Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotliví ministři teď začnou návrh s Schillerovou projednávat. Do konce září musí vláda rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Opozice plánovaný deficit kritizuje. Kabinet taky podle ní zatím nenavrhl žádné podstatné úspory. Ministryně financí, společně s Janem Skopečkem z ODS, bude hostem Událostí, komentářů od deseti hodin.
Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 390 miliard korun
5 minut
Události: Ministryně financí předpokládá na rok 2022 schodek rozpočtu 390 miliard
Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propuštění úředníků, investice za 189 miliard korun, průměrný růst důchodů o 758 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců či zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Pro letošní rok je schválen deficit 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
Návrh státního rozpočtu na rok 2022
Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun.
„Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná.
„Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020,“ upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Konsolidaci chce Schillerová dělat postupně, aby se ekonomika podle ní nedostala opět do recese.
Další nároky ministrů
Například ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) se nelíbilo, že v původním návrhu počítala šéfka resortu financí se zhruba půlmiliardovým škrtem na podporu živé kultury.
„V této podobě já pro to zvednout ruku nemohu. Samozřejmě, mám už na úterý domluvenou schůzku s paní ministryní Schillerovou a budeme hledat řešení. Ale tak, jak je to nyní postaveno, je ta kapitola strašně seknutá,“ uvedl před pondělním jednání vlády Zaorálek.
Nakonec ale dostal příslib, že dostane na kulturu víc peněz, a pro rozpočet hlasoval. Klíčový vládní návrh nakonec podpořili všichni ministři. Přesto, už teď požadují další miliardy.
„Já tam mám samozřejmě třeba od obcí investiční požadavky za víc než deset miliard,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Dohromady bychom se bavili zhruba o nějaké 1,2 miliardě korun,“ uvádí Richard Brabec (ANO) za svůj resort životního prostředí.
„Budu rád, kdyby se to zvedlo o miliardu,“ nastínil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) chtěl víc peněz pro resort dopravy. „Já osobně si myslím, že to budou zhruba dvě až tři miliardy a pak budeme zcela spokojení,“ avizuje Havlíček.
Návrh na růst plateb za státní pojištěnce
Přes 14 miliard na státní pojištěnce
S nejvyšším požadavkem ale přicházel na jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na zvýšení plateb státu pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané o 200 korun měsíčně chtěl 14,4 miliardy korun.
Před jednáním kabinetu oznámili své požadavky i vládní sociální demokraté. Třeba ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) bude chtít další miliardy na sociální služby. „Neexistuje, aby sociálním službám nerostly příští rok finanční prostředky,“ věří Maláčová.
„Budu samozřejmě kolegy upozorňovat na to, že jakýkoli větší zásek do toho rozpočtu bude na úkor škrtů,“ avizuje Schillerová.
„To, co je teď na stole, je asi maximum možného poté, co hnutí ANO, ODS a SPD prosadily zrušení superhrubé mzdy, což ten rozpočet stálo 130 miliard korun,“ hodnotí pak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Opozice upozorňuje na vysoký schodek
„Zkrátka nemůžeme se takhle zadlužovat, nevím, kdo to pak v budoucnu bude splácet,“ varuje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Pro nás je takový schodek naprosto nepřijatelný, my bychom si dokázali představit deficit dejme tomu na úrovni třeba 100 miliard korun,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„Schodek je vysoký jak pro příští rok, tak pro roky následující a hrozí, že budeme muset šlápnout na dluhovou brzdu, což znamená připravit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet,“ předpovídá místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.
Úřady, které mají dostat méně
Propady a navýšení pro ministerstva
Největší propad příjmů zatím ministerstvo financí naplánovalo dopravě. V meziročním srovnání pět miliard korun. Na škrty se podle všeho musejí připravit také Národní sportovní agentura i samotný úřad ministryně Schillerové.
Ministerstva, která mají dostat více
Tradičně největší nárůst se předpokládá u ministerstva práce a sociálních věcí. Hlavně kvůli důchodům má posílit o 27 miliard. Šest miliard navíc čeká životní prostředí a přibližně po pěti miliardách mají získat obrana a zdravotnictví.
Rozpočet ale stále nepočítá s některými vládními prioritami. Třeba s už zmíněným růstem plateb za státní pojištěnce o víc než 14 miliard nebo s vyššími přídavky na děti pro víc rodin. Za ně má stát zaplatit o pět miliard ročně navíc.
Vládní priority, které v rozpočtu nejsou