Vláda schválila novelu energetického zákona. Ta dává státu možnost nastavit maximální výši výkupní ceny energií. Navrhla také zrušit více než deset tisíc nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou většinou formálně platné, ale již nepoužívané.
Vláda schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatty.
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 korun) za megawatthodinu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje.
Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 korun) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 korun) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 korun) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu.
Síkela a premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.
Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu sto miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.
Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex vyjádřil přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory.
Podle vyjádření bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) na Twitteru může sektorová daň (WFT) v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny narazit jak v EU, tak i u Ústavního soudu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo podle návrhu opatření stanovit správcem odvodů Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem ovšem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. Záložní variantou místo ERÚ jsou v návrhu orgány Finanční správy. Výběr odvodů by se měl podle přijatého návrhu řídit daňovým řádem.
Návrh na zrušení deseti tisíc norem
Vláda také navrhla zrušit tisíce formálně platných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou ale nepoužívané. „Naše právní prostředí je nepřehledné. Chceme snižovat byrokracii, proto jsme navrhli tato zákony zrušit,“ řekl premiér Fiala. V případě 6667 předpisů jde o takzvané obsolentní předpisy, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších 3616 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly, doplnil.
Nadbytečné předpisy se podle ministerstva mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě. Iniciativu nyní projedná parlament.
Modernizační fond
Vláda dále schválila nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny.
V praxi má HOUSEnerg pokrýt penězi pro již fungující dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ). Dotace z NZÚ lidem přispívají na zateplení domů, pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu. Nyní má NZÚ prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), po zařazení pod Modernizační fond bude financována z dražeb emisních povolenek. Podle Jurečky se počítá, že příjem z povolenek zhruba do roku 2030 bude činit 476 miliard korun.
Výstavbu škol a přednost vlaků
Na výstavbu škol přidá vláda půl miliardy korun. Jde o reakci a růst cen stavebních prací. Zejména základní školy chybějí v okolí Prahy i dalších velkých měst. „Objem peněz na výstavbu nových škol přesáhne 7,3 miliardy korun,“ uvedl premiér Fiala.
Vláda ve středu rozhodla o navýšení jednotkové ceny na vytvoření žákovského místa z osmi set tisíc korun na milion sto tisíc korun. V následujících letech by tak mělo vzniknout deset tisíc nových míst ve školách.
Náměstkyně ministra školství Martina Běťáková dodala, že okamžitě bude vypsána výzva pro šest obcí ve Středočeském kraji, které mají připravené projekty, otevřen bude i program pro obce po celém území státu, kde má vzniknout pět tisíc nových míst. Vycházet bude program z regionálních potřeb, mezi městy, kde chybějí místa, jmenovala například Plzeň, Liberec, Brno.
Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku energetických surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.
Přednost pro nákladní vlaky bude podle ministerstva dopravy možné využívat v konkrétních výjimečných a odůvodněných případech, kdy hrozí zpoždění dodávek pro energetický průmysl.
