ČSSD navrhuje zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců, a to od 12 do 32 procent. Nyní v Česku platí jenom jedna sazba, a to 15 procent. Podobně to je u firem, kde je 19procentní sazba daně z příjmu, a sociální demokracie by chtěla mít tři – 14, 19 a 24 procent. Opoziční ODS ale říká, že progresivní daň trestá úspěšné lidi. Odmítá ji i hnutí ANO a lidovci. Podle analytiků by zavedení více daňových pásem dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém.
Místo jedné sazby daně z příjmu až čtyři. ČSSD představila své daňové návrhy
ČSSD chce místo jednotné daně pro všechny zaměstnance a firmy zavést progresivní zdanění. „Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.
Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz.
V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 tisíc korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní solidární daň.
Musíme odstranit deformace v našem daňovém systému. Tak, jak ho máme dnes, byl vylobován bohatými a velkými. Co se dnes odehrává v rámci zdaňování, tak je zejména na úkor lidí s průměrnými příjmy.
ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30 až 40 tisíc korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 do 50 tisíc 25 procent a výdělky nad 50 tisíc korun by se danily 32 procenty. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 tisíc korun.
U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun chce Sobotka daňovou sazbu 24 procent.
16 minut
Brífink ČSSD k daňovému balíčku
ČSSD na stránkách k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o tisíc korun více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 korun měsíčně hrubého.
Podle sociální demokracie by s těmito změnami měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. S daňovým balíčkem chce uspět v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.
Progresivní zdanění. Myslím si, že je správné, že se jde touto cestou. Myslím, si, že je důležité pro ČSSD i řadu jiných institucí a obyvatel, aby běžní občané trochu profitovali z toho, co se nyní v ekonomice děje, v tom dobrém slova smyslu.
28 minut
Poslanec Zavadil: Progresivní zdanění je správné
Nesouhlas pravice i koaličních partnerů
ODS, TOP 09 i KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese. Podle nich to znamená zvýšení daní, které by snížilo motivaci pracujících lidí.
Princip podpory malých a středních domácích podnikatelů je sice správná politika, míní předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, ale Sobotkova vláda dělá podle něj celou dobu něco úplně opačného. „Kdyby byli v opozici a přišli s tímto návrhem, dalo by se tomu částečně věřit a brát vážně,“ podotknul Stanjura s tím, že když ale vládnou, nejsou tyto návrhy důvěryhodné.
Stanjura také upozorňuje, že malá a střední firma se definuje podle tří parametrů, a to je počet zaměstnanců, výše ročního obratu a výše celkových aktiv, a ne podle zisku. „Firma může mít obrat miliardu, a když bude mít zisk pět milionů, tak bude mít nižší daň, než když bude mít zisk šest milionů. To není podpora malých a středních podnikatelů,“ prohlásil.
GALERIE
Progresivní daň od ČSSD
„Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ODS Petr Fiala. Plány sociálních demokratů podle něj komplikují daňový systém a jdou proti aktivním lidem.
„V podstatě ten návrh říká: Nedělejte, nebo budete muset platit více daní,“ řekl novinářům předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zavedení progrese by také podle něj zkomplikovalo situaci jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. Dopady by to podle něj mělo i na celou českou ekonomiku. „Pro bohatnutí a konkurenceschopnost země je nesmírně důležité, zda tady budou příznivé podmínky pro produkci s vysokou přidanou hodnotou. Tenhle návrh výrazným způsobem zdražuje cenu vysoce kvalifikované práce, a tím v podstatě posílá celou zemi do chudoby,“ uvedl.
Šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek zase poznamenal, že „de facto progresivní daň funguje, my jsme zachovali to sedmiprocentní navýšení u lidí s vysokými příjmy“. Nyní navíc pro něj je debata o zavedení progrese bezpředmětná, protože podle koaliční smlouvy vláda daně měnit v tomto funkčním období nebude. O možné solidaritě bohatších s těmi, kdo vydělávají méně, je hnutí podle Faltýnka připraveno diskutovat v dalším volebním období.
Kdyby podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa sociální demokracie vážně mluvila o tom, že chce splnit svůj volební program, tak by nikdy nepřipustila, že jsou jejich daňové změny neustále odsouvané z programu schůze. Komunisté podle něj návrh na nastavení daňové sazby podle příjmů předložili už před rokem, zatím ale nebyl projednán.
Před dopady na už tak složitý daňový systém pak varují i analytici. „Zavedení progresivní daňové sazby pro fyzické osoby ve čtyřech pásmech považujeme za opravdu nešťastné. Už teď máme poměrně komplikované zdanění u fyzických osob,“ upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. Není podle ní pravda, že je v Česku sazba daně 15 procent. Při použití superhrubé mzdy je zdanění přes dvacet procent hrubé mzdy zaměstnance.
„Progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení příjmové nerovnosti. Česko je přitom zemí, kde jsou jedny z nejnižších rozdílů v příjmech nejen v Evropě, ale na celém světě. Navíc i současný systém je díky slevám na dani mírně progresivní,“ řekl ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Progrese u korporátních daní podle něj také není nejšťastnějším řešením, v podstatě by šlo o trest za úspěch a motivaci ke zdanění příjmů jinde než v České republice.
Pokud žijeme v zemi, kde jsou jedny z nejmenších rozdílů v příjmech, je pramálo důvodů zvyšovat progresi daňového systému, natož zavádět čtyřpásmový systém.
„Návrh sociální demokracie míří mimo terč,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v České republice nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko. Český daňový systém je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. Ukazatel míry nerovnosti, takzvaný Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů nižší než ve všech zemích EU kromě Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v tuzemsku vůbec nejnižší ze zemí EU, dodal.
Navržené změny v daních je pak podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška třeba hodnotit také v kontextu ekonomického programu ČSSD. Jenomže zatím se o něm toho moc neví. Zabývat se daněmi, aniž byl definovaný cíl změn v daních, je jako stavět dům od střechy, míní. „Budeme podporovat zaměstnanost v montovnách, nebo znalostní ekonomiku? Je cílem nastavit pro malé firmy daňovou bariéru, aby se jim nevyplatilo růst? Nebo daňové změny žádný ekonomický cíl nemají a jde jim jen o návrat k rovnostářské společnosti, jaká zde existovala před třiceti lety?“ ptá se Sobíšek.
Větší zdanění chtějí sociální demokraté zacílit na banky
Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce.
Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.
Žádný další typ sektorové daně už sociální demokracie nenavrhne. „Chceme, aby byly volby pro lidi zajímavé, aby si lidé mohli vybrat. Proto tady nabízíme naši alternativu daňové politiky a očekáváme, že i další strany, zejména na pravici, představí své návrhy,“ uvedl premiér.
