Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.
Rodiče chtějí více venkovní výuky. Třetina školáků se neučí mimo třídy vůbec
Mezi rodiči školáků převládá názor, že být dvě hodiny denně venku je málo. Téměř tři čtvrtiny z nich odhadují, že v dětství trávili mimo domov více času. Ze strachu ale děti ven samotné příliš nepouštějí, což platí především o rodičích ve městech. O víkendech pak dohánějí, co přes týden nestihli – a svým dětem se naopak věnují mnohem více, než se jim samým věnovali jejich rodiče. Polovina rodičů školáků by si přála, aby si jejich děti venku hrály častěji.
Minimum školáků tráví podle výzkumu venku část výuky a asi třetina z nich se ven nedostane vůbec. Rodiče by si rozšíření venkovní výuky přáli. Nespokojenost s jejím množstvím vyjádřilo čtyřicet sedm procent otců a matek. Celkem devadesát osm procent z nich by si totiž přálo, aby se jejich potomci učili více i mimo školu. Jen dvě procenta rodičů míní, že by venkovní výuky mělo být méně.
Za důležité rodiče považují, aby škola nebo školka měla dost venkovních prostor, školy by podle nich měly víc investovat do zahrad.
Podle Jitky Uhrové z agentury STEM může k takzvanému wellbeingu dětí, tedy jejich pohodě, přispět právě i školní pobyt v exteriéru. Žáci, kteří tráví venku méně času, nemají tolik kamarádů, častěji zažívají pocit nudy, svou fyzickou kondici hodnotí jako horší a cítí se méně šťastně.
Více času před počítačem a televizí
Nejvíce pobývají venku předškoláci. S rostoucím věkem tráví děti více času na kroužcích a kromě sledování filmů a hraní si s dalšími členy rodiny i u počítačových her nebo na sociálních sítích. U starších dětí kroužky ubývají, téměř polovina z nich už nenavštěvuje žádný.
Za posledních osm let se doba pobytu na vzduchu nezměnila. Prodloužil se ale průměrný čas sledování seriálů o deset minut a hraní počítačových her o jedenáct minut denně. Dohromady těmto aktivitám děti v průměru věnují dvě a půl hodiny. Dalších čtyřicet devět minut jsou pak na sociálních sítích.
Náměstek školního inspektora Karel Kovář uvedl, že výsledky průzkumu považuje za impulz k diskusi o významu venkovní výuky a o budování podmínek pro ni ve školkách i školách. Inspekce loni připravila materiál s návrhy, které se týkají přestávek venku či otevření školních hřišť po výuce i jejich využití pro různé akce.
Pracovníci STEM oslovili celkem 1 508 dětí ve věku 7 až 15 let a stejný počet jejich rodičů. Výzkum metodologicky navázal na studii provedenou v roce 2015, a proto bylo možné data porovnat a sledovat trendy v chování a preferencích. Stejnou metodu výzkumný ústav STEM použil i pro rodiče dětí ve věku 3 až 6 let, vzorek zahrnoval 315 respondentů.