Stát by mohl odškodňovat rodiče, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Sněmovna ve středu v prvním kole podpořila vládní návrh, jenž odškodnění zavádí. Normou se bude před dalším schvalováním zabývat zdravotnický výbor dolní komory. Poslanci se ve středu věnovali také novele o elektronických komunikacích nebo prodeji ostravské huti ArcelorMittal.
Stát by mohl odškodnit rodiče za nežádoucí následky očkování. Sněmovna návrh podpořila
Žádosti o odškodnění by podle předlohy posuzovalo ministerstvo zdravotnictví, které by náhradu za způsobenou majetkovou i nemajetkovou újmu vyplácelo do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař či výrobce vakcíny. Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že by celková výše odškodnění nepřesáhla 100 milionů korun ročně. Maximální výši odškodnění návrh nestanoví.
Ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.
Podmínkou odškodnění je žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit na soudy do čtyř let. Předložení podobného zákona slibovalo ministerstvo zdravotnictví už před třemi lety, kdy se problematikou zabýval Ústavní soud.
Kvůli obtížnému prokazování návrh nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. „Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ uvedlo ministerstvo.
Anafylaktický šok je alergická reakce, při níž se objeví otok, vyrážka, dušení a nízký krevní tlak. Branchiální neuritida je ztráta pohyblivosti paže či ramene, artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Encefalopatie je postižení mozku. V ostatních případech bude ministerstvo posuzovat nárok na odškodnění podrobněji.
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.
Lhůta na převod telefonního čísla má být kratší
Na středečním jednání poslanci kromě návrhu, který se týká očkování, schválili také novelu o elektronických komunikacích, jež snižuje pokuty za přechod k jinému mobilnímu operátorovi a zkracuje lhůty pro převod telefonního čísla.
Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi by podle novely měla klesnout z dvaceti procent na pět procent z ceny, která ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. V případě ukončování smlouvy na dobu určitou by lidé po třech měsících jejího trvání nehradili nic. Doba pro převedení čísla při změně mobilního operátora by se měla zkrátit z deseti na dva dny. Zákazník by při přechodu ke konkurenci také nemusel kontaktovat svého dosavadního operátora.
Poslanec ANO Patrik Nacher avizoval pozměňovací návrh, který by měl předlohu dál upřesnit. Například převod čísla by měl trvat dva pracovní, nikoli dva kalendářní dny, aby byla lhůta splnitelná, když zákazník ukončí smlouvu v sobotu nebo v neděli. Měl by také vzniknout kalkulátor, díky němuž by si klienti mohli nezávisle porovnat ceny jednotlivých operátorů.
Poslanci schválili novelu zákona o elektronických komunikacích (zdroj: ČT24)
Opoziční ODS sice předlohu podporuje, soudí však, že problém současných cen v zásadě nevyřeší. „Jediné, co může pomoci, je zvýšení konkurence vstupem nového operátora,“ řekl předseda občanskodemokratických poslanců Zbyněk Stanjura.
Zato Piráti nyní stáhli svůj návrh novely stejného zákona, která počítala se snížením pokuty za přechod k jinému operátorovi rovněž na pět procent. Ve sněmovně je ještě návrh poslanců TOP 09, kteří chtějí zkrátit výpovědní lhůty u smluv s mobilními operátory maximálně na sedm dní. Týkalo by se to smluv na dobu neurčitou, které lze nyní vypovědět nejdříve za 30 dní.
Makléři asi budou muset mít dostatečné vzdělání
Po dvou hodinách posuzování pak dolní komora v úvodním čtení podpořila nový zákon o realitním zprostředkování. Požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti tak zřejmě budou stanoveny zákonem. Makléři by měli být podle vládního návrhu bezúhonní, kvalifikovaní a pojištění a měli by mimo jiné sdělit klientům výši své provize za zprostředkování prodeje či pronájmu nemovitosti.
Nová pravidla mají podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) ochránit zájemce o pořízení nemovitostí a kultivovat makléřský trh. „Chceme dát klientům návod, jak mají se zprostředkovatelem jednat, co od něj mohou požadovat a jak se mohou bránit v případě pochybností či zjevného zklamání,“ řekla poslancům.
