Peněžité náhrady, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, zřejmě budou podléhat zdanění, schválila ve středu sněmovna, stejně jako návrh upravující na přechodnou dobu postavení Britů v Česku pro případ, že Spojené království vystoupí z Evropské unie bez dohody. Poslanci také odhlasovali, že by děti a vnuci českých emigrantů mohli snáz dosáhnout na české občanství. Odpoledne zákonodárci přehlasovali Senát a odsouhlasili změny služebního zákona. V podvečer pak řečnili o poplatcích za veřejné rozhlasové a televizní vysílání. Kvůli několikahodinové rozpravě ale tento bod jednání už nestihli rozhodnout.
Poslanci přehlasovali Senát, vláda bude moci odvolávat tajemníky na ministerstvech
Vláda pravděpodobně bude moci z popudu příslušných ministrů odvolávat státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech. Opětovně to ve středu prosadila ve sněmovně koalice ANO a ČSSD s pomocí SPD a KSČM, když přehlasovala odmítavé stanovisko Senátu. Podle kritiků bude tato změna znamenat návrat k politizaci státní správy.
Premiér a předseda ANO Andrej Babiš výtky odmítl s tím, že jeho hnutí prosadilo depolitizaci státní správy. Novelu služebního zákona odmítlo vedle opozice také uskupení Rekonstrukce státu a Odborový svaz státních orgánů a organizací.
„Chceme mít možnost, když úředník nepracuje, neplní, možnost ho vyměnit,“ reagoval před poslanci na kritiku premiér Andrej Babiš. Podle něj byla státní správa před přijetím služebního zákona během deseti let obsazena adepty bývalých vládních stran. „Naopak chceme státní správu otevřít, aby přišli další odborníci,“ dodal s tím, že předchozí vlády státní správu „zabetonovaly“ a „obsadily kámošema“.
Mikuláš Ferjenčík (Piráti) označil za absurdní, pokud má premiér za nestranného úředníka i ministra dopravy Dana Ťoka, který byl jedním z volebních lídrů ANO.
„Jen aby to nevypadalo, že pan předseda zavedl něco nového, co nikdy nebylo, chtěl bych připomenout, že jsem byl ve vládě Petra Nečase jako nepolitický odborník. Takže ta praxe, že ve vládách byli lidé, kteří nebyli členy politické strany, to není nic nového,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. „Vy se teď pokoušíte o novou politizaci státní správy tak, aby vám to vyhovovalo,“ dodal Fiala na adresu Babiše.
Záměr vládnoucího hnutí ANO kritizoval také předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. „Na ministerstvech vládne strach a lidé nechtějí hovořit o tom, jakým způsobem dochází k vyhazování nepohodlných lidí,“ řekl ve sněmovně. Pro návrh na změnu služebního zákona nakonec zvedlo ruku 113 poslanců z nutného počtu 101 hlasů.
Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) novela umožní ministrům odstranit během půl roku všechny nepohodlné úředníky s pomocí jejich špatného služebního hodnocení. Novela ale také prodlužuje lhůtu, během níž jsou úředníci hodnoceni, ze 40 na 60 služebních dnů. Pokud by byli shledání nevyhovujícími, měli by mít na nápravu 90 místo 40 dnů.
Novelu služebního zákona odmítl vedle opozice rovněž Odborový svaz státních orgánů a organizací a organizace Rekonstrukce státu. Ta v ve středeční reakci uvedla, že poslanci vykostili služební zákon, ze kterého takto zmizí pojistky před politickými tlaky. „Pokud se vláda rozhodne volnějších pravidel využít a provést zásadní politické čistky na všech úrovních státní správy, služební zákon jim v tom už nedokáže zabránit,“ uvedl vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický. Dotčení úředníci se podle něj budou moci bránit jen u soudu. Změny jdou zcela proti původnímu smyslu zákona, dodal.
Děti a vnuci emigrantů možná dosáhnou snáz na české občanství
Sněmovna v prvním čtení podpořila i senátní novelu, která by umožnila dětem a vnukům československých emigrantů získat české občanství zjednodušeným způsobem. Předloha odolala návrhu SPD na zamítnutí a míří k posouzení do bezpečnostního a ústavně-právního výboru.
