Sněmovna schválila novelu pandemického zákona, přehlasovala senátní veto

Nahrávám video
Události: Poslanci schválili novelu pandemického zákona
Zdroj: ČT24

Novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Poslanecká sněmovna v pátek přehlasovala koaliční většinou senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní i zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman novelu podepíše.

Odmítavý postoj horní komory přehlasovala sněmovna hlasy 104 poslanců koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti bylo 82 členů dolní komory z opozičních hnutí ANO a SPD. Celkem hlasovalo 187 zákonodárců. K přehlasování senátního veta bylo nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů.

Nyní se odehrálo už jen hlasování, které sněmovna odložila na páteční odpoledne z noci na čtvrtek, kdy skončila asi šesti a půl hodinová debata o předloze. Dolní komora dospěla k jejímu závěru po více než 37 hodinách od úterního zahájení jednání.

I nynější sněmovní projednávání pandemické novely, podobně jako její dřívější schvalování začátkem února, provázely rozsáhlé obstrukce poslanců SPD. Debata o programu schůze kvůli nim zabrala i s nejvýše dvouhodinovými přestávkami skoro 31 hodin.

Omezení kvůli covidu

Návrh dá úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor.

Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu.

Pandemickou novelu zákonodárci schvalovali v době, kdy vláda Petra Fialy (ODS) protikoronavirové restrikce uvolňuje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve řekl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim.

Nejpozději 1. dubna by chtěl Válek uvolnit téměř všechna protikoronavirová opatření. Respirátory by mohly být povinné v menší míře než dosud. Na jednání vlády příští týden má v plánu předložit návrh postupného uvolňování opatření.

Válek by chtěl, aby lidé v Česku po třech letech mohli prožít Velikonoce, jak byli zvyklí před pandemií. Svátky nastanou v polovině dubna. Zároveň ale upozornil na to, že denně umírá několik pacientů s covidem. „Zbytečně, protože nebyli očkováni, nemají plné očkováni, nešli buď na posilovací dávku, nebo nemají dvě dávky,“ řekl.

Minimálně v prvních dvou březnových týdnech je tak podle ministra nutná obezřetnost. Do konce února podle něj poroste počet hospitalizovaných, nehrozí ale zahlcení jednotek intenzivní péče. Stále je ale nutné chránit rizikové skupiny obyvatel, dodal Válek.

Novelu bude řešit i Ústavní soud

Senát pandemickou novelu zamítl před týdnem těsnou většinou zejména hlasy svých členů zvolených za vládní strany. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení, například o třídenní karanténě po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu.

Podobně jako část poslanců kritizovali senátoři zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Odpůrci předlohy také tvrdí, že předloha dá ministerstvu zdravotnictví pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný nouzový stav.

Zákon musí ještě podepsat prezident Zeman. Již před senátním vetem avizoval, že je připraven tak učinit. „Podpis pan prezident připojí po doručení zákona,“ předeslal v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Spor zřejmě skončí u Ústavního soudu, a to i kvůli procedurám při schvalování novely. Lídr SPD Tomio Okamura v pátek potvrdil, že hnutí podání připravuje.

Proti novele opět protestovala zhruba stovka lidí na rohu Sněmovní a Nerudovy ulice v Praze na protest proti novele pandemického zákona. Akci svolala iniciativa Chcípl PES, podle které a jejích sympatizantů je novela protiústavní, zneužitelná a omezí svobodu lidí. Organizátoři shromáždění rozpustili s tím, že se další bude konat v Lánech, kam nyní novela poputuje k podpisu prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 17 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 12 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...