Pád premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky má počátek už v loňských krajských a senátních volbách, které pro stranu skončily neúspěchem. Preference nerostly ani poté, co strana nejprve oznámila snahu získat mladé městské a liberální voliče, aby pár dní poté naopak ohlásila ještě razantnější obrat doleva. Vládní krize, spory kolem odvolání Andreje Babiše i střety s prezidentem Zemanem pak dílo dokonaly – podle posledního průzkumu by ČSSD skončila ve volbách až čtvrtá. I když Sobotka nakonec zůstává premiérem, předsedou strany bude Milan Chovanec a volebním lídrem Lubomír Zaorálek.
Sobotkův pád: Prohrané volby, nevysvětlené výměny ministrů, souboj s Babišem i Zemanem
Výměna „unavených ministrů“
Krajské a senátní volby na podzim loňského roku nedopadly pro ČSSD nejlépe. Vyhrála jen v Jihočeském kraji a na Vysočině a nedařilo se jí ani ve druhém kole senátních voleb, ve kterém uspěli dva její kandidáti. Sobotka prohlásil, že ČSSD v některých krajích propadla zejména kvůli dlouhodobým problémům konkrétních regionů – z krajů ale naopak zněla kritika Sobotkovy vlády.
Sobotka v reakci na výsledky rozeslal straníkům dopis, ve kterém oznámil záměr vyměnit ministry, protože „někteří kolegové jsou unaveni a potřebují vystřídat“. Strana podle něj potřebovala novou krev, protože trpí „únavou z vládnutí a silného zastoupení“ sociální demokracie ve vládě, parlamentu i krajích.
Premiér a šéf ČSSD kritizoval schopnost některých ministrů prezentovat výsledky práce a nalézt silné téma, na která by voliči slyšeli. „Na hnutí ANO vidíme, že často stačí jen ta prezentace,“ uvedl Sobotka a obvinil hnutí ze lživé a konfrontační kampaně, kvůli níž se z politiky vytrácí slušnost. Předseda ANO Andrej Babiš reagoval tím, že Sobotka jen hází svůj neúspěch ve volbách na jiné.
Sobotka nakonec vyměnil pouze ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. Oba přitom vadili hlavně vicepremiérovi Babišovi. Dienstbier však nebyl oblíbený ani mezi některými stranickými kolegy – podle politologů si tím Sobotka chtěl hlavně posílit svou pozici v ČSSD před jarním sjezdem. Opozice změny ve vládě označila za marketingový tah před blížícími se volbami.
A i když k výměně ministrů vyzval premiér také ANO a KDU-ČSL – nespokojený byl například s prací ministra dopravy Dana Ťoka za ANO – partneři jakékoli změny odmítli. A protože koaliční smlouva zakazuje výměnu ministra bez souhlasu strany, která ho nominovala, zůstal Černý Petr v ruce právě Sobotkovi.
Oslovíme voliče Pirátů. Nebo ANO. A taky KSČM
Hned po krajských volbách vyhlásil Bohuslav Sobotka plán na získání nových voličů. Především těch, kterých se sociální demokracii nedostává – mladých lidí z měst, orientovaných spíš středově a liberálněji.
„Musíme se podívat na témata, jako je ochrana životního prostředí, kultura, nebo třeba také otázka digitální ekonomiky. Vůbec téma virtuálního prostoru, kde se pohybuje celá řada lidí z nejmladší generace. Jsou to témata, kterými se dnes zabývají Piráti. Tady vidím určitý posun z hlediska programových priorit. Nezůstávat jen klasickou stranou zaměřenou na sociální témata,“ řekl Sobotka v rozhovoru pro Seznam.
Snaha oslovit mladé a městské voliče ale skončila dřív, než vůbec začala. A to i pro odpor uvnitř ČSSD. „Tito lidé nás stejně nikdy volit nebudou,“ uvedla jeden z častých argumentů ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Pár týdnů po ohlášeném cílení na středové a liberální voliče ČSSD zamířila ještě více doleva.
Ztracené hlasy měl straně vrátit slib zvyšování důchodů, podpora rodin s dětmi nebo růst mezd především lidí na nejhůře placených pozicích. „Jestliže si máme udržet šanci na vítězství a máme porazit hnutí ANO, tak to musí znamenat, že zastavíme příliv voličů Andreje Babiše zleva,“ popsal Sobotka novou strategii. Z analýz totiž vyplynulo, že ANO oproti dřívějšku začalo více oslovovat levicové voliče – hlavně bývalé sympatizanty ČSSD.
