Sněmovna schválila novelu pandemického zákona, přehlasovala senátní veto

Nahrávám video
Události: Poslanci schválili novelu pandemického zákona
Zdroj: ČT24

Novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Poslanecká sněmovna v pátek přehlasovala koaliční většinou senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní i zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman novelu podepíše.

Odmítavý postoj horní komory přehlasovala sněmovna hlasy 104 poslanců koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti bylo 82 členů dolní komory z opozičních hnutí ANO a SPD. Celkem hlasovalo 187 zákonodárců. K přehlasování senátního veta bylo nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů.

Nyní se odehrálo už jen hlasování, které sněmovna odložila na páteční odpoledne z noci na čtvrtek, kdy skončila asi šesti a půl hodinová debata o předloze. Dolní komora dospěla k jejímu závěru po více než 37 hodinách od úterního zahájení jednání.

I nynější sněmovní projednávání pandemické novely, podobně jako její dřívější schvalování začátkem února, provázely rozsáhlé obstrukce poslanců SPD. Debata o programu schůze kvůli nim zabrala i s nejvýše dvouhodinovými přestávkami skoro 31 hodin.

Omezení kvůli covidu

Návrh dá úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor.

Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu.

Pandemickou novelu zákonodárci schvalovali v době, kdy vláda Petra Fialy (ODS) protikoronavirové restrikce uvolňuje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve řekl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim.

Nejpozději 1. dubna by chtěl Válek uvolnit téměř všechna protikoronavirová opatření. Respirátory by mohly být povinné v menší míře než dosud. Na jednání vlády příští týden má v plánu předložit návrh postupného uvolňování opatření.

Válek by chtěl, aby lidé v Česku po třech letech mohli prožít Velikonoce, jak byli zvyklí před pandemií. Svátky nastanou v polovině dubna. Zároveň ale upozornil na to, že denně umírá několik pacientů s covidem. „Zbytečně, protože nebyli očkováni, nemají plné očkováni, nešli buď na posilovací dávku, nebo nemají dvě dávky,“ řekl.

Minimálně v prvních dvou březnových týdnech je tak podle ministra nutná obezřetnost. Do konce února podle něj poroste počet hospitalizovaných, nehrozí ale zahlcení jednotek intenzivní péče. Stále je ale nutné chránit rizikové skupiny obyvatel, dodal Válek.

Novelu bude řešit i Ústavní soud

Senát pandemickou novelu zamítl před týdnem těsnou většinou zejména hlasy svých členů zvolených za vládní strany. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení, například o třídenní karanténě po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu.

Podobně jako část poslanců kritizovali senátoři zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Odpůrci předlohy také tvrdí, že předloha dá ministerstvu zdravotnictví pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný nouzový stav.

Zákon musí ještě podepsat prezident Zeman. Již před senátním vetem avizoval, že je připraven tak učinit. „Podpis pan prezident připojí po doručení zákona,“ předeslal v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Spor zřejmě skončí u Ústavního soudu, a to i kvůli procedurám při schvalování novely. Lídr SPD Tomio Okamura v pátek potvrdil, že hnutí podání připravuje.

Proti novele opět protestovala zhruba stovka lidí na rohu Sněmovní a Nerudovy ulice v Praze na protest proti novele pandemického zákona. Akci svolala iniciativa Chcípl PES, podle které a jejích sympatizantů je novela protiústavní, zneužitelná a omezí svobodu lidí. Organizátoři shromáždění rozpustili s tím, že se další bude konat v Lánech, kam nyní novela poputuje k podpisu prezidenta Miloše Zemana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
Právě teď

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 2 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 4 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 13 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 14 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 15 hhodinami
Načítání...