Nově zvolený předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) je v horní komoře parlamentu už téměř desetiletí. Dlouholetý politik, který byl mimo jiné i hejtmanem Kraje Vysočina a starostou města Telč, svoji kariéru začal jako středoškolský učitel. Téma školství je mu stále blízké, i přes svou mnohaletou kariéru v politice dosud působí na vysoké škole.
Vystrčil začínal jako středoškolský učitel, na Vysočině vystřídal křeslo starosty i hejtmana
Devětapadesátiletý Vystrčil je rodákem z jihočeských Dačic, celý život ale žije a působí na Vysočině. Je ženatý a má dvě dospělé dcery. Svůj vysokoškolský titul získal na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, jeho oborem byla matematika.
Z učitele hejtmanem
Před tím, než začal svoji politickou kariéru ve vedení Telče, působil na tamním Gymnáziu Otakara Březiny, nejdříve jako učitel, potom jako zástupce ředitele. Pedagogika a vzdělávání mu ale zůstaly blízké dodnes, od roku 2009 vyučuje na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a o školství se zajímá i jako politik. Vystupoval například proti zavedení povinných státních maturit z matematiky nebo proti inkluzi.
Do křesla starosty Telče usedl na konci roku 1998 a zůstal v něm do roku 2001. V té době už ale rok působil jako politik i na vyšší úrovni jako zastupitel Kraje Vysočina. Mezi lety 2004 a 2008 byl dokonce hejtmanem.
Jako krajský šéf se angažoval při řešení problémů na D1, která tehdy byla na Vysočině v dezolátním stavu. Už v roce 2005 vyzval tehdejšího premiéra za ČSSD Jiřího Paroubka, aby na dálnici zajistil potřebnou bezpečnost. Zasadil se například také o likvidaci skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku.
V době jeho hejtmanství krajem otřásla kauza heparinového vraha z havlíčkobrodské nemocnice a záměna novorozeňat v třebíčské porodnici. Vystrčil se tehdy postavil proti odvolání ředitele třebíčské nemocnice, které tehdy požadovala ČSSD.
Dekáda se Senátem
V říjnu 2010 byl Vystrčil poprvé zvolen senátorem za Jihlavsko a před čtyřmi roky mandát obhájil. V horní komoře Vystrčil působí ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí nebo organizačním výboru a je členem stálé komise pro ústavu a parlamentní procedury. Dosud předsedal senátorskému klubu ODS a je zároveň místopředsedou strany.
Jako senátor podpořil žalobu na prezidenta. „Bylo dobře, že jsme podali žalobu na prezidenta a že se diskutovalo o tom, zda naplňuje prezident ústavu, nebo zda třeba zbytečně neodkládá – nad rámec toho, co mu umožňuje ústava – jmenování ministrů,“ řekl k tomu Vystrčil tehdy.
Svůj podpis k žalobě připojil i přesto, že se s prezidentem dlouho dobře zná. „Se Zemanem se znám z dob, kdy byl důchodce z Vysočiny a já hejtmanem Kraje Vysočina, a v té době jsem ho i navštěvoval. Dokonce jsme se o tom, kam směrovat rozvoj kraje, několikrát bavili a měl velmi dobré nápady a názory,“ řekl v únoru Českému rozhlasu. Pak ale podle jeho slov nastal zvrat. „To všechno se ale změnilo, když se stal prezidentem a obklopil se svými poradci. Tehdy najednou naše komunikace ustala a názorově jsme se významně rozešli,“ dodal.
Plány v čele horní komory
V rozhovoru s Českým rozhlasem také Vystrčil řekl, že pokud by se dostal do čela Senátu, chtěl by pokračovat v Kuberových výjezdech do jednotlivých senátních obvodů, aby tam mohl pokračovat ve vysvětlování, proč je horní komora tak důležitá a co přináší z hlediska stability demokracie v Česku.
„Senát zkvalitňuje legislativní proces, je to takový systém čtyř očí, poté, co je zákon zkontrolován sněmovnou,“ vysvětlil svůj pohled na horní komoru. „Je jako hasicí přístroj, dlouhou dobu ho nepotřebujete, ale když hoří, tak to bez něj nejde,“ popsal.
Jestli bude realizovat i Kuberovy plánované cesty za hranice České republiky, ale není jisté. Otázkou zůstává především cesta na Tchaj-wan, na kterou se jeho předchůdce chystal i přes kritiku hlavy státu. „Cestě na Tchaj-wan se nebráním,“ řekl Vystrčil ještě před svým zvolením. Předeslal ale, že by se o jejím uskutečnění nejdříve poradil se spolupracovníky a ministerstvem zahraničí.
Při své středeční volbě do čela Senátu přesvědčil 52 senátorů a porazil prvního místopředsedu horní komory Jiřího Růžičku (za TOP 09 a STAN). Ve funkci nahradí zesnulého Jaroslava Kuberu.