Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) slíbil v Otázkách Václava Moravce předložit vládě do konce února zákon o ochraně oznamovatelů korupce a do poloviny roku novely zákonů o státním zastupitelství a o soudech a soudcích. Prezident Unie státních zástupců Jan Lata a soudce a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa to vítají. Baxa zároveň nabádá k práci na změně společenské atmosféry, abychom začali považovat za správné, že nahlásíme trestnou činnost, jíž se staneme svědky.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon o ochraně oznamovatelů korupce. Má především zvýšit jejich ochranu v oblasti pracovního práva, a to i v případě státních zaměstnanců. „Návrh předpokládá, že každý zaměstnavatel s nejméně padesáti zaměstnanci si bude muset zavést nějaký interní oznamovací systém,“ upřesňuje s tím, že něco podobného většinou už funguje, a jde tedy jen o to, takový systém rozvinout.
Například Nadační fond proti korupci však návrh kritizuje. Vadí mu, že nezavádí anonymizaci oznamovatelů ani materiální odměny pro ně. Kněžínek však nepovažuje odměnu za vhodnou, protože oznámení trestného činu je povinností každého občana. V tom s ním souhlasí i Baxa s Latou.
Baxa dodává, že kromě zákona je třeba i trpělivě pracovat na změně společenské atmosféry a pěstovat vědomí, že některé věci jsou nesprávné a nemá se o nich mlčet. „Pořád jsme ještě v setrvačnosti z minulé doby, kdy to slovo ‚ohlásit něco‘ má pejorativní význam. To udavačství, fízlování a tak podobně,“ vysvětluje.
Tuto atmosféru pokrytectví a lhostejnosti považuje za problematickou a zdůrazňuje, že je věcí nás všech, jaké vytvoříme prostředí a jak se bude vyplácet nebo nevyplácet někoho korumpovat.
Ministr Kněžínek chce zákon vládě předložit do konce února. Návrh se prý zdržel hlavně proto, že nasbíral asi dvě stě připomínek. Samosprávě například vadí rostoucí administrativní zátěž, ministerstvu financí zase rozpočtové náklady.
Nadační fond proti korupci kritizuje také přesun Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí z úřadu vlády na ministerstvo spravedlnosti. Kněžínek však říká, že takovéto uspořádání dává větší smysl a může vést k efektivnější činnosti Rady.
Zákon o státním zastupitelství
Do poloviny letošního roku by ministerstvo spravedlnosti chtělo předložit také novelu zákona o státním zastupitelství. Má hlavně posílit roli státních zástupců a jejich nezávislost na politicích dle doporučení skupiny států Rady Evropy proti korupci nazvané GRECO.
Zavádí funkční období pro nejvyššího státního zástupce, které navrhuje sedmileté. V souvislosti s tím mění i pravidla pro jeho odvolávání, což dnes může udělat vláda na návrh ministra spravedlnosti bez udání důvodu. Nově by mělo odvolání být vždy vázáno na kárné provinění. Lata je s těmito principy spokojen.
Ministr chce tento návrh spojit s novelou zákona o soudech a soudcích, protože i v ní se řeší problematika kárných řízení. I ji slíbil předložit vládě do konce pololetí.
Zákon o soudech a soudcích
Jejím cílem je zákonně kodifikovat jasná pravidla pro vstup do soudcovské funkce i přeřazení na jiný soudcovský post. Pravidla by měla být jasná, stejná pro všechny a přísnější než dnes. „Konečně,“ reaguje na to Baxa. Výběr soudců je podle něj klíčová záležitost, protože ti pak působí dlouhá léta a jejich odvolání je poměrně náročné.
Zásadní otázkou je podoba kritérií, která bude muset zájemce o soudcovskou funkci splnit. Kněžínek mluví například o délce praxe při přestupu k jinému soudu nebo o kvalitě rozhodování hodnocené interně v rámci justice.
Baxa nabízí jako vhodná kritéria také schopnost organizace času, množství průtahů, vedení týmu, dalšího vzdělávání soudců, přesvědčivosti, nebo působení na účastníky řízení. „Někdy je soudce tak přesvědčivý, že ty strany se ani neodvolávají,“ podotýká.
Kněžínek s mnohým souhlasí a při výběru předsedů soudů chce zohledňovat hlavně manažerské schopnosti. Chce také upravit kárné řízení, které by mělo být nově dvouinstanční, jak doporučuje GRECO.
Navrhuje i umožnit vstup do soudní soustavy lidem zvenku. Baxa není proti tomu, aby se soudci stávali lidé ze státní správy, akademického prostředí nebo advokacie. „Za stejných a transparentních kritérií,“ upozorňuje však.
Trestní řád
Ministerstvo připravuje také nový trestní řád. „Předpokládám, že ještě do konce letošního roku bude představen finální text určený k první odborné diskusi,“ říká. Nepovažuje však za reálné, aby návrh šel do sněmovny ještě před řádnými sněmovními volbami. Hodlá ho však předat svému nástupci tak, aby mohl putovat co nejdřív do sněmovny nové.