Tažení za vyšší platy zahájil premiér v supermarketech. Setkal se se zástupci nizozemského řetězce Ahold, který v Česku provozuje obchody Albert a platy jejich zaměstnanců patří v oboru k nejnižším. Opozice krok kritizovala jako prázdné gesto, podivil se mu dokonce i někdejší šéf odborů a poslanec zvolený za ČSSD Jaroslav Zavadil.
Potvrzením definitivního obratu ČSSD doleva byla představená daňová reforma. Strana v únoru letošního roku navrhla zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců, a to od 12 do 32 procent. Nyní v Česku platí jen jedna sazba, a to 15 procent ze superhrubé mzdy. Pro firmy by platily 14, 19 nebo 24 procent, namísto současné 19procentní sazby. Dalším plánem ČSSD pak mělo být zavedení zvláštní daně pro banky.
Návrh progresivního zdanění se však setkal se silnou kritikou. Podle pravicové opozice by systém trestal úspěšné a pracovité lidi, proti se postavilo i ANO a lidovci. Pro komunisty byla naopak míra progrese příliš mírná. Podle analytiků by zavedení několika různých sazeb zkomplikovalo už tak složitý daňový systém. Sobotka později v ČT připustil, že by se hranice nejvyššího zdanění mohla zvýšit z navržených 50 na 80 tisíc měsíčně. Uznal také, že návrh ještě není ani ve straně prodiskutovaný.
Nepříliš povedeným tahem bylo zveřejnění internetové kalkulačky, kde si každý mohl spočítat, kolik na daňové reformě v podání ČSSD vydělá. Záhy se ukázalo, že aplikace ukazuje údaje pouze lidem, kteří by si polepšili. Těm, kteří by platili daně vyšší než dnes, to však kalkulačka neukázala.
Sobotka obhájil svou představu o vedení
Na březnovém sjezdu sociální demokracie Bohuslav Sobotka obhájil svou představu o nejužším vedení. Jeho pravou rukou zůstal ministr vnitra Milan Chovanec. Funkce udrželi i všichni řadoví místopředsedové, kteří se o ně ucházeli. Uvolněná místa obsadili delegáti náměstkem pražské primátorky Petrem Dolínkem a poslancem Janem Birkem. Svá místa místopředsedů si podržel ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministryně práce Michaela Marksová i předseda sněmovny Jan Hamáček.
Neuspěli kritici dosavadního vedení. Poslanec Jeroným Tejc prohrál s Chovancem boj o post statutárního místopředsedy a pak se neprosadil ani mezi pět řadových místopředsedů. Pohořel také jihočeský hejtman Jiří Zimola. Sobotku kritizoval a odmítl volit i jeho někdejší blízký spojenec, senátor a exministr Jiří Dienstbier. Podle něj by měla ČSSD směřovat jinam než nyní. Jeho hlas byl ale výrazně v menšině.
Mezi projevy na sjezdu měla největší ohlas emotivní vystoupení Lubomíra Zaorálka, za něž se opakovaně dočkal potlesku. Varoval před oligarchizací a tunelováním státu, ideovým vyprazdňováním politiky, útoky na parlamentní demokracii i příjmovou nerovností. Stejně jako mnoha dalšími projevy na sjezdu se jeho projevy nesla ostrá kritika tehdejšího vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Místo velkých vizí sociální demokraté mluvili hlavně o tom, komu je nutné přidat peníze – počínaje důchodci, učiteli a zdravotními sestrami přes samoživitelky nebo rodiny s dětmi až po hasiče, policisty a celníky. Sobotka jako ty, kterým je třeba pomoci, zmínil „miliony lidí, kteří mají plat nižší než 27 tisíc korun měsíčně.“ Zaplatit to podle ČSSD má již zmiňované vyšší zdanění lidí s nadprůměrnými příjmy.
Posun doleva byl zřejmý i z dlouhodobého programu, který na sjezdu delegáti schválili a z něhož má vycházet program pro podzimní volby. V té době měla ČSSD v průzkumech volebních preferencí kolem 20 procent, zatímco ANO se blížilo už 30 procentům.
Straně se nedařilo ani po finanční stránce. Loni měla příjmy 190 milionů korun, ale výdaje 250 milionů. Ekonomický ředitel ČSSD Martin Starec upozornil, že výsledky ČSSD ve volbách neodpovídají vynaloženým nákladům. Strana navíc prohrála spor s právníkem Zdeňkem Altnerem a musí zaplatit 337 milionů korun.
Sociální demokracii také dlouhodobě ubývají členové. Za poslední dva roky se jejich počet snížil o desetinu. Podle zprávy pro letošní sjezd měla strana ke konci loňského roku 20 349 členů, to je o 2209 méně než o dva roky dřív. Spolu s členskou základnou ubylo i místních organizací strany, za dva roky jich zaniklo 57.
