Realitní makléři nemohou být „garážovým povoláním“. Zřejmě budou muset mít vzdělání

Realitní makléři zřejmě budou muset mít v budoucnu vysokoškolské vzdělání nebo potřebnou kvalifikaci. Vláda totiž schválila návrh novely zákona, která mění dosavadní volnou živnost realitního makléře na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Povinné má být i pojištění. Vláda v pondělí také schválila investiční program pro kulturní stavby.

Video Události
video

Události ČT: Nová pravidla pro realitní makléře

„Cílem je nastavit komunikaci mezi klienty a realitními zprostředkovateli a navrátit prestiž tomuto oboru podnikání,“ prohlásila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Díky novému zákonu a nastaveným podmínkám to do budoucna nemůže být takzvaným garážovým povoláním,“ řekla.

Makléř bude muset podle návrhu zákona mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe.

„Důležitější než rychlost bude výsledná kvalita. Jakmile se zákon podaří předložit poslancům, bude se jistě bouřlivě diskutovat. To může být ku prospěchu věci, ale jak víme, někdy dokáže poslanecká tvořivost zákony komplikovat,“ uvedl ředitel Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka. Dostálová za nejzazší přijatelný termín zákona považuje začátek roku 2020.

Podle provozního ředitele společnosti Fincentrum Reality Martina Fojtíka návrh dostatečně nereflektuje situaci na realitním trhu a podmínky v něm jsou nastavené obecně a velmi těžce dokážou trh regulovat. Navíc podle něj zdraží služby makléřů. Podle návrhu totiž zákon počítá s pojištěním zprostředkovatele realitního obchodu nejméně na 1,75 milionu korun. Pokud se makléř nepojistí, riskuje pokutu až jeden milion korun.

Video Studio ČT24
video

Brífink po jednání vlády

Obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser míní, že je připravovaný návrh lepší než stávající stav, nicméně zákon je poněkud nedotažený. Podle generálního ředitele realitní kanceláře Next Reality Roberta Hanzla by zákon mohl být přísnější, například v otázce kvalifikačních požadavků, povinného pojištění nebo v otázce úschovy peněz u realitní kanceláře.

Hledání „zlaté střední cesty“

Ministerstvo pro místní rozvoj muselo podle Dostálové zákon navrhnout tak, aby nediskriminoval malé a střední podnikatele. Zástupci některých realitních kanceláří rovněž kritizují, že pojištění realitního zprostředkovatele je nedostatečné, když částka povinného pojištění na pojistnou událost se snížila z původních šesti milionů korun na 1,75 milionu. „I tahle částka nám působila velké problémy. Museli jsme zvolit zlatou střední cestu,“ dodala Dostálová.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v Česku ke konci loňského roku 14 602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika ke špičce v Evropě, na jednoho makléře připadá asi 720 obyvatel. Neoficiální odhady počítají až s 25 tisíci realitních zprostředkovatelů. V Německu, které je v tomto žebříčku na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.

Peníze na opravy Veletržního paláce či Nové scény v Praze

Na programu pondělního jednání měla vláda také investice v kulturní oblasti. Schválila financování 17 projektů rekonstrukcí a novostaveb sídel veřejných kulturních institucí. „V celkové finanční bilanci 7,873 miliardy korun. Jde o národní dotační program na období 2019–2028,“ upřesnil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

S nejvyšší sumou, téměř 2,5 miliardy korun, se počítá pro Národní památkový ústav, 1,7 miliardy by mělo čerpat Národní technické muzeum. Sumy mezi půl miliardou a miliardou korun jsou pak určeny pro Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerii, Muzeum umění Olomouc a Národní filmový archiv.

„Z nejvýznamnějších (projektů) bych zmínil památkovou obnovu objektu Invalidovny, dále realizaci projektu muzea umění, takzvané SEFO, nebo vybudování objektu muzea železnice a retro techniky na Masarykově nádraží v Praze. Ten projekt je celorepublikový, není soustředěn jen na určité lokality, takže mezi další projekty bych zařadil obnovu zámeckého areálu v Uherčicích,“ přiblížil ministr. Dále také zmínil plánovanou rekonstrukci částí kláštera Plasy či obnovu panského dvora v Ratibořicích.

Schválený program nese označení Péče o národní kulturní dědictví I. Od roku 2006 fungoval Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se hradila třeba rekonstrukce historické budovy Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea, Státní opery či revitalizace Klementina. Původně měl program s desetimiliardovým rozpočtem platit do roku 2014, několikrát se prodlužoval. Jeho čerpání se léta zpožďovalo, politici v něm také dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli.