Druhý předvolební speciál Událostí, komentářů se věnoval školství. Devět zástupců sněmovních stran debatovalo o dopadech pandemie na žáky a studenty – ačkoliv se pomalu vracejí do škol, ve srovnání s vrstevníky v Evropě se učili na dálku nejdéle. Více než deset tisíc dětí se také ocitlo zcela mimo vzdělávací systém.
Poslanec Karel Rais (ANO) připomněl, že se ve školství zvyšoval průměrný plat a za poslední čtyři roky byla oblasti věnována pozornost. „Loni na podzim vláda dala 1,2 miliardy korun na technické prostředky, které byly nutné na digitalizaci, na propojení studenta se školou,“ uvedl.
Podle něj je zásluhou školského výboru a společného politického tlaku, že se skupinu učitelů podařilo dostat do privilegovanější skupiny na očkování. „Považuji za klíčovou záležitost, aby učitelé byli očkovaní a potom řada problémů přejde. Vzhledem k těm dodávkám věřím, že se za měsíc či dva situace spraví tak, aby se mohli očkovat i mladší kolegové,“ sdělil.
Podle poslance Martina Baxy (ODS) se školy měly zavírat pomaleji, mohlo se více pracovat s dílčími opatřeními. „Mně vždycky v těch rozhodnutích chybělo opření se o data a nějaká perspektiva,“ řekl.
Baxa také poznamenal, že s dětmi se dalo cíleně pracovat, ale vláda si osvojila jednoduchá, plošná řešení. Pomohlo by podle něj každé „malé sportování za určitého počtu dětí“. „Speciálně u toho sportu ředitelé základních škol dlouhodobě říkali, že jsou schopni zajistit individuální sportování nebo sportování v malých skupinkách. Ptali se, jak se může ve velké tělocvičně, kdy sportuje šest dětí, šířit koronavirus?“ nastínil Baxa.
Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) zmiňoval, že školy se zavřely, například podniky ale nikoliv. „Mně vadilo, že jsme zavřeli školy a základní umělecké školy, ale vedle toho jsme měli otevřené podniky, kde bylo 40 lidí v openspacu, kteří do něj jeli narvaným autobusem,“ uvedl s tím, že pravidla nebyla vyvážena.
Individuální sportování dětí je podle něj také důležité, nemělo být nikdy zakázáno. „To, že necháme děti doma tloustnout, tak si zaděláváme na větší problémy, než kdybychom je nechali sportovat,“ míní.
Děti ke sportu je stále těžší namotivovat
I SPD podle svého poslance Pavla Jelínka kritizuje plošná opatření. Měla být podle něj více lokální. Má pak výhrady k testování dětí. „Pokud někteří rodiče nechtějí testování, tak bychom je do něj nutit neměli. V žádném případě neschvalujeme výtěrové testy,“ uvedl s tím, že neinvazivní testy jsou přijatelné.
Jelínek také prohlásil, že distanční výuka je nouzový stav. „Ve stavu, v jakém máme připojené školy na internet, je to přímo katastrofální,“ řekl. Podle něj je špatné uzavírat sportoviště, děti za rok podle něj ztratily návyky a bývají už po druhé nebo třetí hodině unavené.
Poslanec Ivo Pojezný (KSČM) také vidí prioritu v návratu dětí do škol. „Ony by se děti už dávno vrátily, pokud by byla dostatečná proočkovanost učitelů. Kdyby byli zařazeni do 1A kategorie, kterou jsme požadovali. Teď by stačilo pouze testovat děti, učitelé by byli bezpeční a návrat by byl o nějaký ten měsíc dříve,“ uvedl.
Podle Pojezného je také stále těžší namotivovat děti ke sportu, někteří se k němu už podle něj nevrátí. „Sklízíme plody finančního podcenění sportu za posledních 30 let,“ sdělil s tím, že došlo k prohloubení velké krize.
Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) tvrdí, že uzavření škol bylo bolestné, ale pochopitelné. Chybou podle ní bylo to, že ministerstvo přes léto „usnulo na vavřínech“, stejně jako jiné instituce, což Česko stálo uzavření škol na podzim a v zimě.
Valachová zmínila, že ve školství chybí férová pravidla namísto doporučení. Školy ale podle ní vycházely vstříc dětem, které měly problém s dálkovým studiem. „Znám spoustu konkrétních případů, kde ředitelé po celou dobu umožňovali dětem ohroženým školním neúspěchem přístup do školy a individuální výuku,“ sdělila. Podle ní je také třeba ocenit učitele nebo rychle obnovit školní sportovní kluby.
Složitost distanční výuky
Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že pokud je vzdělávání prioritou, je třeba činit vše pro bezpečný a co nejrychlejší návrat dětí do škol. Mluvil také o tom, že by volné kapacity na PCR testy mohly využít školy. Ocenil také pedagogické pracovníky. „Před učiteli smekám, protože distanční výuka není vůbec nic jednoduchého,“ podotkl. Děti je třeba namotivovat.
„Je tady velká role a odpovědnost rodičů. Školní kluby a sportování je třeba rozjet, ale proč ne celý amatérský sport? My budeme doplácet dlouhodobě na to, že jsme děti nechali obrazně řečeno přivázané u radiátoru. To jsou dopady na fyzickou kondici i psychické zdraví,“ sdělil Výborný.
Podle poslance Františka Váchy (TOP 09) neměli děti vůbec přestat chodit do školy, jejich zavření byla chyba. „Mělo se to udělat jinak. Měly se třeba zavřít některé závody, ale neměly se zavírat školy,“ sdělil.
Mluvil i o tom, že mělo být povolené sportování venku, po němž prý děti touží. „Ty větší děti normálně chodily ven. Skupinka patnácti dvaceti děcek si vzala skateboard a bavila se na chodníku, stejně jako by se bavila, kdyby byla venku na sportovišti organizovaně,“ upozornil Vácha.
Podle poslance Petra Gazdíka (STAN) chyběl v pandemickém školství individuálnější přístup, který by počítal třeba i s dětmi, které neměly možnost se do dálkové výuky zapojit. „Ředitelé škol měli dostat větší pravomoce k tomu, aby více oslovili rodiny těch žáků a aby měli možnost takové žáky učit třeba po menších skupinách, a to se nestalo,“ uvedl s tím, že je třeba vrátit dětem ztracený čas.
Opatření ve školství, ale i ve sportu dětí podle něj byla pouze plošná, což byla chyba. „Bralo se to jenom plošně. Kdyby si s tím vláda dala o něco víc práce, mohlo to být jednodušší, ale takhle to bylo jednodušší pro tu vládu,“ sdělil.
