Ztráty bez nálezů. ČSSD přišla o desetinu členů a hospodařila s nečekaným schodkem

Během posledních dvou let přišla sociální demokracie o desetinu členů, šiky jejích straníků se zúžily na dvacet tisíc. Neuspokojivá je i její rozpočtová bilance. Vloni skončila ve více než padesátimilionovém deficitu, ačkoliv počítala se schodkem o polovinu menším - a o polovinu nižší jsou i dary, které očekávala do stranické kasy. Vyplývá to z interních zpráv pro nadcházející stranický sjezd.

Počet vydaných stranických legitimací v Lidovém domě rostl od roku 2004, kdy straně předsedal Vladimír Špidla, až do roku 2009, kdy sociální demokraty vedl Jiří Paroubek.  Členská základna ČSSD se tehdy rozšířila o osm tisíc nových členů a dosáhla 24 497 sociálních demokratů.

Od roku 2009 se ale oranžové řady trvale zužují, a zatímco ještě rok po posledních volbách drželo členský průkaz více než dvaadvacet tisíc lidí, v loňském roce šlo o 20 349 straníků; během dvou let tak členství ve straně položil každý desátý sociální demokrat.

Málo mladých, málo žen

Straně se přitom nedaří hlavně ve skupinách, které by u ní mohly posílit image moderní západní levice, o nějž dlouhá léta stál přímo předseda Bohuslav Sobotka. Zatímco jeho vrstevníci (straníci mezi čtyřicítkou a padesátkou) tvoří pětinu základny a v závěsu jsou o dekádu starší sociální demokraté, nejsilnější vládní straně ubývají ženy a mladí.

Skupina do třiceti let tvořila před dvěma lety celkem 9,61 procenta členů, ke konci loňského roku to bylo 7,96 procenta členů. Ženy se potom mezi sociální demokraty nedaří lákat ani přesto, že se ČSSD hlásí k prosazování žen v politice. Během dvou let jich ubylo 750, což v procentním zastoupení činí pokles z 35,4 procenta na 35,2 procenta.

Pražská ČSSD na počty předběhla tu moravskoslezskou

Spolu s členskou základnou se snižuje i počet místních organizací, za dva roky jich zaniklo sedmapadesát. Největší odliv členů pak zaznamenaly Ústecký kraj (pokles o 413 členů) a Liberecký kraj (pokles o 360 členů).

A i když víc než stovka členů ubyla i na jihu Moravy, domovská organizace Bohuslava Sobotky i jeho někdejšího vnitrostranického rivala Michala Haška je s necelými třemi tisíci členů stále nejpočetnější – následovaná Prahou, která díky nižšímu úbytku předstihla tradičně silnou sociální demokracii na průmyslovém severu Moravy.

Deficit o sto procent vyšší, než se čekalo

Nepříznivou bilanci na nadcházející stranický sjezd veze i místopředseda pro hospodaření Martin Starec. ČSSD za loňský rok skončila ve ztrátě přes jedenapadesát milionů, ačkoliv počítali s tím, že budou hospodařit se schodkem sedmadvaceti milionů.

Podle Starcovy výroční zprávy se na výsledku negativně podepsalo hlavně posílení fondů na loňské krajské a senátní volby na souboj s Babišovým hnutím a náročnou obhajobu hejtmanství pro třetí volební období vynaložila 112 milionů korun, i když původně počítala zhruba s 84 miliony.

Do červených čísel se propisuje i spor s advokátem Zdeňkem Altnerem o Lidový dům. Loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun za to, že pro stranu před lety její historické sídlo získal, ČSSD proti rozsudku podala dovolání – a na nedokončenou právní bitvu potřebovala právníky. Za jejich služby musela ČSSD dát víc než devět milionů.

Jako mírně uspokojivé hodnotí Starec výnosy z nájmů, které činí 16,5 milionu korun, přibližně o pětinu méně, než strana plánovala. Téměř o polovinu nižší proti předpokladům jsou dary ve výši 17,84 milionu korun a neuspokojivé je podle zprávy i pouze dvoutřetinové plnění plánů u členských příspěvků, které přinesly do rozpočtu ČSSD 15,85 milionu. 

Spor začal v roce 1997, kdy ČSSD uzavřela s advokátem Zdeňkem Altnerem smlouvu o právní pomoci při získávání svého historického sídla: Lidového domu v Hybernské ulici. Smlouvu dojednal tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a podepsal ji tehdejší předseda Miloš Zeman. Strana se v ní zavázala, že pokud se právo ČSSD podaří prosadit, vyplatí Altnerovi odměnu ve výši deseti procent z hodnoty objektu.

Poté, co v roce 2000 socialisté získali Lidový dům zpět, obdržel právník 17 milionů (třetinu částky, kterou byla strana ochotná zaplatit); Altner následně podal několik žalob. Na konci března 2016 dovedl k pravomocnému rozsudku spor o 18,5 milionu korun. Sumu vypočítal jako desetinu částky, kterou ČSSD získala na nájemném. Kvůli smluvní pokutě ale musí sociální demokracie zaplatit podstatně víc: 337 milionů korun.

ČSSD se rozhodla peníze Altnerovi neposlat a uspokojovat místo toho jeho věřitele, kteří se jí přihlásili a požadují kolem 20 milionů korun. Zároveň se odvolala k Nejvyššímu soudu a požádala o odklad vykonatelnosti rozsudku. Soud straně v červnu vyhověl. 

Zdeněk Altner v listopadu 2016 zemřel a pohledávka se stala součástí dědického řízení.

Lidový dům
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 5 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 5 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 10 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 12 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 17 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 18 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 18 hhodinami
Načítání...