Sněmovna schválila novelu pandemického zákona, přehlasovala senátní veto

Nahrávám video

Novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Poslanecká sněmovna v pátek přehlasovala koaliční většinou senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní i zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman novelu podepíše.

Odmítavý postoj horní komory přehlasovala sněmovna hlasy 104 poslanců koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti bylo 82 členů dolní komory z opozičních hnutí ANO a SPD. Celkem hlasovalo 187 zákonodárců. K přehlasování senátního veta bylo nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů.

Nyní se odehrálo už jen hlasování, které sněmovna odložila na páteční odpoledne z noci na čtvrtek, kdy skončila asi šesti a půl hodinová debata o předloze. Dolní komora dospěla k jejímu závěru po více než 37 hodinách od úterního zahájení jednání.

I nynější sněmovní projednávání pandemické novely, podobně jako její dřívější schvalování začátkem února, provázely rozsáhlé obstrukce poslanců SPD. Debata o programu schůze kvůli nim zabrala i s nejvýše dvouhodinovými přestávkami skoro 31 hodin.

Omezení kvůli covidu

Návrh dá úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor.

Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu.

Pandemickou novelu zákonodárci schvalovali v době, kdy vláda Petra Fialy (ODS) protikoronavirové restrikce uvolňuje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve řekl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim.

Nejpozději 1. dubna by chtěl Válek uvolnit téměř všechna protikoronavirová opatření. Respirátory by mohly být povinné v menší míře než dosud. Na jednání vlády příští týden má v plánu předložit návrh postupného uvolňování opatření.

Válek by chtěl, aby lidé v Česku po třech letech mohli prožít Velikonoce, jak byli zvyklí před pandemií. Svátky nastanou v polovině dubna. Zároveň ale upozornil na to, že denně umírá několik pacientů s covidem. „Zbytečně, protože nebyli očkováni, nemají plné očkováni, nešli buď na posilovací dávku, nebo nemají dvě dávky,“ řekl.

Minimálně v prvních dvou březnových týdnech je tak podle ministra nutná obezřetnost. Do konce února podle něj poroste počet hospitalizovaných, nehrozí ale zahlcení jednotek intenzivní péče. Stále je ale nutné chránit rizikové skupiny obyvatel, dodal Válek.

Novelu bude řešit i Ústavní soud

Senát pandemickou novelu zamítl před týdnem těsnou většinou zejména hlasy svých členů zvolených za vládní strany. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení, například o třídenní karanténě po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu.

Podobně jako část poslanců kritizovali senátoři zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Odpůrci předlohy také tvrdí, že předloha dá ministerstvu zdravotnictví pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný nouzový stav.

Zákon musí ještě podepsat prezident Zeman. Již před senátním vetem avizoval, že je připraven tak učinit. „Podpis pan prezident připojí po doručení zákona,“ předeslal v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Spor zřejmě skončí u Ústavního soudu, a to i kvůli procedurám při schvalování novely. Lídr SPD Tomio Okamura v pátek potvrdil, že hnutí podání připravuje.

Proti novele opět protestovala zhruba stovka lidí na rohu Sněmovní a Nerudovy ulice v Praze na protest proti novele pandemického zákona. Akci svolala iniciativa Chcípl PES, podle které a jejích sympatizantů je novela protiústavní, zneužitelná a omezí svobodu lidí. Organizátoři shromáždění rozpustili s tím, že se další bude konat v Lánech, kam nyní novela poputuje k podpisu prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 6 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 7 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 12 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.