proto zvažují další kroky a nevylučují další protestní akce,“ dodal Doležal.

Komora není jediným kolektivním zástupcem zemědělců. V Česku existuje i několik dalších organizací, například Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která je většinou názorově vůči komoře v opozici.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha zdůraznil, že navzdory obviňováni, že ve spolupráci s bývalým vedením ministerstva zemědělství svazy chtěly okrást všechny zemědělce, je pravda na jejich straně. „Aktuálně zveřejněná kalkulačka nám dává za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty,“ uvedl Pýcha.

Tím byli podle Pýchy zmanipulováni politici, kteří se podle jeho vyjádření nemají šanci ve složité situaci financování zemědělství orientovat. Stále věří v možnost přenastavení pravidel.

Proti tomu Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která dlouhodobě odsuzuje protestní akce, tvrdí, že dotační kalkulačka naopak dává za pravdu jí. „Pokud by pan ministr do Evropské komise odeslal plány tak, jak byly navržené minulou vládou, tak by na tom podle toho, co vidíme v kalkulačce, podnik o 1000 hektarech tratil asi půl milionu korun,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Uvedl, že podnik s 2000 hektary by pak podle původního návrhu bývalého ministra Miroslava Tomana (ČSSD) získal asi 3,6 milionu korun, nově ale dostane 4,3 milionu korun.

Kalkulačka, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo, má podle vyjádření ministerstva zemědělcům pomoci připravit se na změny v novém programovém období SZP. Na redistributivní platbu, také zvanou platbou na první hektary – konkrétně prvních 150 hektarů zemědělského podniku, půjde nově 23 procent z celkového rozpočtu na přímé platby, tedy více. Nekula dlouhodobě avizuje, že změny umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...