Ministerstvo obrany nakoupí dva střední transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Lze je využít k přepravě těžké vojenské techniky i osob. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH, které je 21 procent. Nákup ve středu odsouhlasila vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda také schválila pomoc firmám, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou pracovat. Bude kompenzovat polovinu mzdových nákladů, celkem dá miliardu korun.
Smlouvu na letouny chce ministerstvo s výrobcem uzavřít do několika týdnů, první stroj by měli mít vojáci k dispozici příští rok. „Armáda ČR získá nové schopnosti při přepravě lidí i těžkého materiálu na větší vzdálenosti, protože v současnosti nedisponujeme letadly na evakuaci většího počtu lidí z krizových oblastí, která by i měla to patřičné zabezpečení,“ řekla Černochová. Ukázaly to podle ní evakuace z Afghánistánu a Súdánu nebo i nedávná evakuace z Izraele.
„Letos počítáme se zálohovou platbou ve výši osm miliard korun, díky čemuž dostaneme první stroj už příští rok,“ uvedlo ministerstvo. Druhý letoun by pak Česko mělo obdržet v roce 2027 nebo 2028. Půjde o jednu z nejdražších armádních zakázek.
Česko podle ministryně pořídí letouny za podobných podmínek jako jiné spojenecké země. Stejné nakupuje například Portugalsko, Maďarsko či Rakousko. Nad rámec samotných letadel obrana nakoupí i doplňkové vybavení, jako je například modul pro hašení ze vzduchu, modul pro tankování za letu nebo modul pro transport pacientů. Součástí zakázky je také pořízení pozemního vybavení, počáteční dodávky náhradních dílů nebo školení personálu.
Do zakázky bude zapojen tuzemský obranný průmysl, ministerstvo ve středu podepsalo dohodu o průmyslové spolupráci, uvedla Černochová. Předpokládaná výše programů průmyslové spolupráce je podle ní více než 82,3 milionu dolarů (1,87 miliardy korun).
„Projekty se týkají rozšíření stávající výroby v podniku Aero Vodochody a spolupráce státního podniku LOM Praha na zajištění životního cyklu pořizovaného letounu,“ dodala ministryně. Brazilská společnost Embraer, s níž obrana kvůli letounům zahájila jednání loni na podzim, podle ní bude zároveň spolupracovat s univerzitami v Česku v oblasti autonomních prostředků a létání.
Resort obrany také informoval, že vláda odsouhlasila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky. Na východním křídle Severoatlantické aliance by mohly působit až dva tisíce českých vojáků, což je o osm set víc než nyní. Aliance tam přítomnost posiluje kvůli ruské agresi na Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad. Mandát musí schválit parlament.
Pořízení radiostanic
Ministerstvo obrany také plánuje uzavřít rámcovou dohodu na pořízení až dvaceti tisíc kusů radiostanic RF-9820S a souvisejícího příslušenství s americkou společností L3Harris. Smlouva, o které Černochová informovala vládu, by umožnila v příštích sedmi letech nakoupit radiostanice za celkovou cenu do 7,7 miliardy korun. V částce je zahrnuto kurzové riziko i inflace. „Jedná se o rámcovou dohodu, takže částka nemusí být vyčerpána celá. Celková doba trvání rámcové dohody je sedm let od jejího podpisu,“ uvedlo ministerstvo.
Nové radiostanice jsou podle úřadu pořizovány z důvodu nahrazení zastaralých a vyřazovaných ručních stanic všech typů. „To povede k zabezpečení systému velení a řízení na nejnižší taktické úrovni v souladu s našimi závazky v Severoatlantické alianci,“ sdělilo ministerstvo.
Nasazení vojáků v zahraničí
Vláda také schválila nasazení vojáků v zahraničních operacích na další dva roky, na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO) by mohlo působit až dva tisíce českých vojáků, což je o osm set více než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v roce 2025 na zahraničních misích sloužit 2666 českých vojáků, o rok později 2571 lidí.
„Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad. Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.
Stát chystá povodňové kompenzace pro firmy
Vláda rovněž schválila podporu pro firmy, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou chodit do práce. Stát bude podnikům kompenzovat polovinu mzdových nákladů, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O podporu budou moci žádat firmy ze všech krajů postižených povodněmi, stát by měl vyplatit zhruba miliardu korun.
Podpora se týká firem, jejichž zaměstnanci nemohou pracovat buď kvůli tomu, že záplavy znemožnily fungování podniku, nebo protože odstraňují následky škod na svém majetku. V takovém případě jim zaměstnavatelé vyplácejí náhradu části mzdy. Stát by nyní měl firmám polovinu těchto mzdových nákladů kompenzovat. Kompenzace se vztahují na období od 13. září, kdy povodně začaly, do konce října, podle Jurečky ale vláda v případě potřeby program prodlouží.
Firmy budou moci o podporu žádat na úřadech práce, stát se podle Jurečky bude snažit finanční pomoc rychle posílat, aby se podniky nedostaly do problémů při vyplácení mezd. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před jednáním vlády řekl, že problém s nemožností pracovat se týká zhruba 80 tisíc pracovních míst.
Jurečka ve středu také uvedl, že stát zatím vyplatil domácnostem 297 milionů korun jako okamžitou pomoc po povodních. Celkem podle něj o tuto podporu požádalo téměř 6500 domácností.
Obce mají získat státní pozemky zdarma
Pomoc představilo i ministerstvo zemědělství. Obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavová území. Vhodné plochy ve vlastnictví státu vytipoval Státní pozemkový úřad, který je následně zdarma převede na obce. Tento postup ve středu schválila vláda.
„Nesmíme opakovat chyby z minulosti, kdy se domy postavily či opravily v blízkosti vodních toků, kde je opětovně ohrožovala povodeň. Chceme, aby lidé v postižených obcích zůstali, současně ale není možné, aby své domy znovu postavili v místech, kde je ohrožuje velká voda,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Obce budou moct podle Výborného na pozemcích stavět obecní byty a zároveň je mohou nabídnout lidem, kterým nedávné povodně domy zničily. „Díky tomu bude možné podpořit zasažené vlastníky nemovitostí, které byly v přímém důsledku povodní zničeny nebo se staly neobyvatelnými a je nutná jejich demolice,“ dodala ústřední ředitelka pozemkového úřadu Svatava Maradová.
