Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v Událostech, komentářích uvedl tři důvody, proč nezveřejnil údajné pokusy prezidenta o ovlivňování soudu v živých kauzách hned. Jednak by tím zatížil soudce, kteří měli dané kauzy na starost, jednak by mohl být obviněn ze zasahování do výběru svého nástupce a jednak se prý Zemanovy pokusy časem zintenzivňovaly. Řekl také, že je nezanesl do žádných spisů. K tématu se vyjádřili ještě poslanci Miroslav Kalousek (TOP 09) a Zdeněk Ondráček (KSČM).
Baxa říká, že s informacemi o schůzce s prezidentem neobíhal redakce, ale odpovídal na otázky novinářů, které následovaly po článku Respektu ze 7. ledna o stycích hradních úředníků s představiteli justice a reakci kancléře Vratislava Mynáře na něj. Proto dal k tématu 16. ledna interview Deníku N. „Za každou větou z toho rozhovoru stojím,“ zdůraznil Baxa.
Myslí si, že kdyby informace zveřejnil rovnou, byl by obviněn, že zasahuje do v té době probíhajícího prezidentova výběru nového šéfa Nejvyššího správního soudu (NSS). Nechtěl s informacemi o Zemanově údajném ovlivňování vystoupit hned také proto, aby se o něm nedozvěděli soudci, kteří v daných kauzách rozhodovali.
Tlak prezidenta se podle něj také stupňoval. „Když se vám takové věci stanou poprvé, tak tomu nechcete ani věřit. Podruhé je to trapné, stydím se za to, ale nějak to ještě zkusím vysvětlit,“ popsal pocity s prvními setkáními s údajným ovlivňováním ze strany hlavy státu. Postupně však začal chápat jako problém, když se z takové komunikace stával styl, a obzvlášť ve chvíli, kdy se soud personálně proměňoval.
Nakonec dospěl k tomu, že je třeba vystoupit na veřejnost. „Když ti, kteří by měli respektovat dělbu moci, měli by být zdrženliví a nezasahovat do soudního rozhodování, když zkrátka to sami nevědí, tak je třeba jim to říct, aby se vrátili do těch mezí, kam patří,“ prohlásil Baxa.
Baxa: Zápis o schůzkách není, informoval jsem kolegy
Průběh schůzek nezapisoval do spisů, jen o něm neformálně informoval některé kolegy. „Stěžovat si na jednoho člena exekutivy jinému členu exekutivy, to mi přišlo jako úplně marné,“ řekl.
Odmítl Zemanova čtvrteční slova, že s obviněním hlavy státu vystoupil kvůli zatrpklosti způsobené výběrem jeho nástupce v čele NSS. Zopakoval své výhrady k tomu, že Michal Mazanec nemůže kvůli věku vykonat celý svůj mandát. Osobně proti němu nic nemá a standardně s ním spolupracuje.
Zeman ve čtvrtek 24. ledna řekl, že si myslí, že se mu Baxa svými komentáři mstí kvůli jmenování Mazance jeho nástupcem v čele Nejvyššího správního soudu. „On si opravdu toužebně přál, aby doktor Mazanec, který mu před tím dělal místopředsedu, nebyl jeho nástupcem,“ uvedl prezident a pokračoval: „Ať už to nazveme mstou, možná bych spíše mluvil o frustraci či zklamání, tak jsem nevyhověl jeho přání a on je mrzutý,“ dodal Zeman.
Téma se objevilo na začátku ledna
Kauzu odstartoval týdeník Respekt, který v pondělí 7. ledna napsal, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce různých soudů. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem prý například probíral služební zákon a případ Lesní správy Lány. Údajně se snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmů a loni podle týdeníku volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Mynář o dva dny později zveřejnil video, v němž odmítl, že by se na schůzkách pokoušel ovlivňovat soudce. Chodil na ně prý s vědomím prezidenta Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu.
Baxa potom v rozhovoru pro Deník N ze 16. ledna obvinil prezidenta i kancléře, že se pokoušeli ovlivňovat i Nejvyšší správní soud v době, kdy ho Baxa vedl. Mynář mu poslal dopis ve věci Plzeňské teplárenské, z něhož soudce pochopil, jaké rozhodnutí Hrad očekává.
Prezidentovi prý velmi záleželo na rozhodnutí ve věci nejmenování tří profesorů. Podle Baxy téma zvedl mezi čtyřma očima na Hradě. Prý mu řekl, jak má soud rozhodnout, a na námitku, že o tom rozhoduje jiný soudce, odvětil, že Baxa je jeho šéf a má to zařídit. Vzápětí prý prezident naznačil, že v případě „správného“ rozhodnutí může Baxu jmenovat předsedou Ústavního soudu.
Zeman ve čtvrtek 24. ledna večer poukázal na to, že současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský končí ve funkci o několik měsíců později než hlava státu. Nemohl prý proto tedy tento post nikomu slibovat. Rychetský ovšem v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele ÚS pravděpodobně nedokončí.
Chování prezidenta a jeho kancléře vyvolalo kritiku ze strany opozičních stran. Poslanci proto Baxu, Šimíčka i Mynáře pozvali na zasedání sněmovního podvýboru pro justici konaného ve středu 23. ledna. Tam všichni zopakovali a rozvinuli svá dosavadní stanoviska.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) během interpelací následující den řekl, že pokud prezident Baxovi skutečně navrhl funkci za rozhodnutí v živém případu, byl by to podle něj trestný čin.
Kalousek věří Baxovi, Ondráček nechce dělat závěry bez důkazů
Komunistický poslanec Ondráček je přesvědčen, že není vytýčená hranice mezi tím, co si prezident k soudcům dovolit smí a co už ne. „Není vytýčená legislativně a není vytýčená nijak,“ prohlásil.
Baxa si podle něj v některých věcech protiřečí. Například mu vadí, že zdůrazňuje rovnost občanů před zákonem a potom kritizuje za komunikaci na některá témata prezidenta, zatímco hypotetické babičce by podobné dotazy prominul.
Poslanec TOP 09 Kalousek oponoval, že ona babička nemá významné ústavní pravomoci vůči soudcům, zejména jmenovací. „Toto vypadá, že tady došlo k pokusu vzájemného zobchodování pravomocí prezidentských za pravomoci soudcovské,“ myslí si. Právní stát podle něj zaručují pojistky v podobě dělby moci a ty by takovým obchodováním byly narušeny.
Podle Ondráčka na středečním jednání sněmovního podvýboru pro justici prý také Baxa odmítl, že by touto kauzou byla ohrožena nezávislost justice. Ani ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého kontaktoval kancléř Vratislav Mynář, prý podle Ondráčka neřekl, že by došlo k ovlivňování, prezident se prý jen ptal.
Ondráčkovi také vadí, že Baxa údajné pokusy o ovlivňování nezanášel do spisů. To by podle něj stavělo celou situaci do jiného světla. „Ta časová prodleva dvou, tří, čtyř let, ta tomu dává velmi velký stín,“ sdělil. V situaci, kdy známe jen protichůdná tvrzení obou účastníků sporu, nelze podle Ondráčka k ničemu dospět, protože neexistují důkazy.
Kalousek je přesvědčen, že Baxově verzi napovídá i to, že prezident prý používá obchodování s pravomocemi ve vztahu s premiérem. Vychází i z toho, že oba aktéry sporu léta osobně zná. „Je mi úplně jasné, komu mám věřit,“ zdůraznil poslanec TOP 09. Ondráček kritizoval rozhodování o vině jen na základě osobních zkušeností.
Oba poslanci se nakonec shodli na víře, že česká justice je nezávislá.
