Pravidla zemědělských dotací pošle Nekula do Bruselu se zpožděním. Farmářům připraví kalkulačku

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Poté, co původní návrh zavádějící strop na výši dotace pro velké zemědělské podniky čelilo ostré kritice Agrární komory a Zemědělského svazu, připravilo ministerstvo zemědělství upravený návrh pravidel rozdělování zemědělských dotací, který stropy ruší, ale zvyšuje podíl peněz určených pro menší zemědělce a omezuje maximální investiční dotaci na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Novinkou oproti předchozím návrhům je navýšení redistributivní platby z původních deseti na 23 procent z celkové částky na přímé platby. Podpora bude poskytována na prvních 150 hektarů všem zemědělcům – bez ohledu na velikost.

Nekula zdůraznil, že na další diskuse o dotačních pravidlech není již čas. Návrh podle něj již měl být dávno v Bruselu. „Strategický plán jsme měli poslat nejpozději k 1. lednu 2022. Současnou verzi pošleme v náhradním termínu nejpozději do konce ledna. (…) Budeme čekat na připomínky, ty přijdou asi tři měsíce poté, poté poběží šestiměsíční lhůta schvalování,“ řekl.

Podle ministrova náměstka pro fondy EU Pavla Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.

Výhrady velkých

I po zrušení dotačního stropu nejsou s připravovanými pravidly spokojena sdružení velkých zemědělských podniků, naopak je nerozporuje Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou zejména soukromí zemědělci. Ekologickým organizacím, které jsou v pracovní skupině také zastoupeny, vychází v novém návrhu vstříc podpora ekologického zemědělství až 20 tisíc korun na jeden hektar.

Ministr Nekula připustil po jednání pracovní skupiny, že jednotlivé skupiny zemědělců své postoje nezměnily. Je však přesvědčen, že stížnosti jsou špatně zamířené. „Se všemi diskutujeme, diskutovat budeme. (…) Bohužel došlo k určitému upnutí se na část toho velkého dotačního koláče. Na každý rok se počítá s částkou 40 miliard korun a diskuse se vede jenom o částce 2,6 miliardy korun,“ poznamenal.

Verze, kterou chce odeslat Evropské komisi, považuje Nekula za kompromis, který podle něj „respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem“.

O kompromisu hovoří i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím, že by mělo dojít k větší podpoře menších a středních subjektů. My to vítáme, ale myslíme si, že jsme na začátku změn. Je potřeba udělat jich celou řadu. Sama o sobě redistributivní platba nestačí,“ řekl. Míní, že je nezbytné „dál řešit zastropování plateb“.

Obává se, že v opačném případě bude klesat soběstačnost. Ovšem viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček během čtvrtečních protestů naopak varoval, že v důsledku nového nastavení plateb „dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu“.

Prezident Agrární komory Jan Doležal si zase myslí, že současní vlastníci si o peníze z dotačních podpor „řeknou v nájmech“. „Budou vědět, že ti zemědělci na menších výměrách dostali zaplaceno více,“ poznamenal. Další protesty zatím komora nechystá. Se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby, řekl Doležal.

Kalkulačka

Ministerstvo nejpozději příští středu zprovozní kalkulačku, která by měla zemědělcům ukázat, na jaké dotace budou mít nárok. Úřad si od ní slibuje i to, že by z ní mohly jasněji vyplynout výhody, které stát spojuje s ekologickým zemědělstvím. On-line kalkulačku vnímají Agrární komora i Zemědělský svaz pozitivně.

Na dotace zemědělcům v Česku půjde v letech 2023 až 2027 podle Nekuly zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard na Program rozvoje venkova. Nová pravidla budou platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...