Vláda Andreje Babiše (ANO) podle expremiéra Mirka Topolánka nemohla včas zareagovat na podzimní rychlé šíření covidu-19, protože se řídí pouze průzkumy a zájmy svých voličských skupin. Topolánek to řekl v Interview ČT24. Domnívá se, že si postup vládních stran budou voliči pamatovat a že by po příštích volbách mohlo ANO skončit v opozici. Myslí si, že v budoucnu může být hlavním motivem české politiky souboj středopravicového liberálně-konzervativního bloku ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na jedné straně a na druhé spojenectví STAN s Piráty, které považuje expremiér za levicově liberální stranu.
V neděli 1. března přinesly testy na covid-19 prováděné v Česku první pozitivní výsledky. O dva týdny později vyhlásila vláda omezení pohybu, uzavření hranic a také povinnost nosit roušky. Česko nakonec z jarní části pandemie covidu-19 vyšlo z pohledu množství těžkých případů a obětí poměrně dobře ve srovnání s většinou dalších zemí. Podle Mirka Topolánka ale mohla vláda udělat i více.
Kabinetu, respektive poslancům vládních stran vyčítá i to, že se koncem ledna nechtěli pandemií zabývat, když to v téže době ve sněmovně navrhovala opozice. Topolánek připomněl šest otázek Bohuslava Svobody (ODS), které se týkaly připravenosti zdravotnictví na případnou velkou epidemii či zásob ochranných pomůcek.
„Jsem si jistý, že kdyby tam seděl jiný premiér a jiná vláda, tak by včas zřídili krizový štáb, včas zjistili, co jim chybí, šli by po bodech docenta Svobody, byli bychom daleko lépe připraveni a nepouštěli bychom lidi do Itálie,“ poznamenal Mirek Topolánek.
Druhá vlna je podle Topolánka důsledkem marketingové vlády
Podzimní fáze pandemie, kdy se v Česku začala nákaza šířit prakticky nekontrolovaně, je potom podle něj důsledkem toho, že je kabinet „marketingová vláda, která čistě jenom studuje průzkumy veřejného mínění a veškerá opatření jede jenom ve prospěch svých voličských skupin“.
Její přípravu na obě vlny pandemie srovnal s reakcí svého kabinetu na pandemii takzvané prasečí chřipky, která se začala šířit zkraje roku 2009, ale v Česku se nakonec výrazně neroznesla a Topolánkova vláda – která mezitím padla – zpětně čelila kritice za objednávku vakcín.
„Ten problém začal podobně: velká hrozba, okamžitě jsme aktualizovali pandemický plán, okamžitě jsme začali jednat o nákupu vakcín. Tehdy nás farmaceutické firmy tlačily do 30procentní zásoby vakcíny proti ptačí chřipce, my jsme nakoupili 10 procent a ty se nepochybně musely po nějaké době likvidovat. Ale jednali jsme naprosto racionálně,“ míní politik, který byl mezi lety 2003 a 2010 předsedou ODS a v letech 2006 až 2009 premiérem.
Očekává, že postup vlády a její výsledky nenechají bez reakce voliči. „Lidé si to budou pamatovat. Nekonání vlády a chaotické řízení (…) vede ke ztrátě důvěry,“ míní. Volby v příštím roce by podle Topolánka mohly být nakonec hlavně soubojem dvou volebních bloků – na jedné straně spojenectví Pirátů a STAN, na druhé volební koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Tyto tři strany se dohodly na společné kandidatuře ve volbách.
ODS, TOP 09 a lidovcům navrhuje expremiér volební stranu
Topolánek, za jehož vlády TOP 09 vznikla odtržením části jednoho ze dvou lidoveckých křídel a začala přetahovat voliče i od ODS, se domnívá, že volební spolupráce těchto tří stran je správná, ale že by společnou kandidaturu měly pojmout jinak.
„Jsem přítelem (toho), aby vytvořili volební stranu – ne kvůli 15 procentům, hranici vstupu do sněmovny, ale proto, že by to bylo hodnověrnější. Museli by si společný program a hlavní priority, kterých chtějí dosáhnout, srovnat ve stranách, které jsou rozdílné,“ poukázal.
Zároveň si myslí, že teprve po vyladění programu by měly tři strany hledat lídra. „Pokud se dopředu shodli, že to bude Petr Fiala, a rozdělili si místa na kandidátkách, tak to vidím jako diskutabilní,“ poznamenal expremiér.
Od očekávaného nového souboje si zároveň Topolánek slibuje, že „se paradigma české politiky posune od populistického, zájmového hnutí typu ANO, případně skomírajících levicových stran, do nového souboje liberálů a konzervativců“.