Norma má podle Dostálové mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři také budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což však podle kritiků není v praxi splnitelné. Poslanec ODS Vojtěch Munzar to označil za nepřípustné přenášení odpovědnosti z prodávajícího na makléře.
Poslanci včetně vládních, například Patrika Nachera (ANO), se pozastavili nad požadavky na kvalifikaci makléřů, kteří by museli mít buď odborné vysokoškolské vzdělání, nebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Podle kritiků to nezaručí, že makléři budou schopní a poctiví.
Podle poslance Munzara je vládní návrh šit na míru velkým realitním kancelářím a povede ke zdražení jejich služeb. Zákon totiž počítá s pojištěním zprostředkovatele realitního obchodu nejméně na 1,75 milionu korun. Pokud se makléř nepojistí, riskuje pokutu až milion korun. Munzar neúspěšně navrhoval zákon zamítnout stejně jako předseda SPD Tomio Okamura, podle něhož je vládní snaha makléře regulovat „principiální cesta do pekel“.
Terčem kritiky byla také možnost úschovy peněz u realitní kanceláře. Podle poslanců by úschova měla být zachována jen u notářů, advokátů a bank. Realitní kanceláře vládní návrh vesměs přivítaly, mají však i výhrady.
Pravidla pro chov psů se mají zpřísnit
Poslanci také projednali novelu veterinárního zákona, která počítá s přísnějšími pravidly pro chov psů. Veterinární správě bude třeba hlásit chovy už od tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Zpřísňování se zavádí kvůli takzvaným množírnám, tedy místům, kde jsou chováni psi nebo další zvířata kvůli zisku z jejich prodeje. Sněmovna zpřísnění podpořila v prvním kole projednávání, zemědělskému výboru přitom dala na posouzení novely tři měsíce místo obvyklých dvou.
Podle nových pravidel by chovatelé psů měli sedm dní na to, aby nahlásili veterinářům informace o tom, že chovají nejméně tři feny starší 12 měsíců. Úmrtí některé z nich budou muset rovněž nahlásit do týdne. Pokud bude v jedné domácnosti více chovatelů, bude mít oznamovací povinnost pouze jeden z nich. Cílem je zamezit obcházení zákona a snahám vyhnout se oznamovacím povinnostem a veterinárním kontrolám.
Oznamovat chov nebudou muset útulky pro zvířata, hotely a penziony pro zvířata, ozbrojené nebo bezpečností sbory či chovatelé vodicích a asistenčních psů. Veterináři evidují na 900 chovatelů pěti a více fen, za nesplnění nahlašovací povinnosti uložili od předloňského listopadu sankce ve 40 případech, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo chystá také novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Navrhuje v ní zavést evidenční list vrhu štěňat, který by byl chovatel povinen uchovávat. Při prodeji nebo darování štěněte by musel předat novému majiteli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis péče o něj. Za rozmnožování psů nebo koček v množírně bude hrozit pokuta až do půl milionu korun, uvedl úřad.
Kupec ostravské huti se podle premiéra nejeví zcela důvěryhodně
Na začátku jednání se poslanci věnovali prodeji ostravské huti ArcelorMittal ze skupiny indického miliardáře Lakšmího Mittala. Akvizici společností Liberty House už odsouhlasila v rámci širší transakce Evropská komise. Sněmovní debatu prosadil Leo Luzar (KSČM), podle něhož by vláda měla říci, jak chce zajistit, aby byl přechod bez sociálních dopadů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před poslanci uvedl, že kupec ostravské huti se nejeví úplně důvěryhodně. Pokud by se huť prodávala samostatně, stát by o ni měl podle ministerského předsedy zájem.
Podle Babiše má vláda zájem na zachování výroby, pracovních míst a investic do ekologie. Huť by proto měla získat majitele, který do ní bude investovat, zachová zaměstnanost a bude expandovat. „V této chvíli o tom nejsme přesvědčeni,“ podotkl Babiš.
Společnost Liberty House ale reagovala, že je maximálně transparentní. Poznamenala, že s premiérem i odbory už měli její zástupci několik společných setkání.