V úterý přibylo přes 44 tisíc případů. Vláda postupně ruší opatření proti covidu

V úterý přibylo v Česku 44 301 případů covidu. U 37 627 lidí šlo o první potvrzenou nákazu, dalších 6674 se nakazilo opakovaně. S covidem je v nemocnicích 3553 hospitalizovaných, z toho 214 v těžkém stavu. Ve středu ministři projednali opatření, podle kterého už nebude pro vstup do restaurací a dalších provozoven nutné předkládat covidový certifikát. Od 1. března bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) z opatření platit prakticky jen nošení respirátorů.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Počet nových případů klesl v mezitýdenním srovnání o téměř 20 tisíc, u opakovaných nákaz došlo zhruba k třetinovému poklesu. Minulé úterý byl nárůst rekordní.

Laboratoře v úterý provedly zhruba 119 tisíc testů. Před týdnem jich bylo o polovinu více. V případě nejčastějších preventivních testů dosáhla pozitivita 23,19 procenta, minulé úterý byla jen těsně pod 23 procenty. U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, byl podíl pozitivních vyšší než 46 procent, stejně jako před týdnem. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, pozitivita stagnovala okolo 31 procent.

Vysoké počty nakažených v posledních týdnech způsobuje varianta omikron. Ta je sice výrazně nakažlivější než původně dominantní delta, zároveň ale podle dosavadních studií způsobuje méně závažný průběh. Přesto počty hospitalizovaných vzrostly na nejvyšší úroveň v letošním roce. Podle revidovaných údajů bylo v pondělí v nemocnicích s covidem více než 3700 pacientů, poté jich tedy mírně ubylo. Počty lidí v těžkém stavu zůstávají prakticky stejné.

Zátěž nemocnic je ale stále výrazně nižší než při některých předchozích vlnách. Například zhruba před dvěma měsíci bylo hospitalizovaných kolem sedmi tisíc pacientů, z toho přes tisíc ve vážném stavu. 

S koronavirem dosud v Česku zemřelo 37 612 lidí. V pondělí zemřelo s covidem 54 lidí, nejvíce od prvního lednového týdne. Na úterý zatím připadá dvacet úmrtí. Podobně jako v případě hospitalizací se ale i tyto údaje při dalších aktualizacích obvykle mění. 

Incidenční číslo se snížilo ve všech krajích Česka. V šesti z nich ještě zůstává nad hranicí 2000. Nejhorší situace je na jižní Moravě, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulých sedmi dnech 2202 nakažených. Následuje Liberecký kraj s incidencí 2152. Relativně nejlépe je na tom stále Karlovarský kraj, kde má incidenční číslo hodnotu 1580. 

Senátní výbory se neshodují na přijetí novely pandemického zákona

Senátní výbory mají odlišné postoje k vládní novele pandemického zákona. Ústavně-právní výbor doporučil plénu horní komory novelu, která mimo jiné rozšiřuje možnosti vydávání proticovidových opatření, zamítnout. Předlohu, která by dále umožnila posílat lidi do karantény či izolace také krátkou textovou zprávou, projednal i zdravotnický výbor. Ten naopak doporučil novelu schválit. Plénum se k ní sejde ve čtvrtek. 

„Zazněly pochybnosti ohledně hmotně-právní otázky ve vztahu k Ústavě ČR a k Listině základních práv a svobod,“ uvedl senátor Jan Holásek (za SEN 21 a Piráty) po jednání ústavně-právního výboru. Doplnil, že největší výtky měli členové k povinné karanténě po návratu ze zemí s vyšším rizikem nákazy po pozitivním antigenním testu. 

„Debata byla velmi konstruktivní. Podmínky novely podstatně změkčují některé normy pandemického zákona schváleného v předešlém období,“ uvedl předseda výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) s tím, že návrhu přítomní senátoři vyjádřili podporu. Pět členů hlasovalo pro a dva proti. 

Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit podle sněmovního znění novely do konce listopadu. Platný zákon předpokládá jejich účinnost do 28. února a vláda navrhovala prodloužení účinnosti zákona bez časového omezení. I v případě, že by Senát předlohu zamítl, by sněmovna měla dost času jeho veto přehlasovat. Vládní většina k tomu má v dolní komoře dostatečný počet poslaneckých hlasů.

Zrušení covidových certifikátů

Kabinet zrušil od půlnoci na čtvrtek prokazování takzvanými covidovými certifikáty. Podle soudu je nezákonné vyžadovat prokazování se certifikátem o prodělané nemoci či očkování v restauracích, ubytovacích zařízeních a na hromadných akcích.

Dál ale bude platit povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorách nebo početní omezení účastníků hromadných akcí. K pátku 18. února skončí zároveň plošné testování ve školách a firmách. 

Na kompenzace pro podnikatele má vláda vyčlenit pět miliard

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) vláda neschválila navrhované kompenzace pro podnikatele. Resort průmyslu s profesními svazy totiž dokončuje podmínky tak, aby více vyhověly jejich požadavkům.

Ministerstvo podle Síkely mění období, ve kterém se bude srovnávat propad tržeb, rozšíří náhrady na další odvětví. Místo minulý týden avizovaných zhruba tří miliard korun by měl kabinet na podporu vyčlenit kolem pěti miliard korun.

Síkela uvedl, že konečný návrh kompenzací by měl měla vláda projednávat příští týden. S vyplácením by se podle něj mělo začít nejpozději do čtyř týdnů. Programy bude muset schválit Evropská komise, proces je s ní ale podle Síkely předjednaný.

Ministr minulý týden představil nový návrh náhrad, kdy by na ně měli mít nárok podnikatelé, kteří zaznamenali ve druhém pololetí loňského roku propad tržeb alespoň o padesát procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Maximálně výše pomoci měla činit od 500 tisíc do 1,5 milionu korun. 

Reorganizace krajských hygien a změny Chytré karantény

Po  středečním jednání vlády uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), že chce do června dokončit reorganizaci Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS), aby byly připraveny na potenciální podzimní vlnu epidemie koronaviru. 

„Okamžitě, když jsme nastoupil na ministerstvo zdravotnictví, jsem zadal novelizaci zákona, který se týká hygien a této legislativy tak, abychom měli standardní zákon, který bude postihovat všechny epidemie,“ řekl ministr. Celý návrh na vládu předloží v červnu. 

Očekává ale, že proces jeho schvalování, který je třeba projednat i s opozicí, může trvat měsíce i rok. Z toho důvodu je podle něj potřeba schválení novely pandemického zákona, který zohlední všechna doporučení správních soudů.

Zmínil také, že provoz informačního systému Chytrá karanténa převezme od armády ministerstvo ministerstvo zdravotnictví. Vytvoření informačního systému podle Válka stálo zhruba miliardu korun a v současné době se o něj stará poměrně velký tým armády. „O ten systém nemůžeme přijít, musí ho dále někdo spravovat,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...