Nadprůměrné prosincové srážky a vydatné sněžení posledních dní dokázalo svlažit českou krajinu a dodat vodu tuzemským přehradám. Ve větších hloubkách na úrovni podzemních vod se však srážkový deficit podle hydrologů stále nepodařilo zažehnat. Česko tak sice může být nasycené vodou – pouze ale ve svrchních dvaceti centimetrech půdy.
Sucho zatím neporazil ani sníh. Dost vody je v Česku jenom těsně pod povrchem
Reportáž: Přívaly sněhu plní přehrady, sucho ale nezažehnaly (zdroj: ČT24)
V Krkonoších v pondělí ráno naměřili přes dva metry sněhu. Na Labské boudě šlo o 215 centimetrů, na Sněžce o 205 centimetrů… a podobně štědré sněhové nánosy hlásily měřicí stanice na hraničním hřebenu Šumavy nebo na Lysé Boudě v Beskydech. Tam dokonce chybí už jen necelý půlmetr do zdolání historického maxima ze začátku sedmdesátých let, kdy pokrývka o šest čísel přesáhla dva a půl metru.
„Výška sněhu je v některých oblastech opravdu nadprůměrná,“ potvrzuje v první bilanci letošní zimy meteorolog České televize Michal Žák a dodává, že jen mezi nedělním a pondělním ránem přibylo na některých výše položených místech Česka i třicet nových bílých centimetrů.
Z posledních měření (která navíc nezohledňují víkendové sněžení) pak vyplývá, že v Česku ve sněhu leží bezmála 1,3 miliardy kubických litrů vody. To odpovídá téměř dvěma orlickým přehradám, a nejen podle meteorologů, ale i podle hydrologů je tak letošní zima příznivější než ta loňská.
Když nasněží a neodteče
Za žádoucí bonus letošní zimní sezony se dá považovat především střídání vyšších a nižších teplot. V níže položených oblastech díky tomu neleží stálá zmrzlá pokrývka, ale napadaný sníh průběžně odtává a vsakuje se. Množství vody v půdě je proto vyšší – a díky srážkám z posledního týdne ukazují aktuální data meteorologů na většině českého území nasycenost přesahující sedmdesát procent.
Radost z možného zažehnání sucha, které v uplynulém roce trápilo celou republiku, by ale byla předčasná. Voda se drží jenom ve vrchních dvaceti centimetrech a do větších hloubek vláha dosud nepronikla.
„Bylo by potřeba, aby víc napršelo nebo nasněžilo i ve středních a nižších polohách. A aby někdy v březnu, kdy sníh pravděpodobně odtaje, všechno odtávalo rozumným způsobem, to znamená v přiměřené délce,“ konstatuje hydrolog Ladislav Kašpárek.
Za pravdu mu dává i meteorolog Žák: „Kdyby dorazilo výrazné oteplení doprovázené s deštěm a silným větrem, tak bude vsakování vody do půdy velmi omezené a velká část vody může odtéct bez užitku.“
Model vlhkosti půdy
Očekávané příbytky sněhu
Nasycené přehrady, vyschlý střed Čech
Letošní zima, srážkově nadprůměrný prosinec i začátek ledna tak dosud vedle svrchních vrstev půdy živila hlavně přehrady. Již zmiňovaný Orlík je naplněný z 88 procent, Lipno z devětaosmdesáti a jihomoravské Nové Mlýny a přehrada Vranov z dvaadevadesáti, respektive sedmasedmdesáti procent. Právě tam byl přitom ještě v říjnu patrný výrazný deficit. Novomlýnská nádrž dosahovala poloviny svého objemu, Vranov šestačtyřiceti procent.
Podle meteorologa Žáka ale ani tyto údaje nejsou spásné. „Vody v řekách výrazně přibylo, to ale neznamená, že by na větsině toků teklo více než sto procent obvyklého lednového normálu. Jsme spíše pod normálem, nejčastěji mezi padesáti a devadesáti procenty,“ upozorňuje.
Jaká bude druhá půle zimy
Že současné vydatné sněžení na nasycení krajiny vodou nestačí, pak potvrzuje i opětovný pohled na mapu republiky. Necelé tři čtvrtiny republiky jsou sice svlažené, sucho ale i dnes stále zůstává v oblastech mezi Prahou a Ústím nad Labem, v částech Ostravska a na některých místech jižní Moravy.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začali teploty soustavně měřit; průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.
Odpověď na otázku, zda letošní zima svede suché důsledky horkého roku zažehnat, tak v tuto chvíli zní: Dosud se jí to nepovedlo. A jestli se jí to povede, jasné není. „Situace v horských oblastech je poměrně dobrá, horší je v oblastech pod pět set metrů, kde sněhu není zdaleka tolik, aby se to na hladinách spodních vod výrazně projevilo,“ uvádí Žák. „Je otázka, jaká bude druhá polovina zimy.“
Meteorolog Žák: Na horách je sněhu dost, v nížinách chybí (zdroj: ČT24)