Odchází Benešová, Huml i Jandák
Z ČSSD také postupně mizí některé známé tváře. V dubnu ohlásila konec někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová poté, co se nedostala na kandidátku v Ústeckém kraji, přestože tam v posledních volbách získala nejvíce hlasů. Zároveň ostře kritizovala poměry v sociální demokracii, která podle ní směřuje k drtivé volební prohře.
„Vymýšleli, jak se mě zbavit. Preference padají a je jasné, že poslaneckých míst bude málo. Takže potřebují uhrát místa pro své mazlíky, jako je náměstek ministra průmyslu Karel Novotný, kterého proslavuje odborná nezpůsobilost,“ řekla v rozhovoru pro Lidové noviny. Pokyny přišly podle ní přímo z Lidového domu.
„Jsem pro předsedu Bohuslava Sobotku naprosté nechtěňátko. Nehlasuji tak, jak by si přál,“ tvrdí Benešová. Kritizovala i loňskou policejní reorganizaci a kvůli ní zřízenou vyšetřovací komisi, ale i zákon o střetu zájmů namířený na Andreje Babiše. Sociální demokracii naopak vadily její těsné vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, pro kterého zpracovává analýzy. V roce 2013 byla dokonce ministryní spravedlnosti a šéfkou legislativní rady v Zemanovi blízké vládě Jiřího Rusnoka, za což jí hrozilo vyloučení z ČSSD.
Odchod oznámil poslanec Jiří Koskuba, krok zdůvodnil nesouhlasem se stávajícím politickým kurzem ČSSD. „Nemohu a nechci se podílet na našem dalším velice pravděpodobném a zbytečném volebním neúspěchu,“ řekl. Zdůraznil, že jeho krok nesouvisí se sestavováním pražské kandidátky, na níž už neměl být.
Kvůli nesouhlasu s vedením ČSSD a po neúspěchu na sjezdu se rozhodl skončit také poslanec Jeroným Tejc. O místo lídra se nechtěl ucházet ani ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Na kandidátkách budou chybět také Jaroslav Zavadil, Stanislav Huml nebo Vítězslav Jandák, který se nechal v červnu zvolit do Rady Českého rozhlasu.
Sobotka to však nepovažuje za zvlášť mimořádné. „Že někdo není zařazen na kandidátku, to je věc demokratického procesu.“ Absence některých jmen mezi kandidáty prý vychází z propracovaného systému primárek. „Kdo chce za sociální demokracii kandidovat, nefunguje to tak, že zajde za předsedou a domluví se. My jsme demokratická strana, která funguje v regionech,“ řekl předseda ČSSD.
Boj proti Babišovi uškodil hlavně Sobotkovi
Počátkem května Bohuslav Sobotka překvapivě ohlásil demisi své vlády. Důvodem byly nejasnosti kolem podnikání a majetkových poměrů předsedy koaličního hnutí ANO a tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Krok zdůvodňoval obavou, že kdyby Babiše pouze odvolal z funkce, mohl by šéf hnutí ANO „hrát roli mučedníka“.
Prezident Miloš Zeman ale řekl, že demisi premiéra nechápe jako konec celé vlády. V reakci na to Sobotka o tři dny později uvedl, že demisi podávat nebude, protože by v takové situaci už nedávala smysl. Místo toho navrhnul přímo odvolání Babiše.
Zeman reagoval tím, že by kabinet měl dovládnout bez Sobotky a premiérem by mohl jmenovat Lubomíra Zaorálka nebo Milana Chovance. S odvoláním Babiše prezident otálel téměř tři týdny, nakonec tak ale učinil a ministrem financí jmenoval Ivana Pilného.
Po skončení vládní krize oznámily průzkumy několika agentur výrazný propad volebních preferencí ČSSD a v menší míře i ANO. Podle Medianu by ANO vyhrálo s 26 procenty, ČSSD by měla 14 procent. Stejný zisk sociálním demokratům přisoudilo i CVVM, ovšem vítězné ANO by podle něj mělo 33 procent.
Průzkum agentury Kantar TNS v rámci projektu Trendy Česka pro Českou televizi přisoudil ČSSD pouze 10 procent a hnutí ANO 31,5 procenta. Sociální demokraté by se tak umístili až na čtvrtém místě, předstihla by je krom ANO i ODS a KSČM.
Sobotkovo počínání během vládní krize podle průzkumu Kantar TNS vnímalo pozitivně jen 18 procent lidí. Zato odvolaného vicepremiéra Babiše i prezidenta Zemana, který s Babišovým odvoláním otálel, hodnotilo pozitivně po 43 procentech respondentů. Více než polovina Čechů pak hodnotila negativně počínání všech tří politiků.