Podle očekávání neúspěšně skončil pokus opozice vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Poslanci ANO a ČSSD byli proti návrhu a komunisté se zdrželi, což kabinetu stačilo. K hlasování se poslanci dostali až ve čtvrtek ve tři čtvrtě na čtyři nad ránem – po více než sedmnácti hodinách od začátku schůze. Do té doby diskutovali o dosavadním působení vlády. Opozice iniciovala jednání minulý týden kvůli poslednímu dění okolo premiéra Andreje Babiše (ANO), především v reakci na návrhy unijních auditů, které poukazují na údajný střet zájmů při čerpání dotací z Evropské unie.
Sedmnáctihodinová debata nic nezměnila. Opozice nenašla hlasy ke svržení vlády
Hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše
Proti vládě hlasovali poslanci pěti opozičních stran, které mimořádnou schůzi iniciovaly – tedy ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Připojili se k nim i zástupci SPD a nezařazení poslanci. Proti vyslovení nedůvěry byly obě koaliční strany – ANO a ČSSD – a komunisté se zdrželi. Hlasování skončilo poměrem 85 ku 85, zdrželo se 12 poslanců. Zbylých osmnáct bylo omluveno.
S úvodním projevem na začátku jednání, které se nakonec protáhlo na více než sedmnáct a půl hodiny, vystoupil předseda ODS Petr Fiala. „Pan předseda nedokáže zvládat osobní situaci, v níž se ocitl,“ prohlásil a kritizoval Babiše, že se nehodlá podvolit nezávislému šetření nebo ukončit svůj střet zájmů. Premiér podle šéfa občanských demokratů svými výroky, že jeho obvinění včteně návrhů auditů Evropské komise jsou lež, kampaň a účelovka, ani nepředstírá, že zůstane neutrální. Fiala za nejkorektnější řešení považuje zachování stávající koalice s jiným ministerským předsedou.
Šéf největší opoziční strany později odmítl, že by opozice iniciovala hlasování, které nemůže vyhrát. Apeloval přitom na vládní ČSSD. „Možná (Babiš) zůstane premiérem i po tomto hlasování, je to věc sociální demokracie. My jsme udělali to, co jsme udělat měli a museli,“ řekl.
Po Fialovi promluvil ve sněmovně premiér Babiš, který zdůraznil, že se vzdal své firmy a postupoval podle zákona. Nerozumí tomu, co by po vyslovení nedůvěry mělo následovat. Opozice se podle něj pokouší destabilizovat zemi, což není vhodné obzvlášť nyní v době vyjednávání o obsazení vysokých postů v EU. Pád kabinetu by podle něho vedl k ochromení Česka. Premiér věří, že vydrží do konce volebního období.
Poděkoval občanům za podporu, kterou cítí v souvislosti s výsledkem posledních voleb do Evropského parlamentu. Bere vážně, že proti němu lidé demonstrují, mrzí ho ale, že vidí jenom negativa.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kritizovala schůzi jako takovou, protože podle ní nic nepřinese. „Nemám ráda tento konfrontační styl, mám raději diskuse založené na argumentech,“ uvedla. Podtrhla, že českému hospodářství se i díky vládě velmi dobře daří. Mezi argumenty ve prospěch vlády připomněla snížení státního dluhu a rušení neobsazených míst ve státní správě.
Podíl vlády na rostoucí ekonomice zdůraznil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Hájil například přístup kabinetu k vědě a vzdělávání, podporu začínajících podnikatelů nebo tlak na snižování cen služeb mobilních operátorů. Vláda se podle něj odpovědně staví k energetické i ekologické politice. Vyjmenoval řadu opatření pro zlepšení podnikatelského prostředí, která jeho resort připravuje.
Podle Bartoše vláda podněcuje klientelismus
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše však vláda k dobré ekonomické situaci nijak nepřispívá. Kabinet prý podporuje ty nejbohatší, podněcuje klientelismus, neinvestuje nebo ignoruje životní prostředí. „Upocené pachtění se někam slimáčím tempem. Takto já vidím současný vývoj České republiky,“ opřel se do výkonu vlády Bartoš. Situaci podle něj blokuje, že se politici neustále musí zabývat problémy premiéra a na potřebnou práci nezbývá čas.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný upozornil, že Babišův kabinet ve srovnání s kabinetem Bohuslava Sobotky posílá do sněmovny málo návrhů. Vláda je podle něj zoufalá, stejně jako situace premiéra Babiše nebo pozice ČSSD, která je prý v roli statisty poskytujícího alibi trestně stíhanému premiérovi. Je podle něj třeba postavit se za vládu práva, kterou současný kabinet ohrožuje. „O tom, zda někdo porušuje zákon o střetu zájmů, se nerozhoduje ve volbách,“ prohlásil. I podle něj není nutné svrhnout vládu ANO, ale vyměnit osobu premiéra.
Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že v roce 2009 sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě kvůli podezření, že poradce premiéra se snažil ovlivnit jednu reportáž. „Uběhlo deset let a my jsme svědky naprosto neporovnatelně většího konfliktu zájmů, většího zneužití moci,“ prohlásil a vyzval sociální demokraty k hlasování pro nedůvěru vládě. Babišova vláda podle něj vede Česko do zaostalosti a používá manipulativní lži.
Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že ministři v evropských zemích i v Česku dříve odstupovali kvůli daleko méně závažným podezřením než těm, která provázejí Babiše. Kritizoval vládu, že řadu problémů včetně digitalizace nebo sucha zanedbává a sněmovna je musí řešit poslaneckými návrhy. Babišův tým je podle něj vládou minulosti, nekomunikace a uzavřenosti ve vlastní pravdě.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se premiéra zastala. Podle ní splnil všechny zákonné povinnosti týkající se střetu zájmů. „Je skutečně naším záměrem, aby lidé, kteří se pohybují v politice, byli pouze nemajetní, nebo abychom připustili i schopné manažery, kteří majetek mají? Já si myslím, že i bohatí mají právo zúčastnit se politického klání,“ prohlásila.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury musí z vlády odejít sociální demokraté. Kritizoval, že vládní poslanci zamítají důležité návrhy jeho strany. Opřel se také do zahraniční politiky státu: „Vláda podporuje migraci a islamizaci.“ Odmítá i návrhy na zvyšování daní nebo ceny dálniční známky. Poslanci SPD tak zvednou ruku pro nedůvěru vládě, podpořili by kabinet odborníků jmenovaných ANO a prosazujících jejich program.
V hloubi noci vystoupil také Václav Klaus za hnutí Trikolóra, které reprezentují dva nezařazení poslanci zvolení za ODS. Řekl, že i oni budou pro vyslovení nedůvěry vládě. Konstatoval, že je současná vláda sociálně demokratická.
„Vy už nemáte moc sílu vládnout. Máte Silné Česko – čepici, vynikající marketing, to obdivuju. Ale víceméně jenom vykrýváte útoky, přisypáváte na dluh voličským skupinám a necháte se šikanovat sociální demokracií. Toto je sociálně demokratická vláda, co si budeme povídat,“ řekl Klaus.
ČSSD se rozhodla, že vládu podpoří
Poslanci ČSSD se během dne na mimořádném jednání radili, jak se při hlasování zachovají. Jejich dřívější rozhodnutí podpořit vládu totiž nahlodávalo váhání prezidenta Miloše Zemana vyměnit ministra kultury.
Babiš navrhl prezidentovi odvolání ministra Antonína Staňka (ČSSD) a jeho nahrazení stranickým kolegou Michalem Šmardou. Prezident to musí podle ústavy udělat, avšak zatím nekoná s argumentem, že mu ústava nedává žádnou lhůtu. Podle neoficiálních informací chce s výměnou počkat na výsledek trestního oznámení podaného Staňkem. Podle informací ČTK to Zeman řekl na středeční schůzce Šmardovi.
Sociální demokraté se nakonec usnesli, že kabinet při hlasování podpoří. Hamáček totiž mluvil se Zemanem, a ten podle něj Šmardovo jmenování kategoricky nevyloučil. Pokud se tak nestane, je (podle poslance Ondřeje Veselého) ve hře kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu na prezidenta, kterou by měl podat premiér hned v pondělí. Hamáček však popřel, že se na žádosti o podání kompetenční žaloby klub ČSSD dohodl.
Sociální demokraté stále trvají na tom, že situace na ministerstvu kultury se má vyřešit do neděle 30. června. Pokud se tak nestane, svolá ČSSD mimořádné jednání předsednictva, které rozhodne o dalším postupu. Hamáček je připraven za Zemanem jet podle termínu, který prezident navrhne.
Strana má pro pokračování v koalici také několik požadavků, například rozpočet na příští rok by měl víc odrážet její priority. Socialisté kvůli tomu v pondělí na jednání vlády první návrh rozpočtu nepodpořili a hlasování se zdrželi.
Komunistické „zdržuji se“
Návrh na vyslovení nedůvěry se rozhodli nepodpořit i poslanci KSČM. Vládu ale nechtěli podpořit aktivně, poslanci se proto na jednání svého klubu dohodli, že se zdrží. „Jsme přesvědčeni, že návrh pravicové opozice je vytvořením nového období chaosu, protože jsme neslyšeli žádný pozitivní návrh, který by znamenal, že dojde k rekonstrukci vlády, která by měla důvěru,“ řekl předseda strany Vojtěch Filip.
ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN) sesbírali 66 podpisů ke svolání schůze kvůli auditním zprávám Evropské komise. Podle návrhů jednoho z nich, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš to odmítá.
Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba 101 hlas, proto by pětice stran potřebovala pro úspěch i hlasy dalších sněmovních frakcí. Spolu s hnutím Svoboda a přímá demokracie, které bude hlasovat proti kabinetu především kvůli svým výhradám vůči ČSSD, mají celkem 87 poslanců. Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených.
Prezident Miloš Zeman v úterý během návštěvy Vysočiny odhadl, že kabinet dokončí celý mandát. „Věřím, že tato vláda s vysokou pravděpodobností vydrží do konce volebního období. Už proto, že toho dva a půl roku zase není tak dlouhá doba. A uvědomte si, že organizovat kvalitní volební kampaň také zabere něco času,“ uvedl Zeman.
