Kabinet Petra Fialy (ODS) zřídil funkci vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. Do funkce jmenoval bývalého náměstka na resortu obrany Tomáše Kopečného, informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který návrh připravil. Vláda se zabývala také legislativou související s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu.
Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny se stal Kopečný
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.
Nový zmocněnec bude podle Lipavského koordinovat českou humanitární, rekonstrukční, obrannou či hospodářskou pomoc Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko. Kopečný má v tomto ohledu propojit jednotlivé resorty a hovořit za Česko navenek při domlouvání mechanismů mezinárodní spolupráce.
Zřízení pozice je podle Lipavského logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace. „Protože máme celou škálu aktivit ať už vládních, podnikatelských, nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace,“ dodal šéf diplomacie.
Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. Pomohl také vytvořit systém spolupráce se zahraničím, vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.
Česko se chce podle tiskové zprávy Úřadu vlády zaměřit zejména na obnovu Dněpropetrovské oblasti. Nový zmocněnec bude také předsedat české části stálé pracovní skupiny pro rekonstrukci Ukrajiny, která bude zřízena v česko-ukrajinské Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.
Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dá půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované loni a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země.
Kabinet také prodloužil daňové úlevy za dary poskytnuté na pomoc Ukrajině i na letošní rok. Původně měly platit pouze loni. Uvolnil zároveň 6,96 miliardy korun z rozpočtové rezervy na proplácení náhrad na ubytování uprchlíků před válkou. Vyplývá to ze závěrů jednání kabinetu zveřejněných na internetových stránkách vlády.
Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude stejně jako loni možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné i v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.
Ukládání radioaktivního odpadu
Vláda zároveň schválila návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu. Upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních, řekl po jednání kabinetu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj návrh práva obcí oproti minulosti rozšiřuje, obce ho však dlouhodobě kritizují. Vláda se zároveň shodla na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i parlamentu.
Stát zákon připravuje kvůli snaze o urychlení stavby hlubinného úložiště. V Česku má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti brání.
„Jádro je základem naší energetiky a tento projekt je zásadní podmínkou jeho rozvoje,“ podotkl ministr už dříve k přípravám hlubinného úložiště. Schválení návrhu zákona je podle něj důležitou podmínkou k zajištění konce palivového cyklu pro další fungování jaderné energetiky v Česku. Zákon podle Síkely nastavuje pravidla jednotlivých řízení, kdy především stanovuje práva dotčených obcí. „V této podobě významně rozšiřuje práva i lhůty obcí. Zároveň tím posílíme legitimitu pro výběr lokality,“ dodal ministr.
Kabinet dále zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce se totiž úložišti dlouhodobě brání. Podle starostů zákon pravomoce obcí příliš nezvyšuje. Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, v minulých dnech požádala členy vlády o zásadní přepracování návrhu zákona. Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí během procesu spolurozhodování. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje SÚRAO.
Správa úložišť radioaktivních odpadů zahájí přípravu geologickoprůzkumných a výzkumných prací letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren má být vybráno v roce 2030. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Den samizdatu
Vydávání tiskovin vlastním nákladem v totalitních režimech možná připomene nový významný den. Vláda k příslušné novele skupiny koaličních poslanců, podle níž by se 12. říjen stal Dnem samizdatu, schválila pozitivní postoj, vyplývá z výsledků zasedání. V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhom.
Kabinet pošle zákonodárcům souhlasné stanovisko, i když v připomínkovém řízení se některé výhrady objevily. Neutrálně se k předloze postavilo ministerstvo vnitra, podle něhož by přílišné rozšiřování počtu významných dnů mohlo snižovat jejich symbolickou roli. Neutrálně, ovšem kritičtěji, se vyjádřil ministr školství Vladimír Balaš (za STAN), podle něhož by případné rozšíření okruhu významných dnů mělo být zdůvodněno jako nezbytné. Balaš upozornil na to, že Česko si 27. června připomíná Den památky obětí komunistického režimu, který zahrnuje všechny perzekvované.
Autoři novely, k nimž patří předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministr kultury Martin Baxa (ODS) a předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný, by chtěli Dnem samizdatu projevit úctu „k odvaze a hrdinství mužů a žen, kteří v jakémkoliv období nesvobody, zejména však v letech 1948 až 1989 během komunistické diktatury v bývalém Československu, riskovali či rovnou trpěli perzekucí ze strany státní moci, a to jen z důvodu realizace svých základních lidských práv a svobod“. Den by měl být podle předkladatelů také výrazem poděkování samizdatovým vydavatelům zakázaných knih a periodik za to, že „přinášeli myšlenky svobody i ostatním spoluobčanům“.
V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna.
V nynějším volebním období přibyly dva významné dny, a to z iniciativy Senátu. Den národního vzdoru připomíná 27. května atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk 25. června připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.
Jednotná doména
Ministři podpořili i návrh na postupný přechod internetových stránek státních orgánů na jednotnou doménu gov.cz, řekl ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj by přesun webů pomohl zlepšit bezpečnost a chránil domény proti útokům, také by zpřehlednil komunikaci občanů se státem.
Součástí přechodu na jednotnou doménu by podle Bartoše mělo být i grafické sjednocení internetových prezentací státní správy. „Když se dnes podíváte na jednotlivé weby ministerstev, je to historickým vývojem každý pes jiná ves, to nedělá státu dobré jméno,“ poznamenal.
Ministr zároveň zdůraznil, že přechod nebude okamžitý, ale potrvá několik let. Jednou z prvních organizací fungující v novém formátu by měla být vznikající Digitální a informační agentura (DIA), z už existujících internetových stránek by se měly nejprve přesouvat ty nejnavštěvovanější. Bartoš také uvedl, že i po přechodu na novou doménu zůstanou nějakou dobu funkční dosavadní internetové adresy ministerstev a úřadů.