Špatný vzduch už několik dní dusí Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Na Třinecku a na Ostravsku byla vyhlášena i regulace. Prachové částice, které smog způsobují, přitom nevznikají pouze v motorech aut, továrnách a elektrárnách, ale i při běžném topení v malých kotlech v domácnostech.
Meteorologové vyhlásili smogovou situaci v Moravskoslezském kraji v neděli, o den později i na Zlínsku. V noci na úterý pak zhoršené rozptylové podmínky postihly i sousední Olomoucký kraj.
V aglomeraci Ostravska, Karvinska, Frýdecko-Místecka a na Třinecku je kvůli znečištění vzduchu dokonce vyhlášena regulace, při které podniky musejí přijmout opatření, aby ovzduší ještě více neznečišťovaly.
Smoke + Fog = Smog
Pojem smog vznikl ze spojení anglických slov smoke (kouř) a fog (mlha). Nejčastěji se objevoval na vrcholu průmyslové revoluce.
V současnosti se smogová situace vyhlašuje v případě, když se obecně zhorší kvalita ovzduší a ve vzduchu je například nadměrné množství mikroskopických prachových částic nebo drobných kapiček, což v současnosti platí i na východě republiky.
Konkrétně bývá smogová situace vyhlašována, pokud alespoň na polovině stanic v regionu překročil dvanáctihodinový průměr hodnotu 100 mikrogramů prachových částic na metr krychlový a ve výhledu na 24 hodin se nepředpokládá jeho pokles. Stejná pravidla platí i pro vyhlášení regulace, tam je limit 150 mikrogramů na metr krychlový.
Souhrnně se tomuto typu smogu říká zimní nebo londýnský, a to s odkazem na londýnský smog ve dvacátém století. Rozptylové podmínky tam byly tehdy natolik špatné, že nebylo vidět dál než na pár metrů.
Kromě zimního smogu ještě existuje takzvaný letní neboli fotochemický smog, který vzniká jako reakce spalin z aut a slunečního záření. Výsledkem letního smogu je agresivní ozon, který dráždí sliznice.
Vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Jáchym Brzezina na brněnském webu ústavu uvádí, že obecně platí, že v zimě je kvalita ovzduší horší než v letních měsících.
Zimnímu smogu přitom nahrává několik faktorů. Jedním z nich je inverzní počasí, tedy situace, kde je teplota při zemi nižší než ve vyšších polohách. Kvůli tomu se vzduch prakticky nepromíchává. Inverze tedy funguje jako poklička, pod kterou se hromadí nečistoty. Čím déle inverze trvá, tím víc prachu a nečistot se hromadí a tím horší je i kvalita vzduchu.
Vzniku špatné kvality ovzduší také přispívají silné mrazy. „To s sebou samozřejmě nese například vyšší míru vytápění – a právě lokální vytápění je dlouhodobě obecně největším zdrojem suspendovaných částic (pozn. red. do vzduchu rozptýlených částic) v České republice,“ vysvětlil Brzezina v článku.
Obecně prachové částice vznikají nejčastěji při spalování. Kromě zmíněných malých kotlů v domácnostech, které často nemají žádné filtry se tak děje v motorech aut, v továrnách nebo elektrárnách.
Vzniku a šíření smogu v neposlední řadě napomáhá také mírný severovýchodní vítr, který prach přesouvá o stovky kilometrů dál. „Mírný vítr není příznivý, protože opět vede k menší míře promíchávání, a tedy kumulaci znečištění. Severovýchodní vítr pak pro změnu znamená, že se do Zlínského kraje dostává vzduch z Moravskoslezského kraje, kde byla smogová situace vyhlášena již o den dříve,“ napsal Brzezina.
Doporučení: Omezení venkovní fyzické námahy i větrání
Mikroskopické prachové částice, které jsou menší než 10 mikrometrů, tělo nedokáže zachytit, a při dýchání se tak dostávají do plic. Někdy přitom mohou být i karcinogenní.
Při zhoršení rozptylových podmínek by proto lidé měli snížit fyzickou námahu venku a pouze krátce větrat. Jelikož se na zvýšených hodnotách významně podílejí emise z automobilů, motoristé by měli zvážit nutnost každé jízdy.
Dětem, nemocným a starším lidem doporučují odborníci omezit pobyt venku, sportování a pobyt v zakouřených prostorách. Vhodné je posilovat imunitu přísunem vitaminů.
- Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů.
- Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy.
- Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky (VOC – z anglického názvu volatile organic compounds), které pak v organismu působí toxicky.
- Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.
- Zdroj: www.cistenebe.cz
