Počet vydaných stranických legitimací v Lidovém domě rostl od roku 2004, kdy straně předsedal Vladimír Špidla, až do roku 2009, kdy sociální demokraty vedl Jiří Paroubek. Členská základna ČSSD se tehdy rozšířila o osm tisíc nových členů a dosáhla 24 497 sociálních demokratů.
Od roku 2009 se ale oranžové řady trvale zužují, a zatímco ještě rok po posledních volbách drželo členský průkaz více než dvaadvacet tisíc lidí, v loňském roce šlo o 20 349 straníků; během dvou let tak členství ve straně položil každý desátý sociální demokrat.
Málo mladých, málo žen
Straně se přitom nedaří hlavně ve skupinách, které by u ní mohly posílit image moderní západní levice, o nějž dlouhá léta stál přímo předseda Bohuslav Sobotka. Zatímco jeho vrstevníci (straníci mezi čtyřicítkou a padesátkou) tvoří pětinu základny a v závěsu jsou o dekádu starší sociální demokraté, nejsilnější vládní straně ubývají ženy a mladí.
Skupina do třiceti let tvořila před dvěma lety celkem 9,61 procenta členů, ke konci loňského roku to bylo 7,96 procenta členů. Ženy se potom mezi sociální demokraty nedaří lákat ani přesto, že se ČSSD hlásí k prosazování žen v politice. Během dvou let jich ubylo 750, což v procentním zastoupení činí pokles z 35,4 procenta na 35,2 procenta.
Pražská ČSSD na počty předběhla tu moravskoslezskou
Spolu s členskou základnou se snižuje i počet místních organizací, za dva roky jich zaniklo sedmapadesát. Největší odliv členů pak zaznamenaly Ústecký kraj (pokles o 413 členů) a Liberecký kraj (pokles o 360 členů).
A i když víc než stovka členů ubyla i na jihu Moravy, domovská organizace Bohuslava Sobotky i jeho někdejšího vnitrostranického rivala Michala Haška je s necelými třemi tisíci členů stále nejpočetnější – následovaná Prahou, která díky nižšímu úbytku předstihla tradičně silnou sociální demokracii na průmyslovém severu Moravy.
Deficit o sto procent vyšší, než se čekalo
Nepříznivou bilanci na nadcházející stranický sjezd veze i místopředseda pro hospodaření Martin Starec. ČSSD za loňský rok skončila ve ztrátě přes jedenapadesát milionů, ačkoliv počítali s tím, že budou hospodařit se schodkem sedmadvaceti milionů.
Podle Starcovy výroční zprávy se na výsledku negativně podepsalo hlavně posílení fondů na loňské krajské a senátní volby na souboj s Babišovým hnutím a náročnou obhajobu hejtmanství pro třetí volební období vynaložila 112 milionů korun, i když původně počítala zhruba s 84 miliony.
Jako mírně uspokojivé hodnotí Starec výnosy z nájmů, které činí 16,5 milionu korun, přibližně o pětinu méně, než strana plánovala. Téměř o polovinu nižší proti předpokladům jsou dary ve výši 17,84 milionu korun a neuspokojivé je podle zprávy i pouze dvoutřetinové plnění plánů u členských příspěvků, které přinesly do rozpočtu ČSSD 15,85 milionu.
Případ Lidový dům
Spor začal v roce 1997, kdy ČSSD uzavřela s advokátem Zdeňkem Altnerem smlouvu o právní pomoci při získávání svého historického sídla: Lidového domu v Hybernské ulici. Smlouvu dojednal tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a podepsal ji tehdejší předseda Miloš Zeman. Strana se v ní zavázala, že pokud se právo ČSSD podaří prosadit, vyplatí Altnerovi odměnu ve výši deseti procent z hodnoty objektu.
Poté, co v roce 2000 socialisté získali Lidový dům zpět, obdržel právník 17 milionů (třetinu částky, kterou byla strana ochotná zaplatit); Altner následně podal několik žalob. Na konci března 2016 dovedl k pravomocnému rozsudku spor o 18,5 milionu korun. Sumu vypočítal jako desetinu částky, kterou ČSSD získala na nájemném. Kvůli smluvní pokutě ale musí sociální demokracie zaplatit podstatně víc: 337 milionů korun.
ČSSD se rozhodla peníze Altnerovi neposlat a uspokojovat místo toho jeho věřitele, kteří se jí přihlásili a požadují kolem 20 milionů korun. Zároveň se odvolala k Nejvyššímu soudu a požádala o odklad vykonatelnosti rozsudku. Soud straně v červnu vyhověl.
Zdeněk Altner v listopadu 2016 zemřel a pohledávka se stala součástí dědického řízení.