Pravidla zemědělských dotací pošle Nekula do Bruselu se zpožděním. Farmářům připraví kalkulačku

Maximální investiční dotace na jeden projekt v zemědělství se definitivně sníží ze 150 na 30 milionů korun. Oproti původnímu návrhu ale ministerstvo zemědělství zvýší prostředky na první hektary z deseti na 23 procent. Po jednání pracovní skupiny k pravidlům čerpání dotací to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ke snížení maximální dotace mají vážné výhrady velké zemědělské podniky sdružené v Agrární komoře nebo Zemědělském svazu. Nekula uvedl, že je připraven po roce 2023 pravidla upravit.

Poté, co původní návrh zavádějící strop na výši dotace pro velké zemědělské podniky čelilo ostré kritice Agrární komory a Zemědělského svazu, připravilo ministerstvo zemědělství upravený návrh pravidel rozdělování zemědělských dotací, který stropy ruší, ale zvyšuje podíl peněz určených pro menší zemědělce a omezuje maximální investiční dotaci na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Novinkou oproti předchozím návrhům je navýšení redistributivní platby z původních deseti na 23 procent z celkové částky na přímé platby. Podpora bude poskytována na prvních 150 hektarů všem zemědělcům – bez ohledu na velikost.

Nekula zdůraznil, že na další diskuse o dotačních pravidlech není již čas. Návrh podle něj již měl být dávno v Bruselu. „Strategický plán jsme měli poslat nejpozději k 1. lednu 2022. Současnou verzi pošleme v náhradním termínu nejpozději do konce ledna. (…) Budeme čekat na připomínky, ty přijdou asi tři měsíce poté, poté poběží šestiměsíční lhůta schvalování,“ řekl.

Podle ministrova náměstka pro fondy EU Pavla Sekáče se během této doby budou s nevládními organizacemi nebo ministerstvem životního prostředí probírat další dílčí parametry tak, aby mohla být nová pravidla známá už v prvním pololetí. Farmáři tak podle náměstka dostanou čas na ně reagovat, aby mohli například změnit osevní postupy.

Výhrady velkých

I po zrušení dotačního stropu nejsou s připravovanými pravidly spokojena sdružení velkých zemědělských podniků, naopak je nerozporuje Asociace soukromého zemědělství, jejímiž členy jsou zejména soukromí zemědělci. Ekologickým organizacím, které jsou v pracovní skupině také zastoupeny, vychází v novém návrhu vstříc podpora ekologického zemědělství až 20 tisíc korun na jeden hektar.

Ministr Nekula připustil po jednání pracovní skupiny, že jednotlivé skupiny zemědělců své postoje nezměnily. Je však přesvědčen, že stížnosti jsou špatně zamířené. „Se všemi diskutujeme, diskutovat budeme. (…) Bohužel došlo k určitému upnutí se na část toho velkého dotačního koláče. Na každý rok se počítá s částkou 40 miliard korun a diskuse se vede jenom o částce 2,6 miliardy korun,“ poznamenal.

Verze, kterou chce odeslat Evropské komisi, považuje Nekula za kompromis, který podle něj „respektuje reálnou situaci v našem zemědělství a změní jej správným směrem“.

O kompromisu hovoří i předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Myslím, že by mělo dojít k větší podpoře menších a středních subjektů. My to vítáme, ale myslíme si, že jsme na začátku změn. Je potřeba udělat jich celou řadu. Sama o sobě redistributivní platba nestačí,“ řekl. Míní, že je nezbytné „dál řešit zastropování plateb“.

Obává se, že v opačném případě bude klesat soběstačnost. Ovšem viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček během čtvrtečních protestů naopak varoval, že v důsledku nového nastavení plateb „dojde ke skokovému zdražení potravin a vyústí to v potravinovou chudobu“.

Prezident Agrární komory Jan Doležal si zase myslí, že současní vlastníci si o peníze z dotačních podpor „řeknou v nájmech“. „Budou vědět, že ti zemědělci na menších výměrách dostali zaplaceno více,“ poznamenal. Další protesty zatím komora nechystá. Se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby, řekl Doležal.

Kalkulačka

Ministerstvo nejpozději příští středu zprovozní kalkulačku, která by měla zemědělcům ukázat, na jaké dotace budou mít nárok. Úřad si od ní slibuje i to, že by z ní mohly jasněji vyplynout výhody, které stát spojuje s ekologickým zemědělstvím. On-line kalkulačku vnímají Agrární komora i Zemědělský svaz pozitivně.

Na dotace zemědělcům v Česku půjde v letech 2023 až 2027 podle Nekuly zhruba 140 miliard korun z EU, český stát přidá dalších 60 miliard. Ročně má směřovat na přímé platby zemědělcům asi 21 miliard korun a 19 miliard na Program rozvoje venkova. Nová pravidla budou platit od 1. ledna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.