Nadprůměrné prosincové srážky a vydatné sněžení posledních dní dokázalo svlažit českou krajinu a dodat vodu tuzemským přehradám. Ve větších hloubkách na úrovni podzemních vod se však srážkový deficit podle hydrologů stále nepodařilo zažehnat. Česko tak sice může být nasycené vodou – pouze ale ve svrchních dvaceti centimetrech půdy.
Sucho zatím neporazil ani sníh. Dost vody je v Česku jenom těsně pod povrchem
3 minuty
Reportáž: Přívaly sněhu plní přehrady, sucho ale nezažehnaly
V Krkonoších v pondělí ráno naměřili přes dva metry sněhu. Na Labské boudě šlo o 215 centimetrů, na Sněžce o 205 centimetrů… a podobně štědré sněhové nánosy hlásily měřicí stanice na hraničním hřebenu Šumavy nebo na Lysé Boudě v Beskydech. Tam dokonce chybí už jen necelý půlmetr do zdolání historického maxima ze začátku sedmdesátých let, kdy pokrývka o šest čísel přesáhla dva a půl metru.
„Výška sněhu je v některých oblastech opravdu nadprůměrná,“ potvrzuje v první bilanci letošní zimy meteorolog České televize Michal Žák a dodává, že jen mezi nedělním a pondělním ránem přibylo na některých výše položených místech Česka i třicet nových bílých centimetrů.
Z posledních měření (která navíc nezohledňují víkendové sněžení) pak vyplývá, že v Česku ve sněhu leží bezmála 1,3 miliardy kubických litrů vody. To odpovídá téměř dvěma orlickým přehradám, a nejen podle meteorologů, ale i podle hydrologů je tak letošní zima příznivější než ta loňská.
Když nasněží a neodteče
Za žádoucí bonus letošní zimní sezony se dá považovat především střídání vyšších a nižších teplot. V níže položených oblastech díky tomu neleží stálá zmrzlá pokrývka, ale napadaný sníh průběžně odtává a vsakuje se. Množství vody v půdě je proto vyšší – a díky srážkám z posledního týdne ukazují aktuální data meteorologů na většině českého území nasycenost přesahující sedmdesát procent.
Radost z možného zažehnání sucha, které v uplynulém roce trápilo celou republiku, by ale byla předčasná. Voda se drží jenom ve vrchních dvaceti centimetrech a do větších hloubek vláha dosud nepronikla.
„Bylo by potřeba, aby víc napršelo nebo nasněžilo i ve středních a nižších polohách. A aby někdy v březnu, kdy sníh pravděpodobně odtaje, všechno odtávalo rozumným způsobem, to znamená v přiměřené délce,“ konstatuje hydrolog Ladislav Kašpárek.
Za pravdu mu dává i meteorolog Žák: „Kdyby dorazilo výrazné oteplení doprovázené s deštěm a silným větrem, tak bude vsakování vody do půdy velmi omezené a velká část vody může odtéct bez užitku.“
Model vlhkosti půdy
Očekávané příbytky sněhu
Nasycené přehrady, vyschlý střed Čech
Letošní zima, srážkově nadprůměrný prosinec i začátek ledna tak dosud vedle svrchních vrstev půdy živila hlavně přehrady. Již zmiňovaný Orlík je naplněný z 88 procent, Lipno z devětaosmdesáti a jihomoravské Nové Mlýny a přehrada Vranov z dvaadevadesáti, respektive sedmasedmdesáti procent. Právě tam byl přitom ještě v říjnu patrný výrazný deficit. Novomlýnská nádrž dosahovala poloviny svého objemu, Vranov šestačtyřiceti procent.
Podle meteorologa Žáka ale ani tyto údaje nejsou spásné. „Vody v řekách výrazně přibylo, to ale neznamená, že by na větsině toků teklo více než sto procent obvyklého lednového normálu. Jsme spíše pod normálem, nejčastěji mezi padesáti a devadesáti procenty,“ upozorňuje.
Jaká bude druhá půle zimy
Že současné vydatné sněžení na nasycení krajiny vodou nestačí, pak potvrzuje i opětovný pohled na mapu republiky. Necelé tři čtvrtiny republiky jsou sice svlažené, sucho ale i dnes stále zůstává v oblastech mezi Prahou a Ústím nad Labem, v částech Ostravska a na některých místech jižní Moravy.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začali teploty soustavně měřit; průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
Odpověď na otázku, zda letošní zima svede suché důsledky horkého roku zažehnat, tak v tuto chvíli zní: Dosud se jí to nepovedlo. A jestli se jí to povede, jasné není. „Situace v horských oblastech je poměrně dobrá, horší je v oblastech pod pět set metrů, kde sněhu není zdaleka tolik, aby se to na hladinách spodních vod výrazně projevilo,“ uvádí Žák. „Je otázka, jaká bude druhá polovina zimy.“
14 minut
Meteorolog Žák: Na horách je sněhu dost, v nížinách chybí