Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, informoval ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud resort v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítal se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před Úřadem vlády protestovali lidé. Akci organizovala Agrární komora. Ta spolu se Zemědělským svazem ve středu uvedla, že úpravu dotací považují za výsměch. Naopak Asociace soukromých zemědělců dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám.
Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby oproti deseti procentům v původním návrhu. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až dvacet tisíc korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude třicet milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.
„Zastropování s odpočtem mzdových nákladů má svoji logiku, pokud by redistributivní platba byla výrazně nižší, pokud by se pohybovala na úrovni deseti, dvanácti, patnácti procent,“ řekl Nekula s tím, že při 23 procentech určení maximální úrovně ztrácí smysl.
Nový návrh podle resortu umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. „Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ uvedl Nekula.
Jde o podporu ekologického zemědělství, tvrdí ministr
Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.
Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedl resort. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.
Do ekologického zemědělství se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti, bude tam směřovat výrazná část dotací, sdělil Nekula. Upravený návrh bude podle něj více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. „Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu,“ dodal ministr, s tím, že jeho resort nechce jít metodou příkazů, ale motivace.
Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova. „Tady se jedná o částku asi 2,1 miliardy korun. Po tom volali všichni zemědělci napříč celým spektrem,“ doplnil ministr.
Přímé platby zemědělcům a Program rozvoje venkova tvoří dva pilíře evropské zemědělské politiky.
Dohoda poškodí drobné podniky, ozývá se z komory a svazu
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR dohodu považují za výsměch. Vznikla podle nich bez konzultací s hlavními organizacemi v oboru. „Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací a především po tlaku organizací, které zastupují marginální část zemědělské veřejnosti. Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata, a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy,“ tvrdí prezident komory Jan Doležal. Na rozhodnutí podle něj nejvíce doplatí rodinné podniky, které už nyní bojují o přežití.
Organizace kritizovaly například to, že na dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo deset procent. „To znamená nejvyšší úroveň ze všech členských států Evropské unie,“ uvedly. Kabinet tím podle nich poškodí budoucí vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních levných potravin pro obyvatele za dostupné ceny.
Problém může být údajně také nastavení podmínek dotace na podporu prvních 150 hektarů. „To by mohl být problém z hlediska toho, že to v České republice není zatím podmíněno vůbec žádnou produkcí. To znamená, že budeme platit na hektary, ale nebudeme platit za produkci,“ uvedl Jan Doležal.
„Navrženou změnu považujeme za výsměch všem zemědělcům. Takzvaně kompromisní návrh redistributivní platby a zastropování je kompromis z kompromisu, který znevýhodní všechny zemědělce nad 150 hektarů,“ dodal předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Agrární komora a Zemědělský svaz svolají další mimořádné jednání vedení obou organizací. Pokud vláda nezmění svůj přístup a nepřizve hlavní zemědělské organizace k rozhodování o zásadních změnách zemědělské politiky, obrátí se na Evropskou komisi. Hrozí také dalšími protesty.
Koalice se také shodla na tom, že míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude 65 procent, což podle ministerstva požadovaly téměř všechny zemědělské organizace. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Potravinářská komora ČR návrh přivítala. Nižší kofinancování by podle ní snižovalo konkurenceschopnost a dále znevýhodňovalo české zemědělce a potravináře proti zbytku EU.
Agrární komora by ale chtěla daleko vyšší podporu potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu, co se týče investic do zpracování domácí suroviny. Navrhovaná výše projektu na úrovni 30 milionů korun je podle ní nedostatečná i pro malé a střední podniky, částka by měla být přinejmenším dvojnásobná.
Asociace soukromého zemědělství změny vítá
Asociace soukromého zemědělství hodnotí změny v zemědělských dotacích jako správný krok k potřebným změnám. Její zástupci uvedli, že 23 procent z peněz na takzvanou redistributivní platbu vidí jako kompromis. Za lepší by považovali třicet procent.
Místopředseda asociace Jan Štefl uvedl, že třicetiprocentní redistribuce řeší, aby někteří nedostávali výrazně více a někteří výrazně méně. „Tohle všechno vychází z dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Vyšlo to především z faktů, které tady na stole dlouhodobě leží a nikdo s tím doteď nic nedělal,“ sdělil. Asociace dle jeho slov zastřešuje 7500 zemědělců. Úterní demonstraci označila za nespontánní akci s cílem ukázat sílu.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka změna pomůže drtivé většině zemědělských podniků, zejména těch menších. „Je to správný trend. Zároveň to nijak zásadně nepřipraví o peníze ty super velké podniky,“ myslí si.
Nový systém vítají také někteří malí zemědělci. Roman Koutek hospodaří na zhruba 80 hektarech půdy. Specializuje se na pěstování sóji. České televizi řekl, že za navýšení plateb na první hektary z 10 na 23 procent je rád.
„Nemám to přímo spočítáno, ale pokud se budeme bavit o tom, že ta redistribuční platba bude 23 procent, tak je to velice dobrý příspěvek,“ pochvaluje si zemědělec s tím, že kvůli navýšení podpory ekologickému zemědělství by si také rád vyzkoušel zhruba na třetině své půdy hospodařit ekologicky.
