Spor o Lidový dům se vrací na začátek. Nejsme dlužníci, ale věřitelé, říká ČSSD

ČSSD uspěla. Nejvyšší soud (NS) vrátil spor s dědici Zdeňka Altnera prakticky na začátek. Opět bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle rozsudku Nejvyššího soudu nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby, díky kterým strana před lety získala Lidový dům, dostatečně určité. A není jasné, jaké konkrétní právní služby Altner pro stranu udělal. Podle Altnerových dědiců je rozhodnutí NS v rozporu s ustálenou judikaturou, ČSSD se pak momentálně označuje za věřitele - a nikoliv dlužníka. Dědici Altnera argumentaci odmítli jako nefér a příští týden chtějí údajné nepravdy vyvrátit na tiskové konferenci.

Video Události
video

Události ČT: ČSSD uspěla se stížností proti Altnerově odměně

„Chci říci, že sociální demokracie přijala toto rozhodnutí s pocitem zadostiučinění. Pro nás z toho plyne, že ČSSD rodině Alternových nic nedluží, exekuce zrušeného rozsudku již pochopitelně nehrozí a my doufáme, že další řízení před soudy nižší instance bude postupovat rychle,“ okomentoval verdikt šéf sociální demokracie Jan Hamáček.

Sociální demokracie doposud zaplatila rodině Altnerových téměř 70 milionů korun, dodal Hamáček. Celá věc prý nespočívá v tom, že by ČSSD neplatila za práci, kterou pro stranu Altner odvedl.

„Co jsme rozporovali a v čem nám Nejvyšší soud dal za pravdu, je astronomická smluvní pokuta, která vycházela z určitých ustanovení smlouvy. Jsem přesvědčen, že čas a právo daly sociální demokracii za pravdu a mrzí mě, že si ČSSD musela projít tím složitým obdobím, kdy jsme byli označování za někoho, kdo neplatí,“ doplnil Hamáček.

Jak uvedl místopředseda ČSSD Ondřej Veselý, strana už není dlužníkem, ale věřitelem. „Zaplatila částku osmnáct milionů korun jako dluhy pana advokáta Altnera a podle všeho by jí tato částka měla být vrácena. (…) Věřím, že skončí mediální lynč, který je pravidelný, o tom, že sociální demokracie dluží 338 milionů korun. Nic takového není pravda,“ sdělil Veselý.

Spor by mohl skončit smírem

„Samozřejmě nyní nebudeme žádat, vraťte nám 18 milionů. Nic takového neplánujeme,“ uvedl Veselý. Dodal, že věc problematizuje dědické řízení po advokátovi. „Ručí pouze do výše dědictví, což je jeden dům v hodnotě deset milionů korun, takže nejsou ani reálně schopni tu částku zaplatit,“ uvedl.

Z rozsudku Nejvyššího soudu podle Veselého vyplývá, že dědici v novém řízení mohou požadovat pouze advokátní tarif a smluvní pokutu, kterou však nikdy neuplatnili. V případě, že v novém řízení soud advokátní tarif Altnerovým přizná, bude se podle Veselého jednat zhruba o milion korun. „Predikuji, že reálně jsme tak přeplatili 17 milionů korun,“ konstatoval. Pokud dědicové přijdou s návrhem na smír, ve vedení ČSSD doporučí, aby na něj strana přistoupila.

Lidový dům
Zdroj: ČTK
Autor: Martin Štěrba

„Doporučil bych, abychom tuhle katarzi už neprováděli. Vykašlal bych se na těch 17 milionů korun a pojďme to smírem dokončit,“ uvedl. Jiný případ by nastal po pravomocném rozsudku. S návrhem na smír přitom podle něj Altnerovi mohou přijít během soudního sporu kdykoli.

Altnerovi potomci považují vyjádření ČSSD za nízké 

Podle vyjádření Altnerových potomků, Patrika a Veroniky, ČSSD jejich otci vyplatila jen 16 milionů korun a nic víc. „Zbytek oddalují pod záminkami. Otce dostali do tíživé finanční situace, že neměl ani na soudní poplatek za další složku odměny, která mu náležela,“ uvedli na adresu sociální demokracie.

Vyjádření ČSSD o tom, že jsou nyní věřiteli Altnerových, považují v kontextu celé kauzy Lidový dům za nízké a jednání vůči otci neslušné.

Právní zástupce dědiců se k výroku soudu zatím nevyjádřil, rozsudek prý oficiální cestou stále nedostal. „Překvapuje mě, že se k tomu už všichni měli možnost vyjádřit, všichni znají obsah, jenom my ne, protože nám to doručeno nebylo,“ sdělil právník dědiců Václav Veselý.

Soud musí zjistit, co přesně Altner vykonal

Podle zrušeného rozsudku měla ČSSD vyplatit Altnerovým dědicům více než tři sta milionů korun za zastupování ve sporu o Lidový dům, své historické sídlo. ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla.