Novela počítá s tím, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu obsahovala v minulosti tehdejší vládní novela zákona o státním občanství, sněmovna ji ale vyškrtla. Senátu se následně nepodařilo prosadit, aby v předloze zůstala. V dolní komoře převládl argument, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v zemi nebyli.
„Na jedné straně byla nadšeně přijata možnost dvojího občanství. Na druhé straně (vládní novela ve schváleném znění) mnohdy rozdělila rodiny, kdy jedno dítě, které se narodilo před možností dvojího občanství, má jiné státní občanství než dítě, které se narodilo po tomto datu,“ stojí v důvodové zprávě. Postihlo to podle senátorů především rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948.
„Nevidím důvod, proč změnu do zákona vkládat,“ řekl zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM), který ale propuštění předlohy do výboru ve svém vystoupení před plénem podpořil. Návrh na zamítnutí neúspěšně prosazovala Karla Maříková (SPD). „Nevím o tom, že by toto téma ve společnosti rezonovalo,“ podotkla. Argumentovala také dopady na státní rozpočet.
Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli navíc přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů.
Prohlášením nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinnosti vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany. Vláda se k senátní úpravě postavila kladně.
Diskuse o ochraně autorských děl neměla výsledek
Zákonodárci ve středu také schválili novelu volebních zákonů, která má omezit chybovost při sčítání voličských hlasů. Přijali ji v senátní verzi, tedy s technickými zpřesněními některých ustanovení. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Mezi předlohy, které vrátil Senát, patřila i novela autorského zákona. Ta by v senátní verzi osvobodila od poplatků veřejně přístupné provozovny, v nichž například reprodukovaná hudba tvoří pouze kulisu a není předmětem podnikání. Umělci s tím nesouhlasí, přijetí návrhu podle nich mimo jiné naruší princip vlastnických práv.
Diskuse o tom, co je to duševní vlastnictví a kdy poplatky za užití díla vybírat a kdy ne, zabrala poslancům několik hodin. Před hlasováním si až do konce jednacího dne vyžádaly přestávku kluby vládního hnutí ANO a ČSSD. Poslanci se tak budou moci k hlasování vrátit nejdříve ve čtvrtek, pokud dokončení schvalování novely autorského zákona zařadí na program jednání.
Omezení plátců autorských poplatků prosadil v horní komoře senátor Ivo Valenta (za Soukromníky). Zdůvodnil to tím, že autorské svazy se domáhají poplatků i tam, kde to není důvodné. Podle něj lidé nechodí do hospod kvůli tomu, že jim tam z rádia hrají jejich oblíbené písničky.
Proti se postavilo nejen ministerstvo kultury, ale také prostřednictvím petice na 1600 umělců. Podle nich je senátní návrh v rozporu s právem Evropské unie a rozhodovací praxí Soudního dvora EU.
Obhájci senátního návrhu namítali, že novela neokrádá autory, protože jen ruší duplicitní placení autorských poplatků. Například Jakub Michálek (Piráti) v této souvislosti kritizoval „hamižnost“ kolektivních správců autorských práv. Podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) a Heleny Válkové (ANO) je ovšem třeba problém řešit systémově.
„Zpívám ve sboru, no já už noty do ruky nevezmu, na papíru už vůbec ne. Až mě někdo udá, tak mě oběsí,“ svěřil kolegům ve sněmovně Vlastimil Válek (TOP 09). „Budeme se muset spojit s baletkami, aby si ty noty nechaly vytetovat na záda,“ dodal.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš označil za „organizovaný zločin“ zpěv České mše vánoční na hlavním nádraží. Podle ministryně Kláry Dostálové (za ANO) za to postih nehrozí, protože autor mše Jakub Jan Ryba je po smrti více než 70 let. Sedmdesát let po úmrtí umělce trvají jeho autorská práva, Ryba zemřel v roce 1815.
Původní vládní novela má kvůli EU usnadnit zrakově postiženým lidem dostupnost literatury nebo notových záznamů, na které se vztahují autorská práva, v jim přístupných formátech. Senát chtěl navíc umožnit všem přístup k notovým záznamům, jejichž autor není znám.
