Úřad pro jadernou bezpečnost žádá stát o peníze navíc

Nahrávám video
Události: Financování SÚJB
Zdroj: ČT24

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

SÚJB musí nová zařízení, mezi které bude patřit také vůbec první malý modulární reaktor v Temelíně, licencovat. „Jedná se řádově o miliony korun a jedná se o navýšení v jednotlivých letech. Není to o tom, že je třeba navyšování v jednom roce, ale je potřeba to promítnout tak, jak ty jednotlivé úkoly budou před úřad předkládány postupem času,“ prohlásil ředitel sekce pro řízení a technickou podporu SÚJB Michal Merxbauer.

Peníze úřad potřebuje hlavně na posílení personálních kapacit. Loni měl 218 zaměstnanců, v následujícím období by potřeboval zhruba o čtvrtinu víc. Ty přitom nemusí být jednoduché sehnat: odborníků je nedostatek, navíc státní instituce často nedokáže konkurovat příjmům v soukromé sféře.

„Jedná se primárně o inspektorské pozice, to znamená pozice lidí, kteří se budou zabývat hodnocením a kontrolou jednotlivých činností,“ popsal Merxbauer. V příštích třech letech by se mělo zaplnit 52 pracovních pozic.

Jednání pokračují

Ministerstvo financí částku, která by úřadu mohla připadnout, zatím nekomentovalo, ohledně požadavků SÚJB budou probíhat další jednání. Jasněji by mohlo být koncem srpna, kdy resort zveřejní návrh státního rozpočtu na příští rok.

„Prioritou ministerstva financí při jednání se SÚJB ohledně výše jeho rozpočtové kapitoly na příští rok bude zajištění dostatečných finančních zdrojů na pokrytí všech nezbytných výdajů spojených s přípravou výstavby nových jaderných zdrojů,“ nechal se slyšet mluvčí resortu Stefan Fous.

Merxbauer varuje, že pokud nebude mít SÚJB volné kapacity na provedení všech aktivit spojených se schvalováním licence pro výstavbu jaderných reaktorů, celý proces se může protáhnout. Novým blokům má dát úřad zelenou do roka a půl od předložení dokumentace, potřebnou dobu ale může ovlivnit třeba i kvalita dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 1 hhodinou

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
16:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 5 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 12 hhodinami
Načítání...