Naopak Altnerovi potomci Patrik a Veronika v pátek zveřejněné rozhodnutí NS kritizují. „Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy,“ uvedli ve vyjádření. Rozhodnutí je podle nich i v rozporu s ustálenou judikaturou.

Video Petr Tomíček
video

Stanovisko Nejvyššího soudu

NS se zabýval jednak nárokem na odměnu za poskytnuté právní služby, jednak nárokem na smluvní pokutu. Obojí se odvíjí od smlouvy z roku 1997. Odvolací Městský soud v Praze otázku nároku na odměnu založil na závěru, že obsah mandátní smlouvy i provedení sjednané právní pomoci jsou mezi oběma znesvářenými stranami nesporné. Tento závěr ale podle Nejvyššího soudu neodpovídá obsahu spisu.

NS zdůraznil, že jedinou podmínkou pro vznik nároku na odměnu je advokátem řádně vykonaná činnost. „Odvolací soud při tom vůbec nezjišťoval, jakou právní službu původní žalobce jako advokát pro klienta provedl,“ stojí v rozsudku NS, který připravoval soudce Pavel Horňák v senátu s předsedou Pavlem Krbkem a soudkyní Ivanou Zlatohlávkovou.

„Zdeněk Altner podepsal s vedením ČSSD v roce 1997 smlouvu, podle které měl právník obdržet 10 procent z ceny Lidového domu za své služby. To se ale netýkalo jen toho, že vyhrál spor o Lidový dům, ale i služeb spojených s vybíráním nájemného od tehdejších nájemníků. To městský soud nevzal podle Nejvyššího soudu v potaz. Není tak jasné, jaké právní služby Altner přesně poskytoval – a jaká by proto měla být přesně odměna.“

Michal Cagala

redaktor ČT

Obvodní i městský soud pak podle NS nesprávně hodnotily také otázku určitosti ujednání o odměně ve smlouvě mezi ČSSD a Altnerem. Podle NS smlouva dostatečně určitá nebyla. Nejspíš to bude znamenat nutnost vycházet při stanovení odměny z advokátního tarifu. Kvůli tomu je nutné, aby Altnerovi dědicové doložili, jaké právní služby advokát pro stranu provedl.

Teprve poté přijde na řadu úvaha, co bude se smluvní pokutou. „Závazek k zaplacení smluvní pokuty nemůže vzniknout, aniž by byl porušen (a tedy především aniž by vznikl a v rozhodné době dosud existoval) závazek hlavní, smluvní pokutou zajištěný,“ stojí v rozsudku.

Advokát Zdeněk Altner
Zdroj: ČTK/Myšková Marta

Nejvyšší soud zpochybnil pokutu za tři sta milionů korun 

NS nesouhlasil se závěrem původního rozsudku, podle kterého Altner řádně vznesl nárok na zaplacení pokuty spolu s podáním žaloby na ČSSD. Problém musí znovu řešit obvodní soud. „Poté bude třeba zaměřit se na to, zda při závěru o neurčitosti ujednání o odměně bude možné nárok na smluvní pokutu považovat za opodstatněný, a v návaznosti na to případně i na posouzení ostatních s tímto nárokem souvisejících otázek,“ rozhodl NS. Jde zejména o přiměřenost pokuty a případný její rozpor s dobrými mravy.

Altnerova odměna za zastupování ČSSD měla být v řádech desítek milionů korun, pokuta v řádu stovek milionů. Nejvyšší soud upozornil, že městský soud počítal pokutu založenou na době prodlení od nezaplacení částky příliš dlouho, až do svého vlastního rozhodnutí. A to je podle NS sporné.

Na zveřejněné rozhodnutí čekali účastníci sporu víc než tři roky. Podle databáze InfoSoud už verdikt padl před několika dny, teprve v pátek ale soudci zveřejnili výrok a hlavní body odůvodnění.

Soudce Horňák převzal letos kauzu po soudkyni Blance Moudré, která od soudu odešla. Altnerovi dědicové vůči Horňákovi vznesli neúspěšnou námitku podjatosti. Jako důvod uvedli, že pracoval na přelomu tisíciletí v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

Spor o stovky milionů korun

Pravomocné rozhodnutí ve sporu padlo v březnu 2016. Městský soud v Praze tehdy přiznal Altnerovi odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.

Strana ve stejném roce úspěšně požádala Nejvyšší soud o odklad vykonatelnosti verdiktu. Odklad letos v dubnu zrušil Ústavní soud, byl prý nedostatečně odůvodněný. Konstituční tribunál měl výhrady také k mechanismu přidělení kauzy soudcům uvnitř  jednoho z civilních senátů NS. Sociální demokracie pak požádala o další odklad, Nejvyšší soud už ale stihl dospět ke konečnému rozhodnutí.

Altner zemřel v listopadu 2016. Dlouho se čekalo na určení okruhu dědiců, což zdrželo řízení u Nejvyššího i Ústavního soudu. Ve sporu od té doby pokračují Altnerovi potomci.

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a prvním odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl NS, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u Nejvyššího soudu už by peníze nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili. Nárok už byl v rukou exekutora.