Všichni poslanci ČSSD budou příští středu hlasovat proti opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Po pátečním jednání širšího vedení to řekl šéf sociální demokracie Jan Hamáček. Podle jeho zprávy, kterou schválilo předsednictvo strany, by měla ČSSD pokračovat v menšinové vládě s ANO, pokud jí státní rozpočet pro příští rok umožní naplňovat programové cíle, bude garantována nezávislost justice či bude dořešena situace kolem výměny ministra kultury. Komunisté podle svého předsedy Vojtěcha Filipa pád vlády nepodpoří. Opozice hlasování vyvolala kvůli auditním zprávám o střetu zájmů premiéra Babiše.
Hamáček řekl, že ve své předsednické zprávě navrhl, aby ČSSD pokračovala v koaličním projektu za čtyř předpokladů. Zdůraznil, že v rozpočtu by se měly hledat především dodatečné příjmy a plán by měl umožnit naplňovat cíle sociální demokracie. „Aktuální návrh, který je na stole, tyto ambice nesplňuje,“ uvedl Hamáček. S ANO chce sociální demokracie v tomto směru jednat, dodal.
Trvá také na garanci nezávislosti justice a na tom, aby byla vyřešena situace kolem ministra kultury. ČSSD od konce května čeká na jmenování Michala Šmardy (ČSSD), který má nahradit Antonína Staňka (ČSSD). Jeho odvolání na žádost sociální demokracie navrhl Andrej Babiš (ANO), prezident Miloš Zeman návrhu s odkazem na to, že mu ústava nestanovuje žádnou lhůtu, zatím nevyhověl. Staňkovu rezignaci předtím odmítl.
Situaci s resortem kultury chce mít ČSSD vyřešenou do konce měsíce
Hamáček připomněl, že Zeman se v sobotu sejde v Lánech s Babišem a kultura by měla být jedním z témat. „Zatím stále platí, že chceme mít situaci vyřešenou do konce června. Pokud by se tak nestalo, pravděpodobně bychom svolali mimořádné předsednictvo, které by rozhodlo, jak dále,“ přiblížil.
Na předsednictvu neuspěly téměř žádné návrhy na usnesení ani návrh ústeckých delegátů na vystoupení z vlády. Hamáček řekl, že tato iniciativa získala podporu deseti hlasů ze 41. Další desítka členů předsednictva se zdržela.
Hamáček už před jednáním v pražském Lidovém domě zmínil, že zaznamenal z krajů názory, že by se mělo diskutovat o tom, zda ve vládě zůstat. „Já zastávám názor, že pokud se nám bude dařit naplňovat cíle, pro které jsme do vlády šli, tak to vládní angažmá má smysl,“ uvedl. V regionech podle něj převažuje stejný postoj. „Mám signály, že většinový názor je ten, který jsem teď sdělil,“ podotkl. Bez účasti ve vládě by podle Hamáčka strana neměla možnost prosazovat svůj program.
SPD by nahradila ČSSD, obává se Vícha
Místopředseda ČSSD a poslanec Ondřej Veselý řekl, že se při hlasování sněmovny bude řídit rozhodnutím předsednictva.
Při listopadovém hlasování o nedůvěře všech 13 přítomných zákonodárců ČSSD opustilo jednací sál, čímž chtěli vládu podpořit, ale distancovat se od kauzy údajného únosu Babišova syna na Krym. Veselý by tento postup nerad opakoval, považuje ho za politicky nešťastný a veřejnost ho podle něj nepochopila. „Jsem přesvědčen, že to bude aktivní hlasování,“ řekl.
Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha řekl, že vývoj dal za pravdu těm, kdo byli ve straně proti vstupu do vlády. Pro ČSSD je podle něj nyní složité z koalice couvat, protože by ji nahradila SPD a vláda pokračovala dál. „Když spácháte sebevraždu, je těžké to pak vzít zpátky,“ řekl.
Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka uvedl, že už Babišovi nevěří. „Poté, co porušil některé nepsané dohody, které jsme si sdělili. Z tohoto pohledu tak přistupuji i ke spolupráci s hnutím ANO. Veškeré kroky, které budeme požadovat, si následně budu kontrolovat. Od toho se bude odvíjet spolupráce i to, jak se bude chovat sociální demokracie,“ řekl.
ČSSD v pátek měla také diskutovat o neúspěchu v nedávných evropských volbách a Hamáček měl straníky zpravit o novinkách ohledně sporu s potomky právníka Zdeňka Altnera o více než třísetmilionovou odměnu za jeho právní služby.
Žádná alternativa, míní KSČM
Pokud jde o komunisty, tak ti ve středu aktivně nepodpoří návrh opozice na vyslovení nedůvěry menšinové vládě, jednoznačně se na tom dohodlo širší vedení KSČM. Předseda komunistů Vojtěch Filip řekl, že iniciátoři hlasování nemají alternativu dalšího vývoje ani koncept řešení krize, která by vznikla případným pádem vlády.
Usnesení výkonného výboru je doporučením pro poslance, kteří se domluví na postupu při schůzi ve středu ráno. „Ale určitě se zúčastníme, budeme ve sněmovně, nebudeme odcházet a budeme sledovat rozpravu,“ uvedl Filip.
Výhrady komunistů, kteří vládu tiše podporují, k práci kabinetu podle Filipa nejsou takové, že by se poslanci KSČM přidali k opozici. Vyjednávači KSČM je budou řešit na pravidelném hodnocení toleranční dohody s hnutím ANO.
„Jsme kritici některých členů vlády, některých postupů, ale pokud jde o ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), ten byl vyměněn. Myslíme si, že ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) začal pracovat aktivně,“ přiblížil Filip. Zmínil, že komunisté nejsou dlouhodobě spokojeni s prací ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). „Ale to necháváme na hodnocení dohody o toleranci,“ uzavřel.
Kritika komunistů k návrhu rozpočtu podle Filipa směřuje k snižování schodku a i v tomto ohledu komunisté předpokládají posun do termínu dokončení rozpočtu.
O nedůvěře vládě bude sněmovna hlasovat na návrh ODS, Pirátů, TOP 09, STAN a lidovců v reakci na předběžnou verzi auditní zprávy Evropské komise o střetu zájmů premiéra Babiše a jeho stíhání v dotační kauze Čapí hnízdo.
Podle rozložení sil sněmovních stran by měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování přečkat, k vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlasů, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají 87 poslanců. Podle iniciátorů hlasování je ale důležité, aby se všichni zákonodárci jasně vyslovili k podpoře předsedy vlády, který podle nich zatěžuje Českou republiku.
Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě Mirka Topolánka v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii.