Babiš: Vláda na schůzi představí výsledky své práce
Premiér Babiš už před jednáním sněmovny avizoval, že schůzi chápe jako možnost představit výsledky vlády. „Každý ministr má možnost tam vystoupit a já tam také vystoupím, protože u nás se v médiích nenosí pozitivní informace, většinou jsou samé negativní, takže je to příležitost říct občanům, co děláme,“ plánuje předseda vlády.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) proto ujišťoval, že armáda se kvalitně připravuje na budoucí výzvy a maximálně při tom zapojuje český průmysl. Daří se podle něj nábor vojáků i boj proti hybridním hrozbám.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) považuje za nesmysl, že vláda řeší problémy pana premiéra. Podle ní se věnuje hlavně zlepšování života pro obyvatele. Kabinetu se prý daří čerpání evropských dotací na školství, zdravotnictví i další oblasti. „Naším jediným cílem je vyčerpat všechno do poslední koruny,“ sdělila. Postupuje prý i práce na stavebním zákonu.
Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) vyjmenovával příklady nových silnic a železnic a ukazoval poslancům mapy s dopravními sítěmi. „Stavíme tak, jak se tu už dlouho nestavělo,“ zdůraznil s tím, že jeho kabinet prý dohání dluhy z minulosti.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) připomněl, že vládě se podařilo poslat peníze na zvyšování platů učitelů. Vyjmenoval úspěchy ve vědě a výzkumu i v oblasti sportu, například zvýšení podpory mládežnickým sportovním klubům, doktorandů nebo pedagogickým a zdravotnickým fakultám.
Ministryně spravedlnosti Benešová si posteskla, že na ni hned po nástupu do funkce mířily některé výtky, které prý nejsou relevantní. Vyloučila, že by se chystala „ohýbat justici“. Zaútočila naopak na své kritiky: „Mám tu zkušenost, že ti, kteří mě dnes nálepkují, mají sami problémy, protože si některé pamatuji z telefonních odposlechů.“ Připomněla, že její návrh na reformu státního zastupitelství pravicové strany v minulosti odmítly. Potvrdila svůj slib, že vedoucí státní zástupce nebude odvolávat.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vyzdvihl především opatření na zlepšení průhlednosti financování služeb, zlepšené hospodaření nemocnic a zvýšenou osobní odpovědnost jejich ředitelů. Jako příklad uvedl zavedení jasných pravidel pro zpětné bonusy nemocnicím od jejich dodavatelů nebo omezení výjimek při veřejných soutěžích. Daří se podle něj stabilizovat i personální problémy zdravotnictví.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdil, že kdyby předchozí vlády dělaly v boji proti suchu tolik, co ta současná, „tak už jsme mohli být úplně někde jinde“. Je to prý nejvyšší priorita kabinetu, který například zajišťuje nové zdroje pitné vody. S klimatickou změnou se podle něj bojovat nedá, protože „nás dalece přesahuje“.
S dlouhou řečí vystoupil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poté, co jej ostře kritizoval předseda kulturního podvýboru sněmovny Martin Baxa (ODS). Ministr mimo jiné hájil svůj postup při odvolání Jiřího Fajta z postu generálního ředitele Národní galerie. „Neodvolal jsem generálního ředitele Fajta bez důvodu. Já jsem důvody jasně zformuloval,“ prohlásil. Odvolaného ředitele také obvinil ze špatného hospodaření s tím, že je galerie v třicetimilionovém minusu.
Po šesti hodinách debaty politiků s přednostním právem se ke slovu dostali řadoví poslanci. Začal Stanislav Blaha (ODS), který shrnul činnost vlády slovy: „Sliby, marketing a nic.“
Obecná rozprava pokračovala celý večer, poslanci si odhlasovali, že mohou jednat po deváté večer a nakonec se shodli, že jednací den končí v 8:59 dopoledne. Poslanci se sešli ve středu v 10:30.
Kabinet čelil hlasování o nedůvěře už loni
Vláda ANO a ČSSD čelila hlasování o nedůvěře už loni v listopadu. Podnětem byla skrytě natočená reportáž s Andrejem Babišem mladším. Obvinil v ní otcovy spolupracovníky, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu. Premiér podle Babiše mladšího chtěl, aby opustil Česko právě kvůli případu. Ministerský předseda to popřel. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.
Pro vyslovení nedůvěry se v listopadu vyslovilo všech 92 poslanců, kterými tehdy kluby ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN disponovaly. Kabinet podpořilo 90 poslanců z ANO a z KSČM, která vládu toleruje. Tři zákonodárci těchto uskupení byli omluveni, stejně jako dva sociální demokraté. Zbývajících 13 přítomných zákonodárců ČSSD opustilo před hlasováním jednací sál. Vládě tento postoj při hlasování neuškodil, sociální demokraté se gestem chtěli distancovat od Babišových kauz.
Z předchozích 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě, kterou tvořily ODS, KDU-ČSL a Strana zelených. Premiérem byl tehdy Mirek Topolánek a Česká republika v té době předsedala Evropské unii.